Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Český obranný průmysl může být vítaným partnerem velkých evropských zbrojovek, které se nadechují k dalšímu rozvoji. „Evropské dodavatelské řetězce se otřásají a transformují, firmy mapují trh a koukají také na Česko,“ řekla v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Tuzemské společnosti mohou nabídnout nejen výrobu, ale také výzkumné kapacity.
Evropská unie by v době obchodních válek mohla za určitých okolností využít i takzvaný protinátlakový nástroj, anglicky anti-coercion instrument. Byl připravován pro případ potřeby tvrdší reakce vůči Číně, nyní by mohl být ve hře i ve vztahu k USA. „Brusel má k dispozici silnou zbraň, kterou zatím reálně nepoužil a proto si ostatní aktéři nejsou jistí, co všechno by její nasazení znamenalo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Hrozbu cel proti Evropské unii měl Donald Trump ve svém arsenálu už dávno před loňskými prezidentskými volbami. Když v nich zvítězil, EU reagovala briskně. Brusel okamžitě vysílal do Washingtonu signály, že chce jednat o obchodních vztazích včetně Trumpových požadavků. Jeden z těch nejhlasitějších zněl: Evropa musí dovážet více amerického zkapalněného plynu LNG. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová reagovala: Přesně to chceme. Současné kroky Washingtonu jsou ale nepředvídatelné, podotýká ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Zatímco dříve přicházely různé inovace nejdříve do armády, dnes se do ní dostávají až nakonec. „Demokratické země totiž zápasí s tím, že obrannému průmyslu, který usiluje o zakázky, často chybí zpětná vazba,“ upozornila v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Rusko a Čína oproti tomu spoléhají na řízenou výrobu. Tamní firmy přesně vědí, co mají vyrábět a mají na to rozpočet.
Proslulá česká společnost Laurina a Klementa kdysi přecházela od výroby jízdních kol k motocyklům a automobilům. „Tohle je v našem byznysu vlastně úplně stejné,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Karel Masařík, jehož firma Codasip je současnou českou „hvězdou“ v oboru designu čipů. „Vyvíjíme čím dál víc komplexnějších procesorů. Jak se rozšiřoval náš inženýring, rostla také naše schopnost – obrazně řečeno – místo kol designovat motorky a pak osobní automobily.“
Zrození chatbotu ChatGPT od americké společnosti OpenAI a nástup dalších modelů umělé inteligence přinesly obrovská očekávání ohledně rozvoje jaderné energetiky. Právě jádro má výrazně pomáhat „hasit rostoucí žízeň“ AI po energii. Příchod čínského „energeticky úsporného“ DeepSeeku pak logicky znamenal šok nejen pro dodavatele výkonných čipů jako Nvidia, ale také třeba pro developery atomových reaktorů příští generace.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Stát od vzniku samostatného Česka některé věci zanedbal, ztratili jsme tři dekády. „Není to jenom otázka krátkého názvu naší země, ale celkové prezentace státu vůči jeho občanům i navenek – tedy dlouhodobého brandingu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Jan Marian.
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Skepse ohledně budoucí obnovy Ukrajiny je sice v současné situaci pochopitelná, ale západní podpora napadené zemi určitě neskončí. Náměstek ministra zahraničí Jan Marian nepochybuje, že na Ukrajinu bude dál proudit pomoc západních zemí i mezinárodních finančních institucí. „Je hodně důležité, abychom se nepoddávali ruským narativům typu, že Rusko není možné porazit,“ řekl dále v rozhovoru pro Export.cz.
Zvolený prezident Spojených států Donald Trump v předvolební kampani prohlásil, že Evropa zaplatí vysokou cenu za to, že „nekupuje dostatek amerického exportu“. Příští měsíce ukážou, jak oprávněné jsou obavy z vysokých cel na dovoz z Evropské unie. I Evropané ale mají pro obchodní jednání v rukou trumf, který by mohl hrozby obchodní války mezi spojenci na obou březích Atlantiku minimálně výrazně zmírnit. Je jím zemní plyn, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
Svět už nežije v klidu a prosperitě jako na začátku tohoto století. Poptávka po službách státní exportní pojišťovny EGAP vzhledem k bezpečnostním rizikům na zahraničních trzích narůstá. „Důležité je, že se zvyšuje i vnímání rizik. Proto k nám přicházejí noví klienti, kteří dříve o pojištění ani neuvažovali,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz předseda představenstva EGAP David Havlíček.
Čeští investoři jako Petr Kellner v minulosti sázeli na východní trhy včetně Ruska a Číny. V posledních letech se do centra pozornosti dostaly investice, které míří z Česka na Západ – od Daniela Křetínského v západní Evropě po zbrojaře ze skupiny CSG nebo České zbrojovky v Americe. České investice ale také mohou mít pro mnohé nečekanou tvář z hlediska geografického i oborového zaměření. Jaký scénář píše byznys pro tuzemskou ekonomiku shrnuje ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Když šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ohlásila, jaké portfolio má v Bruselu získat nový český eurokomisař Jozef Síkela, spustila tím v Česku vlnu rešerší a pátrání po informacích. Co vlastně agenda mezinárodního partnerství a evropské strategie Global Gateway (Globální brána) obnáší? To si mnozí rychle vyjasnili, stranou pozornosti ale zůstalo, že Česko letos přišlo v rámci této strategie s vlastní iniciativou. Jejím klíčovým cílem je, aby z evropských peněz profitovaly právě evropské firmy či lokální dodavatelé přímo v rozvojových zemích, nikoliv třeba čínské společnosti, píše ve své podrobné analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie a serveru Export.cz.
Doprava 🛳 v Hormuzském průlivu se ani dva dny po oznámení americko-íránské dohody nezlepšila, informuje agentura AFP s odvoláním na platformu pro sledování námořní dopravy Kpler. Podle ní dnes propluly Hormuzským průlivem pouze čtyři lodě, což je zhruba stejně jako minulý týden. Opětovné otevření této cesty strategické pro přepravu ropy má umožnit dohoda elektronicky podepsaná už v neděli, jejíž oficiální podpis se očekává v pátek.
Česká měna dnes stagnovala k euru a mírně oslabila k dolaru. Vůči dolaru si oproti předchozímu závěru pohoršila o dva haléře na 20,82 Kč/USD. Kurz k euru sice také stoupl, ale pouze o jeden haléř na 24,16 Kč/EUR.
Pražská burza opět posílila 💪, index PX stoupl o 0,46 procenta na 2583,06 bodu. Nahoru ho táhly především finanční tituly, naopak cenné papíry energetické společnosti ČEZ mírně oslabily. Z menších emisí se nedařilo například zbrojovce Colt CZ, jejíž akcie spadly o čtyři procenta. Objem obchodů byl nadprůměrný. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
Podpis 📝 takzvaného memoranda o porozumění mezi Spojenými státy a Íránem, které otevře cestu ke konečné mírové dohodě, se uskuteční v pátek na vrcholu hory Bürgenstock u Lucernského jezera ve středošvýcarském kantonu Nidwalden. Dnes to podle agentury Reuters oznámila švýcarská vláda.
Ceny ropy dnes pokračují v 📉 poklesu díky nadějím na obnovení dodávek Hormuzským průlivem. Severomořská ropa Brent v jednu chvíli vykazovala pokles o více než čtyři procenta, poprvé od začátku března tak sestoupila pod hranici 80 dolarů za barel. Později část ztrát smazala.
Americká společnost SpaceX koupí za 6️⃣0️⃣ miliard dolarů (zhruba 1,25 bilionu korun) softwarovou firmu Anysphere. Ta stojí za populárním systémem Cursor, který s využitím umělé inteligence pomáhá při tvorbě softwaru. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Zakladatelem a šéfem SpaceXu je podnikatel Elon Musk.
Automobilce 🚛 Tatra Trucks z Kopřivnice na Novojičínsku loni stoupl čistý zisk skoro desetinásobně - z předloňských 19,3 milionu na 185,7 milionu korun. Tržby se jí zvýšily o 408,2 milionu na 10,08 miliardy korun, nárůst představoval 4,2 procenta.
Prezident 👨 Petr Pavel u financování a provozu prostřednictvím poplatků neviděl nic, co by nefungovalo a bylo nutné měnit. Vyplynulo to z jeho vyjádření na dotaz novinářů na návštěvě Vysočiny. Uvedl také, že neslyšel žádné zdůvodnění ani analýzu, pouze vůli převést financování na stát.
Americká společnost Yum! Brands prodá za 2️⃣,7️⃣ miliardy dolarů (56,2 miliardy korun) řetězec Pizza Hut. Koupí jej od něj investiční společnost LongRange Capital, uvedla firma. Yum! Brands provozuje také řetězce restaurací rychlého občerstvení KCF, Taco Bell nebo Habit Burger & Grill.
Cenový strop na pohonné hmoty, který denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů 📉 klesne. Nafta oproti dnešku zlevní o 57 haléřů na 38,35 koruny za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice prodávat nejvýše za 41,26 koruny, což je o 25 haléřů méně než dnes.
