Detektivní minisérie Mare z Easttownu je žhavým kandidátem na seriál roku
Provází ji pověst nejlepšího seriálu dosavadního roku. Je detektivka Mare z Easttownu s fantastickou Kate Winsletovou v hlavní roli opravdu tak dobrá? Ano, tedy možná je ještě daleko lepší.
Typický americký zapadákov. Současnost. Malé osudy obyčejných lidí. Dělat tu policistku není žádná velká práce. Řešíte sousedské spory, rodinné rozepře spojené s drogami. Zdánlivá pohodička, kterou vám komplikuje spíš vlastní rodinné trable. Takto se seznamujeme s Mare, policistkou v nejlepších letech, která je rozvedená, žije v domě s dcerou, vnukem i matkou. Zdánlivě největší problém tu nastává tehdy, kdy se její exmanžel stěhuje do vedlejšího domu se svou nastávající. Ale také je fakt, že se před rokem ztratila místní dívka. A zatím nikdo nenašel ji ani její mrtvolu.
HBO
První temný tón. A zdaleka není poslední. Postupně se seznamujeme s dalšími obyvateli Easttownu, většinou rozvedenými, s nemanželskými dětmi na krku. Mezi nimi je i Erin McMenaminová, sotva osmnáctiletá matka ročního chlapce. Má problémy se svým expřítelem, ale také otcem alkoholikem. Musí sehnat 1800 dolarů na operaci pro svého syna. Erin není mezi vrstevníky oblíbená. Při jednom večírku dojde k potyčce a Erin utíká pryč. Ráno je nalezena mrtvá v místní řece. Nahá.
Zoufalé činy zoufalých lidí
Středobod detektivky není v případě Mare z Easttown nijak inovativní. Prostě městečko se zdánlivě jasně nalajnovaným životem najednou zasáhne tragédie. Známe to z mnoha dnes již klasických děl žánru od Twin Peaks po českou Pustinu. A podobně jako v těchto slavných seriálech také v Mare z Easttownu jde o vyšetřování spíše v druhém sledu. Daleko více se tvůrci soustředí na odhalování temných a temnějších stránek jednotlivých postav a vzájemných vztahů.
Idyla se rozbíjí, charaktery se lámou. V logice současných trendů to platí také pro ústřední postavu policistky, která má k plakátovému ideálu hrdinky opravdu daleko. Je to však dáno i permanentním stresem, který současná realita na člověka nakládá a z něhož jako by ani nebylo úniku. Člověk tak v jistém okamžiku chybuje, chyby se vrší a výsledek je zase další tragédie. Když navíc v okolí řádí pravděpodobný sériový tyran mladých žen, nervozita stoupá do nesnesitelných výšin.
A právě v absolutně přesném zachycení určité duševní krajiny současnosti tkví hlavní úspěch Mare z Easttownu. I ty nejšílenější momenty jsou vlastně pochopitelné. Když Mare podstrčí matce svého vnuka drogy, aby si udržela status jeho opatrovnice, není to akt zlovůle, ale spíše vyjádření zoufalství. Když v závěru skutečný pachatel popisuje, jak zabil Erin, není to řeč geniálního zločince zachycující jeho komplikovaný a léta promýšlený plán. Je to vyjádření absolutního vnitřního zoufalství citlivé duše v příliš složitém světě, kde už nic nefunguje, jak by mělo.
Bude pokračování?
Je to zkrátka dokonale lidské vyprávění. A právě tím si Mare z Easttownu vysloužila tu vzácnou shodu u diváků i kritiků napříč generacemi. Sedmidílná minisérie se stala překvapivým televizním projektem, který zase na moment vzácně propojil strašně moc lidí. A to se v současné době definované roztříštěnou nabídkou i poptávkou stává velmi vzácně. Není se tak čemu divit, že vedení HBO přemýšlí, jak s tímto úspěchem naložit. Příběh je zcela uzavřen, tam už nejspíš nejde domýšlet nic. Na druhé straně moderní, takzvaná quality TV již má nástroje, jak se s tím popasovat.
Seriál Broadchurch se také na konci první série zdánlivě uzavřel, ale druhá série dokonale šokovala obratem, který čekal málokdo. Mare z Easttownu by se ale asi mohla inspirovat spíš u jiného slavného (a neméně brilantního) seriálu Top of the Lake (Na jezeře). Ten je jí totiž opravdu velmi podobný. V hlavní roli je také silná hrdinka (v podání brilantní Elisabeth Mossové), také ona řeší zamotaný případ, který na konci první série najde rozuzlení. A v další sérii řeší případ jiný. To je přesně směr, který by Mare z Easttownu mohla zvolit. Hlavně by se neměla ubrat cestou českých produkcí, kterým se sem tam podaří natočit skvělý seriál a po první řadě (maximálně dvou) tvůrci prohlásí, že už není o čem psát a točit. Ne, to je lež. Pokud máte dobré postavy a úspěch, máte přemýšlet, co dál.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
