Dlouholetý novinář se zkušeností z řady českých médií. V posledních letech se zaměřoval na oblast ekonomiky, zahraniční politiky a energetiky. Aktuálně působí jako editor magazínu Moderní ekonomické diplomacie.
články autora
Chystat další scénáře pro americký trh teď nedává smysl, říká šéf Linetu Tomáš Kolář
Společnost Linet, která je jedním z největších světových hráčů ve výrobě nemocničních lůžek, považuje v posledních letech za největší příležitost americký trh. Po opětovném nástupu prezidenta Donalda Trumpa ale není vůbec jasné, jak se strategií předního českého exportéra zamává jeho celní politika. „Vzhledem k neustále ohlašovaným změnám už nemá smysl si připravovat stošestnáctý scénář, jak na vývoj v USA reagovat,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný šéf Linetu Tomáš Kolář.
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
V Česku máme dlouhodobě shodu v tom, že národním zájmem je propojenější Evropa, propojenější vnitřní trh, a to i v oblasti služeb a kapitálu. „Zároveň se Česko v minulosti prezentovalo postoji, které jsou s tímhle prioritním principem v nesouladu. V tu chvíli ztrácíme na důvěryhodnosti vůči partnerům, částečně i sami vůči sobě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Český obranný průmysl může být vítaným partnerem velkých evropských zbrojovek, které se nadechují k dalšímu rozvoji. „Evropské dodavatelské řetězce se otřásají a transformují, firmy mapují trh a koukají také na Česko,“ řekla v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Tuzemské společnosti mohou nabídnout nejen výrobu, ale také výzkumné kapacity.
Evropská unie by v době obchodních válek mohla za určitých okolností využít i takzvaný protinátlakový nástroj, anglicky anti-coercion instrument. Byl připravován pro případ potřeby tvrdší reakce vůči Číně, nyní by mohl být ve hře i ve vztahu k USA. „Brusel má k dispozici silnou zbraň, kterou zatím reálně nepoužil a proto si ostatní aktéři nejsou jistí, co všechno by její nasazení znamenalo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Hrozbu cel proti Evropské unii měl Donald Trump ve svém arsenálu už dávno před loňskými prezidentskými volbami. Když v nich zvítězil, EU reagovala briskně. Brusel okamžitě vysílal do Washingtonu signály, že chce jednat o obchodních vztazích včetně Trumpových požadavků. Jeden z těch nejhlasitějších zněl: Evropa musí dovážet více amerického zkapalněného plynu LNG. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová reagovala: Přesně to chceme. Současné kroky Washingtonu jsou ale nepředvídatelné, podotýká ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Zatímco dříve přicházely různé inovace nejdříve do armády, dnes se do ní dostávají až nakonec. „Demokratické země totiž zápasí s tím, že obrannému průmyslu, který usiluje o zakázky, často chybí zpětná vazba,“ upozornila v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Rusko a Čína oproti tomu spoléhají na řízenou výrobu. Tamní firmy přesně vědí, co mají vyrábět a mají na to rozpočet.
Proslulá česká společnost Laurina a Klementa kdysi přecházela od výroby jízdních kol k motocyklům a automobilům. „Tohle je v našem byznysu vlastně úplně stejné,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Karel Masařík, jehož firma Codasip je současnou českou „hvězdou“ v oboru designu čipů. „Vyvíjíme čím dál víc komplexnějších procesorů. Jak se rozšiřoval náš inženýring, rostla také naše schopnost – obrazně řečeno – místo kol designovat motorky a pak osobní automobily.“
Zrození chatbotu ChatGPT od americké společnosti OpenAI a nástup dalších modelů umělé inteligence přinesly obrovská očekávání ohledně rozvoje jaderné energetiky. Právě jádro má výrazně pomáhat „hasit rostoucí žízeň“ AI po energii. Příchod čínského „energeticky úsporného“ DeepSeeku pak logicky znamenal šok nejen pro dodavatele výkonných čipů jako Nvidia, ale také třeba pro developery atomových reaktorů příští generace.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Stát od vzniku samostatného Česka některé věci zanedbal, ztratili jsme tři dekády. „Není to jenom otázka krátkého názvu naší země, ale celkové prezentace státu vůči jeho občanům i navenek – tedy dlouhodobého brandingu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Jan Marian.
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Skepse ohledně budoucí obnovy Ukrajiny je sice v současné situaci pochopitelná, ale západní podpora napadené zemi určitě neskončí. Náměstek ministra zahraničí Jan Marian nepochybuje, že na Ukrajinu bude dál proudit pomoc západních zemí i mezinárodních finančních institucí. „Je hodně důležité, abychom se nepoddávali ruským narativům typu, že Rusko není možné porazit,“ řekl dále v rozhovoru pro Export.cz.
Zvolený prezident Spojených států Donald Trump v předvolební kampani prohlásil, že Evropa zaplatí vysokou cenu za to, že „nekupuje dostatek amerického exportu“. Příští měsíce ukážou, jak oprávněné jsou obavy z vysokých cel na dovoz z Evropské unie. I Evropané ale mají pro obchodní jednání v rukou trumf, který by mohl hrozby obchodní války mezi spojenci na obou březích Atlantiku minimálně výrazně zmírnit. Je jím zemní plyn, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
Vláda na Kubě padne velmi brzy, ostrov je po 50 letech připraven na změnu. V rozhovoru se stanicí CNN to řekl americký prezident 👴 Donald Trump. Kubánský režim chce podle něj se Spojenými státy jednat. Rozhovory by měl vést ministr zahraničí Marco Rubio, který je znám ostrými postoji proti kubánské komunistické vládě. Spojené státy výrazně zvýšily tlak na Kubu omezením dovozu ropy a paliv.
Americký soudce 👨 Richard Eaton jedná s vládními právníky o postupu při vracení peněz vybraných z cel a záloh, která soud v únoru označil za protiústavní. Setkání se koná za zavřenými dveřmi formou smírčí konference, uvedla s odvoláním na soudního úředníka agentura Reuters. Úřadu celní a hraniční ochrany zároveň oznámil, že na clech a zálohách, které by měl vrátit, vybral asi 166 miliard dolarů (3,5 bilionu korun).
Pražská burza v uplynulém týdnu opět oslabila, index PX 📉 klesl o 2,2 procenta na 2592,4 bodu. Nejúspěšnějším titulem týdne byla společnost ČEZ, největší pokles zaznamenaly akcie Doosan Škoda Power. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Předchozí týden index PX ztratil rovněž 2,2 procenta.
V souvislosti se zasíláním výbušných balíčků v roce 2024 v Evropě je v podezření v různých zemích 2️⃣2️⃣ lidí. Ve své zprávě to dnes uvedla organizace Eurojust, která koordinuje spolupráci na případu mezi policiemi v Německu, Litvě, Nizozemsku, Británii a Polsku. Vyšetřovatelé se domnívají, že pachatelé jednali na základě instrukcí od ruské vojenské rozvědky.
Ceny ropy v důsledku ochromení dopravy v Hormuzském průlivu po zahájení americko-izraelského útoku na Írán dnes pokračují v silném 📈 růstu. Severomořská ropa Brent se tak poprvé po zhruba dvou letech dostala nad 90 dolarů za barel.
Prvním zvoleným veřejným ochráncem práv dětí se stane mostecký opatrovnický soudce 👨 Martin Beneš. Beneše vybrali poslanci v dnešní tajné volbě, v níž porazil předsedkyni vládního výboru pro práva dítěte Evu Petrovou a advokáta a někdejšího ministra pro legislativu Michala Šalomouna. Dětský ombudsman se podle zákona ujme funkce složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD).
Poslanci dnes ani napotřetí ❌ nezvolili předsedu opozičního hnutí STAN Víta Rakušana místopředsedou Sněmovny. Poslední ze čtveřice místopředsednických pozic v dolní komoře tak zůstala i po dnešním prvním kole druhé volby neobsazená.
Švýcarsko 📉 sníží objednávku amerických bojových letounů F-35. Oznámila to dnes švýcarská armáda, která krok zdůvodňuje zdražením těchto strojů. Celkem by Švýcarsko mohlo nakoupit 30 letounů místo původních 36. Vláda v Bernu počítá s tím, že nákup vyjde asi na sedm miliard švýcarských franků (zhruba 189 miliard korun).
V americké ekonomice v únoru mimo zemědělský sektor nečekaně 📉 ubylo zhruba 92 tisíc pracovních míst, uvedlo dnes americké ministerstvo práce. Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu procentního bodu na 4,4 procenta. Ekonomové podle agentury Reuters naopak očekávali, že další pracovní místa vzniknou, nárůst odhadovali na 60 tisíc míst.
Německé vydavatelství Axel Springer se dohodlo na odkupu britské společnosti Telegraph Media Group za 5️⃣7️⃣5️⃣ milionů liber (16,16 miliardy korun). Vydavatelství to oznámilo v dnešním sdělení.
