Češi při svých prázdninových cestách za hranice nejvíce postrádají chleba a pivo. Díky tapsterům, výčepním proškoleným v Plzeňském Prazdroji, si mohou pivaři svůj nápoj v náležité kvalitě dopřát v několika stovkách podniků v Evropě i ve světě. Data navíc ukazují, že tapsteři díky získaným znalostem dokážou do „svých“ hospod přitáhnout další hosty a zvýšit prodeje i o desítky procent.

Plzeňský Prazdroj dlouhodobě buduje tým zahraničních výčepních, kteří se jezdí do Plzně učit správné péči o pivo. Celkem už proškolil tým více než 500 tapsterů ze dvou desítek zemí a do programu investoval 35 milionů korun. „Náš ‚Tapster program‘ začal v roce 2016 a každoročně kurz absolvuje kolem 60 až 70 nových výčepních z ciziny. Ti nejlepší pak ve své zemi školí další výčepní, a pomáhají šířit českou pivní kulturu v dalších místech, kde se také čepuje Pilsner Urquell nebo Kozel,“ uvádí Kamil Růžek, obchodní sládek Prazdroje pro exportní trhy.

Tapsteři projdou kurzem zaměřeným na historii plzeňského piva, učí se o surovinách, výrobě a jak správně pečovat o pivo v hospodě. Samozřejmě musí také zvládnout načepovat hladinku, šnyt nebo mlíko. „Ve finále kurzu se tapsteři postaví tváří v tvář náročným českým štamgastům a absolvují plnohodnotné směny v některé z vyhlášených plzeňských pivnic, například U Salzmannů, Na Parkáně, U Švejka nebo v Lékárně,“ dodává Růžek.

Tapsteři pak zajišťují dodržování všech kvalitativních standardů péče o pivo. Data potvrzují, že díky získaným dovednostem zlepšují kvalitu čepovaného piva, umí přitáhnout další hosty a zvyšují prodeje piva v podniku v průměru o 15 až 20 procent, ale v některých případech i o polovinu. „Když čepujete vynikající pivo a dodržujete nejvyšší možné standardy, lidé si to mezi sebou řeknou. A díky tomu získáváte další zákazníky,“ uvádí tapster Jakub Michalczuk z polské restaurace Stacia Food Hall v Gdaňsku, kterému se po absolvování kurzu v Plzni podařilo zvýšit prodeje piva více než čtyřnásobně.

Kam na pivo v cizině

Nejvíce proškolených výčepních působí v Polsku, Rumunsku, Maďarsku, Švédsku, Velké Británii, ale českou pivní kulturu šíří i v Koreji nebo Japonsku. Takže na tapstera narazíte nejen v metropolích jako Berlín, Vídeň, Řím či Tokio, ale třeba také ve dvoutisícovém maďarském městečku Sajószöged a dokonce v mongolském Ulánbátaru. 

Nejvyšší počet tankoven, vlajkových lodí, které nabízejí nejčerstvější nepasterovaný ležák Pilsner Urquell, je na Slovensku, v Německu, Itálii a Polsku. Fungují ale také v Rakousku, Švédsku, Maďarsku nebo Velké Británii. Navíc v Itálii a na Slovensku jsou i podniky, v nichž se z tanku čepuje Velkopopovický Kozel.

Prodej tankového piva do zahraničí zahájil Plzeňský Prazdroj v roce 2009. Tehdy byly založeny první dvě tankovny nabízející Pilsner Urquell, a to v Bratislavě a ve Vídni. Vůbec první tankovna s plzeňským ležákem byla v Česku v roce 1965, stala se jí pražská restaurace Vikárka.

České pivo lidé pořídí nejčastěji v lahvích, roste ale obliba plechovek

Zprávy z firem

České pivo lidé pořídí nejčastěji v lahvích, pivovary lahvují 40 procent piva. Necelá třetina českého piva končí v sudech, 20 procent v plechovkách. Popularita plechovek ale dlouhodobě roste, například v roce 2016 pivovary do plechovek plnily šest procent vyprodukovaného piva. Vyplývá to z údajů Českého svazu pivovarů a sladoven. První plechovky s pivem na světě se objevily před 90 lety, 24. ledna 1935, na pultech obchodů v Richmondu v americkém státě Virginie.

ČTK

Přečíst článek