Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už dlouhé měsíce prohlašuje, že Brusel chce nahradit ruský plyn americkým. To, co ale „slíbila“ uprostřed léta ve Skotsku Donaldu Trumpovi při dojednávání obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, nedává příliš smysl – pokud pomineme snahu uchlácholit amerického prezidenta. Navyšování evropského energetického importu z USA je v takové míře nereálné a v konečném důsledku by šlo proti principu diverzifikace. Snahu získat pro EU více zdrojů mezitím zpochybňuje další plynová velmoc – Katar, kterému vadí unijní environmentální a sociální pravidla, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
Zdeněk Hostomský se po zkušenostech z velké americké farmaceutické firmy Pfizer vrátil do Česka a stal se ředitelem Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Zjistil, že s legendárním Antonínem Holým, který ÚOCHB proslavil objevy antivirotik, byli dříve konkurenty. „Za mého působení v Americe jsme byli na opačných stranách barikády,“ řekl Zdeněk Hostomský v rozhovoru pro Export.cz. Právě řediteli Hostomskému se později podařilo vyjednat další příliv peněz za „patenty profesora Holého“ do Česka.
Společnost Linet, která je jedním z největších světových hráčů ve výrobě nemocničních lůžek, považuje v posledních letech za největší příležitost americký trh. Po opětovném nástupu prezidenta Donalda Trumpa ale není vůbec jasné, jak se strategií předního českého exportéra zamává jeho celní politika. „Vzhledem k neustále ohlašovaným změnám už nemá smysl si připravovat stošestnáctý scénář, jak na vývoj v USA reagovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný šéf Linetu Tomáš Kolář.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
V Česku máme dlouhodobě shodu v tom, že národním zájmem je propojenější Evropa, propojenější vnitřní trh, a to i v oblasti služeb a kapitálu. „Zároveň se Česko v minulosti prezentovalo postoji, které jsou s tímhle prioritním principem v nesouladu. V tu chvíli ztrácíme na důvěryhodnosti vůči partnerům, částečně i sami vůči sobě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Český obranný průmysl může být vítaným partnerem velkých evropských zbrojovek, které se nadechují k dalšímu rozvoji. „Evropské dodavatelské řetězce se otřásají a transformují, firmy mapují trh a koukají také na Česko,“ řekla v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Tuzemské společnosti mohou nabídnout nejen výrobu, ale také výzkumné kapacity.
Evropská unie by v době obchodních válek mohla za určitých okolností využít i takzvaný protinátlakový nástroj, anglicky anti-coercion instrument. Byl připravován pro případ potřeby tvrdší reakce vůči Číně, nyní by mohl být ve hře i ve vztahu k USA. „Brusel má k dispozici silnou zbraň, kterou zatím reálně nepoužil a proto si ostatní aktéři nejsou jistí, co všechno by její nasazení znamenalo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Hrozbu cel proti Evropské unii měl Donald Trump ve svém arsenálu už dávno před loňskými prezidentskými volbami. Když v nich zvítězil, EU reagovala briskně. Brusel okamžitě vysílal do Washingtonu signály, že chce jednat o obchodních vztazích včetně Trumpových požadavků. Jeden z těch nejhlasitějších zněl: Evropa musí dovážet více amerického zkapalněného plynu LNG. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová reagovala: Přesně to chceme. Současné kroky Washingtonu jsou ale nepředvídatelné, podotýká ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Zatímco dříve přicházely různé inovace nejdříve do armády, dnes se do ní dostávají až nakonec. „Demokratické země totiž zápasí s tím, že obrannému průmyslu, který usiluje o zakázky, často chybí zpětná vazba,“ upozornila v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Rusko a Čína oproti tomu spoléhají na řízenou výrobu. Tamní firmy přesně vědí, co mají vyrábět a mají na to rozpočet.
Proslulá česká společnost Laurina a Klementa kdysi přecházela od výroby jízdních kol k motocyklům a automobilům. „Tohle je v našem byznysu vlastně úplně stejné,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Karel Masařík, jehož firma Codasip je současnou českou „hvězdou“ v oboru designu čipů. „Vyvíjíme čím dál víc komplexnějších procesorů. Jak se rozšiřoval náš inženýring, rostla také naše schopnost – obrazně řečeno – místo kol designovat motorky a pak osobní automobily.“
Zrození chatbotu ChatGPT od americké společnosti OpenAI a nástup dalších modelů umělé inteligence přinesly obrovská očekávání ohledně rozvoje jaderné energetiky. Právě jádro má výrazně pomáhat „hasit rostoucí žízeň“ AI po energii. Příchod čínského „energeticky úsporného“ DeepSeeku pak logicky znamenal šok nejen pro dodavatele výkonných čipů jako Nvidia, ale také třeba pro developery atomových reaktorů příští generace.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Stát od vzniku samostatného Česka některé věci zanedbal, ztratili jsme tři dekády. „Není to jenom otázka krátkého názvu naší země, ale celkové prezentace státu vůči jeho občanům i navenek – tedy dlouhodobého brandingu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Jan Marian.
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Motoristé by podpořili 💸💸💸 uvedení menšinového podílu ve společnosti Letiště Praha na burzu. V pořadu Poledne s Moravcem to dnes řekl ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé). Zároveň ale upozornil, že ve vládě ani na koaliční radě se ještě o tomto kroku nejednalo. Možné privatizaci části Letiště Praha by se nebránil ani místopředseda opoziční ODS Alexandr Vondra.
Po osmi měsících na 🚀🚀🚀Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) dnes dva ruští kosmonauti a jeden americký astronaut bezpečně přistáli v kazašské stepi, informují tiskové agentury. Rusové Sergej Kuď-Sverčkov a Sergej Mikajev spolu s Američanem Chrisem Williamsem hladce přistáli pomocí padáků v lodi Sojuz MS-28 jihovýchodně od kazachstánského města Žezkazgan.
Na seznam UNESCO byl zapsán řecký Olymp a starověká japonská města Asuka a Fudžiwara. Organizace o tom rozhodla na zasedání v Jižní Koreji.
hora Olymp
profimedia.cz
Výrobce pásové oceli Bilstein CEE z Králova Dvora na Berounsku loni zvýšil 💰💰💰 tržby téměř o tři procenta na 904,5 milionu korun. Čistý zisk firmy meziročně vzrostl zhruba o devět procent na 15,3 milionu korun. Do obnovy strojů, zařízení a oprav budov ocelárna loni investovala téměř 30 milionů korun.
Zemřel výtvarník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie a bývalý rektor AVU, bylo mu 86 let. Potvrdil to ministr zahraničí Petr Macinka.
Milan Knížák na zahájení výstavy v DSC Gallery
Stanislav Šulc / Newstream
Rumunská stíhačka F-16 dnes nad Černým mořem 💥💥💥 sestřelila dron, který narušil rumunský vzdušný prostor. Na síti X to oznámilo ministerstvo obrany této členské země Severoatlantické aliance. Jde už o třetí dron, který od pátku rumunské letectvo zneškodnilo.
České dráhy plánují v letošním roce investovat do 🚂🚂🚂vozového parku až 20 miliard korun. Rozsah modernizace v příštích letech bude záviset především na požadavcích objednatelů dopravy, tedy krajů a státu. Potvrdil to mluvčí firmy Petr Šťáhlavský. Letos dopravce dokončí dodávky 28 motorových jednotek RegioFox, 30 lokomotiv Siemens Vectron a 36 vozů pro soupravy ComfortJet, ve druhé půli roku převezme sedm jednotek RegioFox od výrobce Pesa a šest lokomotiv Siemens Vectron. Většina letošních dodávek už dorazila v prvním pololetí.
Pardubická společnost 💥💥💥 Synthesia Nitrocellulose, která vznikla vyčleněním výroby nitrocelulózy z chemičky Synthesia, měla loni čistý zisk 286 milionů korun. Tržby firmy činily 1,334 miliardy korun, vyplývá z dokumentů zveřejněných ve Sbírce listin.
Pražská 👷🏻♂️👷🏻♂️👷🏻♂️ Technická správa komunikací dokončuje přípravu tendru na dostavbu takzvaného inundačního mostu před Libeňským mostem na pravém břehu Vltavy, který se rozestavěl a následně v důsledku rozhodnutí antimonopolního úřadu musel zakonzervovat. Po výběru stavební firmy potrvá dostavba pravděpodobně rok až rok a půl, následně by se na most mohly vrátit tramvaje. Městská firma také pracuje na vypsání zakázky na dokončení projektu zbylých prací na přestavbě včetně vytvoření repliky mostu přes Vltavu.
Profimedia
Cena zlata od lednového maxima přes 5400 dolarů za unci〽️〽️〽️ klesla zhruba o čtvrtinu na současných zhruba 4050 dolarů. Ve druhém čtvrtletí propadla o 14,1 procenta, žlutý kov tak zaznamenal nejhorší čtvrtletní výkonnost od druhého čtvrtletí 2013, vyplývá z analýzy investiční společnosti Invesco.
Číst více
