Pěna a říz. Dobré české pivo vám načepují i v Ulánbátaru
Češi při svých prázdninových cestách za hranice nejvíce postrádají chleba a pivo. Díky tapsterům, výčepním proškoleným v Plzeňském Prazdroji, si mohou pivaři svůj nápoj v náležité kvalitě dopřát v několika stovkách podniků v Evropě i ve světě. Data navíc ukazují, že tapsteři díky získaným znalostem dokážou do „svých“ hospod přitáhnout další hosty a zvýšit prodeje i o desítky procent.
Plzeňský Prazdroj dlouhodobě buduje tým zahraničních výčepních, kteří se jezdí do Plzně učit správné péči o pivo. Celkem už proškolil tým více než 500 tapsterů ze dvou desítek zemí a do programu investoval 35 milionů korun. „Náš ‚Tapster program‘ začal v roce 2016 a každoročně kurz absolvuje kolem 60 až 70 nových výčepních z ciziny. Ti nejlepší pak ve své zemi školí další výčepní, a pomáhají šířit českou pivní kulturu v dalších místech, kde se také čepuje Pilsner Urquell nebo Kozel,“ uvádí Kamil Růžek, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy.
Tapsteři projdou kurzem zaměřeným na historii plzeňského piva, učí se o surovinách, výrobě a jak správně pečovat o pivo v hospodě. Samozřejmě musí také zvládnout načepovat hladinku, šnyt nebo mlíko. „Ve finále kurzu se tapsteři postaví tváří v tvář náročným českým štamgastům a absolvují plnohodnotné směny v některé z vyhlášených plzeňských pivnic, například U Salzmannů, Na Parkáně, U Švejka nebo v Lékárně,“ dodává Růžek.
Tapsteři pak zajišťují dodržování všech kvalitativních standardů péče o pivo. Data potvrzují, že díky získaným dovednostem zlepšují kvalitu čepovaného piva, umí přitáhnout další hosty a zvyšují prodeje piva v podniku v průměru o 15 až 20 procent, ale v některých případech i o polovinu. „Když čepujete vynikající pivo a dodržujete nejvyšší možné standardy, lidé si to mezi sebou řeknou. A díky tomu získáváte další zákazníky,“ uvádí tapster Jakub Michalczuk z polské restaurace Stacia Food Hall v Gdaňsku, kterému se po absolvování kurzu v Plzni podařilo zvýšit prodeje piva více než čtyřnásobně.
Kam na pivo v cizině
Nejvíce proškolených výčepních působí v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Švédsku, Velké Británii, ale českou pivní kulturu šíří i v Koreji nebo Japonsku. Takže na tapstera narazíte nejen v metropolích jako Berlín, Vídeň, Řím či Tokio, ale třeba také ve dvoutisícovém maďarském městečku Sajószöged a dokonce v mongolském Ulánbátaru.
Nejvyšší počet tankoven, vlajkových lodí, které nabízejí nejčerstvější nepasterovaný ležák Pilsner Urquell, je na Slovensku, v Německu, Itálii a Polsku. Fungují ale také v Rakousku, Švédsku, Maďarsku nebo Velké Británii. Navíc v Itálii a na Slovensku jsou i podniky, v nichž se z tanku čepuje Velkopopovický Kozel.
Prodej tankového piva do zahraničí zahájil Plzeňský Prazdroj v roce 2009. Tehdy byly založeny první dvě tankovny nabízející Pilsner Urquell, a to v Bratislavě a ve Vídni. Vůbec první tankovna s plzeňským ležákem byla v Česku v roce 1965, stala se jí pražská restaurace Vikárka.
České pivo lidé pořídí nejčastěji v lahvích, pivovary lahvují 40 procent piva. Necelá třetina českého piva končí v sudech, 20 procent v plechovkách. Popularita plechovek ale dlouhodobě roste, například v roce 2016 pivovary do plechovek plnily šest procent vyprodukovaného piva. Vyplývá to z údajů Českého svazu pivovarů a sladoven. První plechovky s pivem na světě se objevily před 90 lety, 24. ledna 1935, na pultech obchodů v Richmondu v americkém státě Virginie.
České pivo lidé pořídí nejčastěji v lahvích, roste ale obliba plechovek
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
