Chmurné varování biologa: Česko měníme v poušť a step
Česká krajina podle biologa Jana Pokorného zbytečně vysychá a přehřívá se. Každý den mizí hektary zemědělské půdy, přibývá betonu a ubývá vzrostlých stromů, které dokážou ve vedrech ochladit okolí o desítky stupňů.
Česká krajina se kvůli úbytku vzrostlých lesů, rozšiřování měst, průmyslových areálů a zpevněných ploch bez vysoké zeleně mění v poušť a step. Tvrdí to biolog Jan Pokorný, který se dlouhodobě zabývá vztahem mezi vegetací, vodou a sluneční energií.
Podle něj v Česku každý den ubude 11 hektarů zemědělské půdy, kterou nahrazují zastavěné plochy. Ty nedokážou zadržovat vodu v krajině a v horkých dnech se rychle přehřívají. Naopak zdravé lesy a vzrostlé stromy vodu odpařují, pomáhají tvorbě mraků a ochlazují své okolí.
„Když vejdete do zdravého vzrostlého lesa, máte tam teplotu do 30 stupňů. A když vezmu termovizi a půjdu na parkoviště k supermarketu, tak mám povrchovou teplotu 60 stupňů,“ uvedl Pokorný.
Z makroekonomického pohledu budou mít současné vlny veder a dlouhodobé sucho na českou ekonomiku zanedbatelný dopad, říká Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz a člen expertního týmu České asociace pojišťoven.
„Katastrofické scénáře nejsou na obzoru.“ Vedra českou ekonomiku nezlomí, říká ekonom Aleš Rod
Money
Opakování chyby dávných civilizací
Podobný problém podle něj neřeší jen Česko, ale i další části Evropy. Dnešní svět podle Pokorného opakuje chybu dávných civilizací, které vyschly poté, co odlesnily a vysušily vlastní krajinu. Na teplotu kolem nás má podle něj větší vliv kácení stromů, úbytek trvalé vegetace a ztráta vody než samotný růst koncentrace oxidu uhličitého.
„Soustředili jsme se na CO2 v atmosféře, ale neuvědomujeme si, co děláme tady dole,“ řekl biolog. V Evropě je podle něj silný tlak na dekarbonizaci a alternativní zdroje elektřiny, situace v krajině se ale nelepší.
Důsledky jsou podle Pokorného vidět i v konkrétních regionech. Jako příklad uvádí Českou Kanadu, kde lesy výrazně poškodil kůrovec. Odlesnění podle něj přispělo k oteplení krajiny a některé obce kvůli němu přišly o zdroje pitné vody.
Problém zhoršují i rozpálené plochy bez zeleně. Když na ně svítí slunce, ohřátý vzduch stoupá vzhůru a netvoří se mraky. Krajina tak dál vysychá. Lidé se pak před horkem uchylují do klimatizovaných kanceláří a obchodů, klimatizace ale podle Pokorného okolní klima ještě více zatěžuje.
„Jestliže je příkon do klimatizace nějaké dva kilowatty, tak ty dva kilowatty se vypustí ven jako teplo z jednotky na střeše,“ uvedl. Strom naproti tomu ochlazuje sebe i okolí výparem vody. Teplo se pak při srážení vodní páry vrací zpět při tvorbě rosy nebo mraků.
V současných slunných dnech dopadá podle Pokorného na metr čtvereční až 1000 wattů sluneční energie. Část se odrazí a část vyzáří do atmosféry. O zbytku podle něj rozhoduje člověk: buď se energie využije k odparu vody z trávy, plodin a lesa, nebo ohřeje suchý povrch, od něhož se následně rozpálí vzduch.
„Člověk rozhoduje o tom, zda se zbývající stovky wattů navážou do vodní páry při růstu trávy, plodin, lesa, nebo zda ohřejí suchý povrch a od toho se ohřeje vzduch na teplotu až ke 40 stupňům Celsia,“ řekl Pokorný.
Zelené střechy podle něj mohou pomoci, samy o sobě ale problém nevyřeší. „Máme dělat nákladné zelené střechy, když vedle likvidujeme vzrostlé stromy a na místo trávníku rozšiřujeme dlažbu a nazýváme to revitalizace?“ dodal.
Jan Pokorný se narodil v roce 1946 v Jindřichově Hradci. Vystudoval fyziologii rostlin na Přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy, kde 27 let přednášel. V posledních letech se věnuje distribuci slunečního záření v krajině, vodnímu oběhu a jejich vlivu na místní i globální klima.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
