Vědci objevili exoplanetu s kovovými mraky. Je jako obří zrcadlo ve vesmíru, tvrdí

Vědci objevili velmi zajímavou exoplanetu, tedy planetu, která obíhá kolem jiné hvězdy než Slunce. Popisují ji jako žhavý svět, který je o něco větší než Neptun a který obíhá kolem hvězdy podobné Slunci každých 19 hodin. Zdá se, že exoplaneta je zahalena do kovových mraků z titanu a křemičitanů, které odrážejí většinu dopadajícího světla zpět do vesmíru. Informovala o tom agentura Reuters. Odkazuje přitom na astronomy, podle kterých by taková exoplaneta nejspíš neměla vůbec existovat.

„Je to obří zrcadlo ve vesmíru," řekl astronom James Jenkins z Univerzity Diega Portalese a Centra pro excelenci v astrofyzice a přidružených technologiích (CATA) v Chile. Jenkins se na studii, kterou publikoval odborný časopis Astronomy & Astrophysics, podílel jako spoluautor.

Planeta odráží přibližně 80 procent dopadajícího světla, což z ní činí nejvíce reflexivní známý objekt ve vesmíru.

Venuše, která je kromě Měsíce nejjasnějším objektem na noční obloze na Zemi, je nejvíce reflexivním objektem naší sluneční soustavy, zahaleným do jedovatých mraků kyseliny sírové. Venuše odráží přibližně 75 procent dopadajícího světla. Země odráží asi 30 procent.

Exoplaneta, pojmenovaná LTT9779b, a její hvězda se nacházejí v Mléčné dráze, tedy v naší galaxii, asi 264 světelných let od Země ve směru souhvězdí Sochaře.

Muskova SpaceX vyslala do vesmíru raketu, která bude zkoumat vývoj vesmíru

Enjoy

Z mysu Canaveral na Floridě úspěšně odstartovala kosmická loď Euclid Evropské kosmické agentury (ESA). Start bylo možné sledovat živě na kanálu ESA na serveru YouTube. Cílem mise je pomocí výkonného teleskopu a dalších zařízení zmapovat vesmír, jeho vývoj a strukturu a do budoucna odborníkům poskytnout data nutná k pochopení dvou nejzáhadnějších vesmírných jevů - temné hmoty a temné energie. Euclid do kosmu vynesla raketa Falcon 9 společnosti SpaceX.

ČTK

Přečíst článek

Průměr exoplanety je asi 4,7krát větší než průměr Země. LTT9779b obíhá velmi blízko své hvězdy - blíže, než je vzdálenost Merkura od Slunce, a 60krát blíže než oběžná dráha Země. Díky prudkému slunečnímu záření své hvězdy je teplota na jejím povrchu asi 1800 stupňů Celsia, což je více než teplota roztavené lávy.

Podle vědců je s ohledem na její blízkost zázrak, že exoplaneta má vůbec nějakou atmosféru. Pokud by tomu bylo jako na Zemi, atmosféru s mraky na bázi vody by už dávno rozmetalo sluneční záření. Oni se však domnívají, že její mraky jsou kovové, díky kombinaci titanu a křemičitanů.

„Dokonce si myslíme, že by mraky mohly kondenzovat do kapiček a v některých částech atmosféry by mohl padat titanový déšť," řekl Jenkins.

Vědci studovali planetu pomocí orbitálního teleskopu CHEOPS Evropské kosmické agentury (ESA).

Neměla by ani existovat

„Žádná jiná planeta podobná této nebyla dosud objevena," uvedl astronom a hlavní autor studie Sergio Hoyer z Astrofyzikální laboratoře v Marseille ve Francii. Podle astronoma a spoluautora studie Viviena Parmentiera z observatoře na Azurovém pobřeží ve Francii by taková exoplaneta neměla ani existovat, protože má atmosféru a zároveň obíhá tak blízko své hvězdy.

„Superreflexní oblačnost pravděpodobně pomohla zabránit tomu, aby se planeta příliš zahřála a byla zbavena své atmosféry," řekl Parmentier. „To je zcela unikátní, protože všechny ostatní planety s touto teplotou, které jsou dostatečně velké na to, aby si zachovaly atmosféru, jsou příliš horké na to, aby se na nich vytvořila oblaka, a jsou tedy tmavé jako uhel," dodal.

Biohacking: Lepší než antidepresiva? Léčebné účinky byliny ašvagandy již potvrzují i vědci

Enjoy

Ašvaganda je v sanskrtu název pro tradiční bylinu používanou v ajurvédské medicíně, která se latinsky jmenuje Withania somnifera, česky pak Withanie snodárná. Několik desetiletí je již známá i v západní kultuře a za ta léta byla podrobena řadě studií. Výsledek? Bylina pomáhá zlepšit celou řadu neduhů.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Zdá se také, že planeta kolem své hvězdy rotuje podobně jako Měsíc kolem Země, s trvalou denní stranou obrácenou ke hvězdě a trvalou noční stranou odvrácenou od ní.

Mimo naši Sluneční soustavu bylo objeveno více než 5000 planet, z nichž mnohé mají výrazně odlišné vlastnosti než osm planet naší sluneční soustavy. S přibývajícími výkonnými přístroji - v loňském roce byl uveden do provozu vesmírný dalekohled Jamese Webba a v Chile se staví extrémně velký dalekohled - vědce čekají další objevy.