U ostatních hazard, u sebe výjimka. Čeští řidiči si nebezpečné chyby umějí omluvit
Přečíst si za jízdy zprávu nebo zrychlit nad povolený limit, protože stejně jede celé okolí. Čeští řidiči rizika znají, přesto si pro vlastní chyby nacházejí omluvy. Výzkum mezi více než tisícovkou motoristů ukazuje rozdíl mezi tím, co vytýkají ostatním, a tím, co připouštějí sami u sebe. Na následky běžně tolerovaného chování upozorňuje i nový dokument Víta Klusáka.
Telefon jen na několik vteřin, kratší odstup s přesvědčením, že zabrzdit přece stihneme, nebo pokračování v jízdě navzdory únavě, protože domů už zbývá jen pár kilometrů. Podobné situace řada řidičů nepovažuje za zásadní hazard. Vážná nehoda přitom nemusí začít alkoholem či agresivní jízdou. Rozhodnout může i krátká nepozornost nebo nedostatek prostoru a času potřebného k reakci.
Právě na chování, které u druhých odsuzujeme, ale sami u sebe omlouváme, se zaměřuje preventivní kampaň České asociace pojišťoven Normální řízení zabíjí. Slovo „normální“ v jejím názvu označuje nebezpečné návyky, se kterými se na silnicích setkáváme tak často, že jsme je začali tolerovat.
Zprávu by si přečetla téměř polovina řidičů
Reprezentativní výzkum mezi 1 017 českými řidiči ve věku od 17 let ukázal, že motoristé obecně považují pravidla a bezpečné chování za důležité. V konkrétních situacích si však jejich porušování dokážou zdůvodnit spěchem, okolním provozem nebo pocitem, že mají vše pod kontrolou. V jedné z modelových situací připustilo 46 procent respondentů, že by si během jízdy přečetli příchozí zprávu na telefonu. Dalších 39 procent uvedlo, že by překročili povolenou rychlost, pokud by stejně rychle jel i okolní provoz.
Havarované automobily se objevily na čtyřech frekventovaných místech v centru Prahy. Nejde o pozůstatky skutečných nehod, ale o preventivní instalace upozorňující na zdánlivě běžná rozhodnutí, která mohou mít za volantem vážné následky. Patří mezi ně krátký pohled na telefon, nedodržení bezpečné vzdálenosti nebo přesvědčení, že řidič má situaci pod kontrolou.
Vraky aut v centru Prahy varují před chybami, které si řidiči běžně omlouvají
Zprávy z firem
Rozdíl mezi hodnocením sebe a ostatních se projevil u používání telefonu, nedodržování bezpečného odstupu, nepoužívání směrových světel i překračování rychlosti. Všechna tato pochybení řidiči častěji připisují druhým než sami sobě. „Řidiči většinou dobře poznají riziko u ostatních, ale když stejné chování dělají sami, snadno si ho ospravedlní – spěchem, situací na silnici nebo pocitem, že to mají pod kontrolou. U ostatních vidíme přestupek, u sebe okolnost. Chybí nám sebereflexe, a to chceme změnit,“ říká výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.
Tragické nehody nejsou jen důsledkem agresivity
Policejní statistiky ukazují, jak vážné následky mohou podobné chyby mít. V roce 2025 zemřelo při nehodách, při nichž se řidič plně nevěnoval řízení, 62 lidí. Nepřiměřená nebo situaci nepřizpůsobená rychlost byla spojena se 124 usmrcenými, nedání přednosti s 58 a přejetí do protisměru se 49 oběťmi.
Celkem při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel zahynulo 375 lidí. Z toho 29 obětí připadalo na nehody, které Policie ČR řadí do kategorie agresivity za volantem. Kampaň proto pracuje s číslem 346, které představuje počet obětí nehod mimo tuto kategorii. Upozorňuje tím, že tragické následky se zdaleka netýkají pouze jízdy, kterou si běžně spojujeme s agresivními řidiči.
Klusákův film ukazuje život po zaviněné nehodě
Osobní rozměr tématu přibližuje celovečerní dokument Jediná vteřina režiséra Víta Klusáka a společnosti Hypermarket Film. Jeho protagonisty jsou lidé, kteří sami zavinili skutečnou dopravní nehodu. Vracejí se k okamžikům před střetem, vysvětlují, co jejich rozhodnutím předcházelo, a popisují následky, se kterými žijí oni i jejich okolí.
„A příběh někoho konkrétního, kdo za volantem udělal bohužel běžně tolerovanou chybu s tragickými následky, je vám mnohem blíž, než když si listujete v černé kronice. Dojde vám, že jste za tím volantem mohli sedět vy,“ říká Klusák. Podle režiséra se zkušební diváci po promítání začali spontánně bavit o vlastním chování za volantem. Právě takovou sebereflexi má dokument vyvolat. Na začátku listopadu bude dostupný na platformě Oneplay.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
