Jak bojovat se suchem? Pomoci mohou bobři, státu už ušetřili desítky milionů
Bobři se v české krajině ukazují jako nečekaně levní spojenci v boji se suchem. Jejich hráze zadržují vodu, vytvářejí mokřady a podle nové studie mohou nahradit práci, která by jinak stála až miliony korun. Jen v Brdech podle odhadů ochránců přírody ušetřili státu zhruba 30 milionů.
Bobří mokřady dokáží udržet vodu ve vyprahlé krajině, přičemž jedna bobří hráz dovede státu nebo jinému subjektu uspořit až dva miliony korun. Vyplývá to ze studie deseti českých bobřích mokřadů, který uskutečnila Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Zjištění potvrzují i výzkumy z Kanady nebo Anglie.
Vědci ve výzkumu spočítali, kolik by stálo vytvoření obdobného mokřadu a tůně pomocí techniky, včetně zemních prací a uložení vytěženého materiálu, a v součtu za hodnotu vody zadržené jednou bobří hrází a uhlíku uloženého ve studovaném mokřadu dospěli k částce přibližně dva miliony korun. V minulém roce bobři například vytvořili mokřad v CHKO Brdy na Padrťských rybnících, který podle odhadu AOPK ČR ušetřil státu zhruba 30 milionů korun.
Dunaj, jedna z nejdůležitějších evropských řek, se na řadě míst mění v mělký tok plný písčitých mělčin. Lodě nemohou plout s plným nákladem, trajekty stojí, rybáři mluví o nejhorším suchu za desítky let a v Budapešti klesla hladina na nejnižší úroveň od začátku měření. Podle agentury AFP sucho ochromuje dopravu od Slovenska přes Maďarsko až po Rumunsko a Bulharsko – a rychlá úleva není v dohledu.
„Za dva roky to přejdeme pěšky.“ Dunaj trápí historické sucho
Money
Význam bobří činnosti je podle AOPK ČR v aktuálních vedrech a suché krajině dobře patrný na Štěpánovickém potoce u Jaroměřic nad Rokytnou, který v některých místech zcela vyschl. V části upravené bobry se ale stále drží voda.
Bobři vytvářejí prostředí i pro ostatní zvířata
Jakmile totiž začne hladina vody klesat, bobři podle ochránců prohlubují dno, čistí tůně a vyhrabávají kanály, kterými soustřeďují vodu do míst, kde ji potřebují. Motivuje je k tomu především jejich vlastní přežití, protože voda jim umožňuje přístup k obydlí i potravě, a k tomu jim pomáhá zvládat vysoké teploty. Jejich činnost je užitečná i pro další živočichy, jako jsou například obojživelníci nebo ptáci, kteří díky nim nachází v suché krajině často poslední vodní útočiště.
Podle Aleše Vorla z ČZU bobří činnost zdůrazňuje význam každého místa, kde se udrží voda, namísto toho, aby odtekla z krajiny. „Tam, kde bobří mokřad nezpůsobuje závažné konflikty, odvádějí bobři práci, kterou bychom jinak museli složitě plánovat a platit. Pokud jim hráz zbouráme, můžeme tak ničit opatření v hodnotě milionů korun, které bobři vybudovali zadarmo, a které pak možná budeme z veřejných peněz znovu draze vytvářet,“ uvedl.
Sucho v Německu už není jen problém přírody, ale i ekonomiky. Nízká hladina Rýna, Dunaje a Labe omezuje nákladní dopravu a podle ekonoma Thila Schäfera může letos ubrat německému růstu až 0,4 procentního bodu. Křehké oživení největší evropské ekonomiky by se tak mohlo znovu změnit ve stagnaci.
Rýn, Dunaj i Labe trápí sucho. Německá ekonomika za to může zaplatit
Money
Vědci z Kanady sledovali v průběhu 54 let vývoj mokřadů v kanadském národním parku Elk Island. Zjistili, že přítomnost bobrů ovlivňovala množství otevřené vody výrazněji než teplota a množství srážek. Mokřady obsazené bobry měly až devětkrát větší plochu otevřené vody než mokřady bez nich. K podobným závěrům dospěli i vědci z Velké Británie, kteří sledovali bobří mokřady ve čtyřech teritoriích Devonu. Vysledovali, že tyto mokřady dohromady zadržovaly více než 24 milionů litrů vody.
Podle Jitky Uhlíkové z AOPK ČR ale není možné ponechat bobry bez omezení úplně všude, protože v blízkosti rybničních hrází nebo silnic mohou způsobit vážné problémy. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti dnes v tiskové zprávě uvedl, že bobři mohou v intenzivně využívané rybniční krajině vážně poškozovat břehy a hráze, zaplavovat okolní pozemky nebo zasahovat do dřevinných porostů, a je proto nutný jejich podrobný monitoring.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
