Elektrárnu v Plzni zničily nálety i komunisté. Teď se v ní vaří pivo. A brzy zastoupí i kulturák
První fázi rekonstrukce má někdejší elektrárna a nynější pivovar za sebou. Na dalších změnách architekti ze studia Mimosa ještě pracují. V budoucnu by v areálu Plzeňského Prazdroje mohl být sál až pro 500 lidí.
Elektrárnu postavili v areálu Plzeňského Prazdroje v roce 1906 a energii zabezpečovala pro pivovar i pro část města až do roku 1995.
Industriální stavba, vznikla v rámci takzvaného Spalkova projektu. V jeho rámci vzniklo mezi lety 1904-1907 několik objektů - elektrocentrála, odželezňovací stanice, roudenská vodárna, vodárenská věž a říční vodárna. Ty měly zajistit areálu soběstačnost.
Jak bude bývalá elektrárna vypadat se můžete podívat do následující galerie.
Budova elektrárny prošla v minulosti hned několika změnami technologie, žádná z nich ji však nepřinesla výraznější prospěch, spíše naopak. Před koncem 2. světové války byla elektrárna těžce poškozena náletem spojenců při bombardování Plzně a trvalo přibližně půl roku, než byla opět uvedena do provozu. Nejhůře se na ni ale podepsala léta komunistického režimu, kdy se z dřívějšího „chrámu pokroku“ stala špinavá kotelna.
Novodobá historie industriálního objektu se začala psát v roce 2019, Plzeňský Prazdroj přišel s tím, že ho přemění na pivovar. Objekt byl sanován a staticky zajištěn, první fáze rekonstrukce podle projektu ateliéru Mimosa Architekti je hotová. V části objektu se vaří pivo, v té další vznikne společenský sál až pro 500 lidí.
Zahraniční ateliéry mají o projekty v Česku velký zájem. I z důvodu velkého množství soutěží. Ty jsou navíc relativně otevřené a za posledních 10 let se vylepšila i jejich kvalita. „Zároveň se v tuzemsku se zatím nikdo nesetkal, že by soutěž byla zmanipulovaná,“ přibližuje spolumajitel architektonického studia re:architekti Ondřej Synek v dalším díle podcastu Realitní Club.
Architekt Synek: Tuzemské architektonické soutěže jsou kvalitní, mají o ně zájem i ateliéry ze zahraničí
Reality
„Zachováváme historické prvky, které dávají smysl i pro dnešní využití. Nechceme bourat zbytečně. Podstatnou částí našeho návrhu je náprava toho, jak bylo s objektem zacházeno v době po druhé světové válce,“ přibližují architekti jak o rekonstrukci přemýšlí.
V interiéru plánují využít vybavení dřívější elektrorozvodny i mostový jeřáb a další objekty a povrchy.
Vila Bianca patří k těm nejhonosnějším v Bubenči. Zatímco zvenku si udržela historický ráz, uvnitř tomu tak není. Díky rekonstrukci interiér jednoho z tamních bytů přeci jen zase připomíná 20. léta.
Hostila prvorepublikovou smetánku i Masaryka. Jak se v honosné vile bydlí teď?
Enjoy
Jako houby pod dešti v Krkonoších rostou stylové chalupy. Citlivě zapadají do okolí a nabízí svým majitelům veškeré pohodlí. Jednou z nejaktuálnějších realizací je chalupa Haj na Pomezním hřebenu. Navrhli ji architekti ze studia ADR.
FOTOGALERIE: Jsou krkonošské chalupy stylovější než ty v Alpách?
Reality
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
