Elektrárnu v Plzni zničily nálety i komunisté. Teď se v ní vaří pivo. A brzy zastoupí i kulturák
První fázi rekonstrukce má někdejší elektrárna a nynější pivovar za sebou. Na dalších změnách architekti ze studia Mimosa ještě pracují. V budoucnu by v areálu Plzeňského Prazdroje mohl být sál až pro 500 lidí.
Elektrárnu postavili v areálu Plzeňského Prazdroje v roce 1906 a energii zabezpečovala pro pivovar i pro část města až do roku 1995.
Industriální stavba, vznikla v rámci takzvaného Spalkova projektu. V jeho rámci vzniklo mezi lety 1904-1907 několik objektů - elektrocentrála, odželezňovací stanice, roudenská vodárna, vodárenská věž a říční vodárna. Ty měly zajistit areálu soběstačnost.
Jak bude bývalá elektrárna vypadat se můžete podívat do následující galerie.
Budova elektrárny prošla v minulosti hned několika změnami technologie, žádná z nich ji však nepřinesla výraznější prospěch, spíše naopak. Před koncem 2. světové války byla elektrárna těžce poškozena náletem spojenců při bombardování Plzně a trvalo přibližně půl roku, než byla opět uvedena do provozu. Nejhůře se na ni ale podepsala léta komunistického režimu, kdy se z dřívějšího „chrámu pokroku“ stala špinavá kotelna.
Novodobá historie industriálního objektu se začala psát v roce 2019, Plzeňský Prazdroj přišel s tím, že ho přemění na pivovar. Objekt byl sanován a staticky zajištěn, první fáze rekonstrukce podle projektu ateliéru Mimosa Architekti je hotová. V části objektu se vaří pivo, v té další vznikne společenský sál až pro 500 lidí.
Zahraniční ateliéry mají o projekty v Česku velký zájem. I z důvodu velkého množství soutěží. Ty jsou navíc relativně otevřené a za posledních 10 let se vylepšila i jejich kvalita. „Zároveň se v tuzemsku se zatím nikdo nesetkal, že by soutěž byla zmanipulovaná,“ přibližuje spolumajitel architektonického studia re:architekti Ondřej Synek v dalším díle podcastu Realitní Club.
Architekt Synek: Tuzemské architektonické soutěže jsou kvalitní, mají o ně zájem i ateliéry ze zahraničí
Reality
„Zachováváme historické prvky, které dávají smysl i pro dnešní využití. Nechceme bourat zbytečně. Podstatnou částí našeho návrhu je náprava toho, jak bylo s objektem zacházeno v době po druhé světové válce,“ přibližují architekti jak o rekonstrukci přemýšlí.
V interiéru plánují využít vybavení dřívější elektrorozvodny i mostový jeřáb a další objekty a povrchy.
Vila Bianca patří k těm nejhonosnějším v Bubenči. Zatímco zvenku si udržela historický ráz, uvnitř tomu tak není. Díky rekonstrukci interiér jednoho z tamních bytů přeci jen zase připomíná 20. léta.
Hostila prvorepublikovou smetánku i Masaryka. Jak se v honosné vile bydlí teď?
Enjoy
Jako houby pod dešti v Krkonoších rostou stylové chalupy. Citlivě zapadají do okolí a nabízí svým majitelům veškeré pohodlí. Jednou z nejaktuálnějších realizací je chalupa Haj na Pomezním hřebenu. Navrhli ji architekti ze studia ADR.
FOTOGALERIE: Jsou krkonošské chalupy stylovější než ty v Alpách?
Reality
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
