Warren Buffett, končící šéf obří investiční společnosti Berkshire Hathaway, se do Evropy příliš často nevydával. Jednou z výjimek je zhusta medializovaný „výlet“ z roku 2008, kdy zavítal do Španělska, Itálie, Švýcarska a Německa. Rozhlížel se tehdy po nových investičních příležitostech. Česko však oficiálně nikdy nenavštívil. V České republice však svůj otisk přesto má. Působí zde totiž hned několik firem, které momentálně pátý (viz tabulka Bloombergu níže) nejbohatší člověk planety vlastní.

Tedy: vlastní je právě Berkshire Hathaway, jejímž je Buffett ovšem suverénně největším akcionářem. Akcie někdejší textilky v nesnázích, z níž Buffett od roku 1965 postupně, ale dravě učinil široce rozkročený konglomerát, se dělí na ty třídy A, a na ty třídy B. Buffett společnost Berkshire ovládá skrze vlastnictví zejména akcií třídy A. Fakticky – z hlediska dispozice hlasovacím právem – kontroluje přes 31 procent společnosti, i když tolik jejích akcií nevlastní. Jenže akcie třidy A představují sedmkrát více hlasů v přepočtu na akcii než podřadnější akcie třídy B, zavedené až roku 1996 (pět největších držitelů akcií třídy A v tabulce Bloombergu níže).

Mimochodem, druhým největším akcionářem Berkshire je z hlediska dispozice hlasovacími právy Buffettova dcera, Susan Alice Buffettová. Její vlastnictví sestává zejména z dispozice akciemi třídy B, takže fakticky disponuje 0,1 procenta hlasovacích práv. To i přesto, že největší institucionální akcionář Berkshire, americká společnost Vanguard, vlastní hned zhruba 11 procent akcií třídy B (pět největších držitelů akcií třídy B v tabulce níže). Jenže prakticky celý tento podíl roztříštěně spoluvlastní investoři fondů Vanguard. Těch je tolik, že Susan Alice Buffettová zůstává i tak druhým největším spoluvlastníkem Berkshire, bereme-li tedy v potaz pouze konkrétní jednotlivce.

Její otec uskutečnil první investici mimo USA až roku 2006, tedy po více než čtyřiceti letech v čele Berkshire. Což ostatně pomáhá vysvětlit, proč do Evropy, ani jinam do světa příliš často necestuje. Onoho roku 2006 pořídil izraelskou nástrojářskou firmu Iscar, včetně její české dcery. Iscar Česká republika, jež sídlí v Plzni, dodává řezné nástroje pro třískové obrábění kovů.

Vedle Plzně má Buffett svůj český otisk i v Českém Krumlově. Působí tam totiž výrobce obrazových rámů a lišt Lira, jenž spadá pod křídla americké firmy Larson-Juhl, kterou Buffett pořídil roku 2002.

Tím však Buffettova stopa v Česku nekončí. Poblíž brněnského letiště Tuřany si před čtyřmi lety pronajal 12 tisíc metrů čtverečních výrobních a kancelářských ploch americký podnik Marmon Foodservice. Chicagského výrobce chladících systémů pro gastronomii, jenž se zaměřuje třeba i na produkci chladičů pro čepování piva, ovládá Buffettova Berkshire kompletně od roku 2013.

I „české ručičky“ tak pomáhají Buffettovi rozhojňovat jeho kolosální majetek. Ostatně v době vzniku České republiky roku 1993 se jedna akcie Buffettovy Berkshire Hathaway prodávala v přepočtu za méně než 500 tisíc korun. Dnes lze takovou akcii – třídy A – pořídit za 17,8 milionu korun. Za dobu existence Česka tak v korunách zhodnocuje průměrně o 12,3 procenta ročně (viz graf Bloombergu níže).