Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Vědci objevili exoplanetu s kovovými mraky. Je jako obří zrcadlo ve vesmíru, tvrdí

Vědci objevili novou exoplanetu s kovovými mraky (ilustrační foto)
Profimedia
 ČTK

Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin. Zdá se, že exoplaneta je zahalena do kovových mraků z titanu a křemičitanů, které odrážejí většinu dopadajícího světla zpět do vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters. Odkazuje přitom na astronomy, podle kterých by taková exoplaneta nejspíš neměla vůbec existovat.

„Je to obří zrcadlo ve vesmíru," řekl astronom James Jenkins z Univerzity Diega Portalese a Centra pro excelenci v astrofyzice a přidružených technologiích (CATA) v Chile. Jenkins se na studii, kterou publikoval odborný časopis Astronomy & Astrophysics, podílel jako spoluautor.

Planeta odráží přibližně 80 procent dopadajícího světla, což z ní činí nejvíce reflexivní známý objekt ve vesmíru.

Venuše, která je kromě Měsíce nejjasnějším objektem na noční obloze na Zemi, je nejvíce reflexivním objektem naší sluneční soustavy, zahaleným do jedovatých mraků kyseliny sírové. Venuše odráží přibližně 75 procent dopadajícího světla. Země odráží asi 30 procent.

Exoplaneta, pojmenovaná LTT9779b, a její hvězda se nacházejí v Mléčné dráze, tedy v naší galaxii, asi 264 světelných let od Země ve směru souhvězdí Sochaře.

Raketa SpaceX Falcon 9

Muskova SpaceX vyslala do vesmíru raketu, která bude zkoumat vývoj vesmíru

Z mysu Canaveral na Floridě úspěšně odstartovala kosmická loď Euclid Evropské kosmické agentury (ESA). Start bylo možné sledovat živě na kanálu ESA na serveru YouTube. Cílem mise je pomocí výkonného teleskopu a dalších zařízení zmapovat vesmír, jeho vývoj a strukturu a do budoucna odborníkům poskytnout data nutná k pochopení dvou nejzáhadnějších vesmírných jevů - temné hmoty a temné energie. Euclid do kosmu vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

Přečíst článek

Průměr exoplanety je asi 4,7krát větší než průměr Země. LTT9779b obíhá velmi blízko své hvězdy - blíže, než je vzdálenost Merkura od Slunce, a 60krát blíže než oběžná dráha Země. Díky prudkému slunečnímu záření své hvězdy je teplota na jejím povrchu asi 1800 stupňů Celsia, což je více než teplota roztavené lávy.

Podle vědců je s ohledem na její blízkost zázrak, že exoplaneta má vůbec nějakou atmosféru. Pokud by tomu bylo jako na Zemi, atmosféru s mraky na bázi vody by už dávno rozmetalo sluneční záření. Oni se však domnívají, že její mraky jsou kovové, díky kombinaci titanu a křemičitanů.

„Dokonce si myslíme, že by mraky mohly kondenzovat do kapiček a v některých částech atmosféry by mohl padat titanový déšť," řekl Jenkins.

Vědci studovali planetu pomocí orbitálního teleskopu CHEOPS Evropské kosmické agentury (ESA).

Neměla by ani existovat

„Žádná jiná planeta podobná této nebyla dosud objevena," uvedl astronom a hlavní autor studie Sergio Hoyer z Astrofyzikální laboratoře v Marseille ve Francii. Podle astronoma a spoluautora studie Viviena Parmentiera z observatoře na Azurovém pobřeží ve Francii by taková exoplaneta neměla ani existovat, protože má atmosféru a zároveň obíhá tak blízko své hvězdy.

„Superreflexní oblačnost pravděpodobně pomohla zabránit tomu, aby se planeta příliš zahřála a byla zbavena své atmosféry," řekl Parmentier. „To je zcela unikátní, protože všechny ostatní planety s touto teplotou, které jsou dostatečně velké na to, aby si zachovaly atmosféru, jsou příliš horké na to, aby se na nich vytvořila oblaka, a jsou tedy tmavé jako uhel," dodal.

Withanie snodárná neboli Ašvaganda

Biohacking: Lepší než antidepresiva? Léčebné účinky byliny ašvagandy již potvrzují i vědci

Ašvaganda je v sanskrtu název pro tradiční bylinu používanou v ajurvédské medicíně, která se latinsky jmenuje Withania somnifera, česky pak Withanie snodárná. Několik desetiletí je již známá i v západní kultuře a za ta léta byla podrobena řadě studií. Výsledek? Bylina pomáhá zlepšit celou řadu neduhů.

Přečíst článek

Zdá se také, že planeta kolem své hvězdy rotuje podobně jako Měsíc kolem Země, s trvalou denní stranou obrácenou ke hvězdě a trvalou noční stranou odvrácenou od ní.

Mimo naši Sluneční soustavu bylo objeveno více než 5000 planet, z nichž mnohé mají výrazně odlišné vlastnosti než osm planet naší sluneční soustavy. S přibývajícími výkonnými přístroji - v loňském roce byl uveden do provozu vesmírný dalekohled Jamese Webba a v Chile se staví extrémně velký dalekohled - vědce čekají další objevy.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Genetičtí inženýři naučili bakterie levně vyrábět zřejmě zdravý nízkokalorický cukr

Genetičtí inženýři naučili bakterie levně vyrábět zřejmě zdravý nízkokalorický cukr

Přečíst článek
Aleš Svoboda, astronaut

Třináct českých experimentů pro vesmír. Mají stát deset milionů eur a přinést prospěch vědě i průmyslu

Přečíst článek