Vlastní tvořivost i umělecké výtvory jiných mohou významně ovlivnit naše duševní zdraví. Umění je od pradávna zdrojem pozitivních i negativních emocí, sebereflexe, komunitního spojení i psychického a fyzického uvolnění. Proto v dnešní moderní době, kdy populace trpí řadou psychických onemocnění jako deprese, úzkosti, ADHD, závislostmi, důsledky stresu i kognitivními nemocemi mozku, mohou být zmírněny kreativními terapiemi specificky pro tyto stavy vytvořenými- souhrnně nazývané jako arteterapie.

Specifické umělecké terapie v konkrétní formě byly vytvořeny ve 40. letech minulého století. Existuje celá řada takových terapií a jsou často vhodné jak pro dospělé, tak pro děti.

Arteterapii lze definovat jako aplikaci nějakého druhu umění v terapeutickém kontextu. Lze jí praktikovat sám doma, ve skupině podobně motivovaných lidí či s pomocí profesionálního arteterapeuta. Arteterapie zahrnuje jakékoliv vyjádření pomocí malování a kreslení, tvorbu koláží a výrobků z papíru, výrobu z hlíny a jiných plastických materiálů, ale i vyjádření pomocí hudby či zvuků nebo pomocí psaného slova. Nejdůležitější není totiž konkrétní technika, ale intence a otevřená mysl praktikujícího, protože jen pak mu může pomoci.

Uvolnění a otevření se

Lektoři arteterapie věří, že takové kreativní vyjádření v nás může otevřít a zvědomit si vzpomínky a traumata, která pak můžeme dále zpracovat a zahojit. Za tímto účelem se umělecké vyjádření většinou kombinuje s psychologickými technikami, velmi často s mluvenou terapií. Cílem není vytvořit hodnotné umělecké dílo, ale spíše se chce po klientovi, aby si užil čas strávený tvořením a soustředil se na vnitřní prožívání při kreativním procesu.

Primárním přínosem arteterapie je zlepšení schopnosti vyrovnávat se s důsledky chronického stresu, který je v našem rychlém světě neustále přítomný. Tvořivost může také zvýšit sebevědomí, pocit sebekontroly azlepšuje perspektivu různých prožitých zkušeností. To se děje pomocí zvýšenému neurotransmiteru dopaminu v mozku, který také přináší pocity radosti a dobrou náladu. Řada lidí má problém si vybavit pocity a verbálně je vyjádřit.

Exprese pomocí automatické kreativity zpřístupňuje emoce vědomým částem mozku a tím jsou klienti lépe schopni se zbavit negativních emocí, pokud je to pro ně standardně obtížné. To bývá obzvlášť přínosné pro lidi s příznaky posttraumatické stresové poruchy. Pro pacienty se zhoršenou koordinací rozvíjí arteterapie jemnou motoriku a spojení oko-ruka a pomáhá předcházet zhoršování kognitivních funkcí u seniorů.

Biohacking: Příčinu psychických obtíží a depresí lze napravit i změnou životního stylu

Enjoy

Psychologové a psychiatři bijí na poplach: deprese a úzkosti se v populaci vymykají kontrole a zásadně se zvyšují zejména u mladé populace. Nepřispělo tomu také období pandemie, kdy prohloubená izolace dále narušila psychiku mnohých. Stejně jako bývá komplexní vznik takových psychických potíží, nebývá jednoduché je také napravit a často i pouze ke zmírnění je potřeba celková změna řady aspektů životního stylu. Validní strategií je pomoci si psychiatrickými léky předepsanými lékařem, ale to také nemusí být řešením. Úleva může být pouze částečná, stále se nemusíme cítit, jak jsme se dříve cítili, či jak bychom si představovali.

Alžběta Shejbalová

Přečíst článek

Při léčbě zvukem jako formou arteterapie můžeme využít aktivní či pasivní formu. Můžeme zkusit terapii, kdy sami zkoušíme hudební nástroje různých typů. Existují také pasivní formy muzikoterapie, kdy využíváme kreativitu a schopnosti někoho dalšího. K tomu lze využít rozličných instrumentů, mezi ně se řadí i exotické formy takzvané zvukové lázně, ke kterým se využívají například gongy, bubny či tibetské zpívající mísy. Existuje řada výzkumů efektů muzikoterapie, které dokazují její účinnost i při léčbě fyzických neduhů a bolestí.

Proto se využívá po celém světe v nemocnicích či domovech pro seniory s pozitivními výsledky. Účinky hudby lze pozorovat například při zmírnění úzkostí a stresu před medicínskými zákroky u dětí i dospělých a urychlení  hojení. Hudba či specifické zvuky lze také použít jako doplňkovou strategii při různých typech terapií pro synergii účinků. Takovými terapiemi bývají různé typy meditací či somatické léčebné metody.

Efekt muzikoterapie se podle expertů zdá být z řady různých důvodů. Jedním jsou konkrétní frekvence, které v mozku vyvolávají specifické reakce. Známý je například „Mozartův efekt“, kdy konkrétní sonáta od skladatele umí vyvolat změnu v mozkových vlnách a zlepšit určité kognitivní schopnosti. Významným efektem konkrétních zvuků je také jejich familiárnost: jsou schopné vyvolat vzpomínky, ať pozitivní či negativní a tím ovlivňovat zdraví člověka, duševní i fyzické.