Dlouholetý novinář se zkušeností z řady českých médií. V posledních letech se zaměřoval na oblast ekonomiky, zahraniční politiky a energetiky. Aktuálně působí jako editor magazínu Moderní ekonomické diplomacie.
články autora
Trump škrtí výzkum. Vývoj léků může úplně zkolabovat, říká biochemik Hostomský
Evropa má historickou šanci nalákat americké vědce, kteří čelí nejistotě kolem financování výzkumu ve Spojených státech. „V malém jsme zažili něco podobného už v době brexitu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz jeden z nejúspěšnějších českých vědeckých manažerů Zdeněk Hostomský, který vedl výzkum rakoviny v americké farmaceutické firmě Pfizer a šéfoval pražskému Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB). Řadu britských vědců se po brexitu podařilo zlákat i do Česka a v případě Američanů je to podle Hostomského nyní podobné.
V Česku máme dlouhodobě shodu v tom, že národním zájmem je propojenější Evropa, propojenější vnitřní trh, a to i v oblasti služeb a kapitálu. „Zároveň se Česko v minulosti prezentovalo postoji, které jsou s tímhle prioritním principem v nesouladu. V tu chvíli ztrácíme na důvěryhodnosti vůči partnerům, částečně i sami vůči sobě,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Úspěšné působení na západoevropském trhu, zaměstnávání pracovníků z východních členských států EU a vše řídí „mozek“ v Česku. Takhle nevypadá tradiční představa o exportu tuzemských firem do zemí na západ od našich hranic. Ukazuje se ale, že české firmy nemusí být jenom v nezdravě podřízeném postavení dodavatelů součástek (jak to často bývá v autoprůmyslu), ale dokážou se prosadit i díky finálním dodávkám produktů, služeb nebo výsledkům špičkového výzkumu, píše ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie, který vydává ministerstvo zahraničí.
Český obranný průmysl může být vítaným partnerem velkých evropských zbrojovek, které se nadechují k dalšímu rozvoji. „Evropské dodavatelské řetězce se otřásají a transformují, firmy mapují trh a koukají také na Česko,“ řekla v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Tuzemské společnosti mohou nabídnout nejen výrobu, ale také výzkumné kapacity.
Evropská unie by v době obchodních válek mohla za určitých okolností využít i takzvaný protinátlakový nástroj, anglicky anti-coercion instrument. Byl připravován pro případ potřeby tvrdší reakce vůči Číně, nyní by mohl být ve hře i ve vztahu k USA. „Brusel má k dispozici silnou zbraň, kterou zatím reálně nepoužil a proto si ostatní aktéři nejsou jistí, co všechno by její nasazení znamenalo,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius.
Hrozbu cel proti Evropské unii měl Donald Trump ve svém arsenálu už dávno před loňskými prezidentskými volbami. Když v nich zvítězil, EU reagovala briskně. Brusel okamžitě vysílal do Washingtonu signály, že chce jednat o obchodních vztazích včetně Trumpových požadavků. Jeden z těch nejhlasitějších zněl: Evropa musí dovážet více amerického zkapalněného plynu LNG. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová reagovala: Přesně to chceme. Současné kroky Washingtonu jsou ale nepředvídatelné, podotýká ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Zatímco dříve přicházely různé inovace nejdříve do armády, dnes se do ní dostávají až nakonec. „Demokratické země totiž zápasí s tím, že obrannému průmyslu, který usiluje o zakázky, často chybí zpětná vazba,“ upozornila v rozhovoru pro Export.cz Kristýna Helm, viceprezidentka české Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP). Rusko a Čína oproti tomu spoléhají na řízenou výrobu. Tamní firmy přesně vědí, co mají vyrábět a mají na to rozpočet.
Proslulá česká společnost Laurina a Klementa kdysi přecházela od výroby jízdních kol k motocyklům a automobilům. „Tohle je v našem byznysu vlastně úplně stejné,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz podnikatel Karel Masařík, jehož firma Codasip je současnou českou „hvězdou“ v oboru designu čipů. „Vyvíjíme čím dál víc komplexnějších procesorů. Jak se rozšiřoval náš inženýring, rostla také naše schopnost – obrazně řečeno – místo kol designovat motorky a pak osobní automobily.“
Zrození chatbotu ChatGPT od americké společnosti OpenAI a nástup dalších modelů umělé inteligence přinesly obrovská očekávání ohledně rozvoje jaderné energetiky. Právě jádro má výrazně pomáhat „hasit rostoucí žízeň“ AI po energii. Příchod čínského „energeticky úsporného“ DeepSeeku pak logicky znamenal šok nejen pro dodavatele výkonných čipů jako Nvidia, ale také třeba pro developery atomových reaktorů příští generace.
Začátek letošního roku poznamenaly dvě události, které výrazně ovlivní strategii boje o technologickou převahu ve světě. Čínská firma DeepSeek zaujala novým modelem umělé inteligence, jenž v některých ohledech překonává americkou konkurenci. A administrativa prezidenta Joea Bidena ještě těsně před svým odchodem přišla s přísnějšími limity vývozu polovodičových čipů nejen do Číny a dalších nepřátelských zemí, ale v omezené míře také do většiny států světa včetně Česka. Kdo bude stát na straně vítězů a kdo je poraženým, rozebírá ve své analýze Jan Žižka, editor magazínu Moderní ekonomická diplomacie.
Stát od vzniku samostatného Česka některé věci zanedbal, ztratili jsme tři dekády. „Není to jenom otázka krátkého názvu naší země, ale celkové prezentace státu vůči jeho občanům i navenek – tedy dlouhodobého brandingu,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz náměstek ministra zahraničí Jan Marian.
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Skepse ohledně budoucí obnovy Ukrajiny je sice v současné situaci pochopitelná, ale západní podpora napadené zemi určitě neskončí. Náměstek ministra zahraničí Jan Marian nepochybuje, že na Ukrajinu bude dál proudit pomoc západních zemí i mezinárodních finančních institucí. „Je hodně důležité, abychom se nepoddávali ruským narativům typu, že Rusko není možné porazit,“ řekl dále v rozhovoru pro Export.cz.
Zvolený prezident Spojených států Donald Trump v předvolební kampani prohlásil, že Evropa zaplatí vysokou cenu za to, že „nekupuje dostatek amerického exportu“. Příští měsíce ukážou, jak oprávněné jsou obavy z vysokých cel na dovoz z Evropské unie. I Evropané ale mají pro obchodní jednání v rukou trumf, který by mohl hrozby obchodní války mezi spojenci na obou březích Atlantiku minimálně výrazně zmírnit. Je jím zemní plyn, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
Svět už nežije v klidu a prosperitě jako na začátku tohoto století. Poptávka po službách státní exportní pojišťovny EGAP vzhledem k bezpečnostním rizikům na zahraničních trzích narůstá. „Důležité je, že se zvyšuje i vnímání rizik. Proto k nám přicházejí noví klienti, kteří dříve o pojištění ani neuvažovali,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz předseda představenstva EGAP David Havlíček.
Muže, který chtěl v roce 2024 zabít Donalda Trumpa na golfovém hřišti na Floridě, poslal dnes soud na doživotí do vězení. Informují o tom agentury AP a Reuters. Úmysl Ryana Routha tehdy překazila ochranka.
Holding CE Industry podnikatele Jaroslava Strnada, který podniká v železničním strojírenství, energetice či potravinářství, kupuje zbylý podíl ve společnosti SPV Recycling. Ve firmě, která se zabývá recyklací a tříděním kovových odpadů, dosud vlastnil 50 procent. Transakci posuzuje antimonopolní úřad, který o tom informoval na webu. Hodnotu transakce neuvedl.
Pražská burza vůbec poprvé překonala hranici 2800 bodů a uzavřela na novém maximu 🔝. Index PX dnes stoupl o 0,69 procenta na 2804,83 bodu. K rekordním hodnotám pomohly především akcie energetické společnosti ČEZ, banky Moneta nebo Komerční banky.
Číst více
Francouzská kontrarozvědka DGSI zadržela v departementu Gironde čtyři osoby podezřelé ze špionáže pro Čínu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters a místní média s odkazem na pařížskou prokuraturu. Podle agentur jsou mezi zadrženými dva čínští občané, deník Le Parisien hovoří o čtyřech zadržených občanech Číny.
Velvyslanci členských států při Evropské unii se shodli na podobě právního rámce půjčky Ukrajině ve výši 90 miliard eur 💶 na příští dva roky. Informovalo o tom kyperské předsednictví. Rada EU, která členské státy zastupuje, bude nyní usilovat o rychlou dohodu s Evropským parlamentem, která by umožnila vyplacení první splátky začátkem dubna.
Číst více
Americký výrobce polovodičů Texas Instruments (TI) převezme 🤝 za 7,5 miliardy dolarů (téměř 155 miliard korun) amerického výrobce čipů Silicon Laboratories. Firmy to uvedly v tiskové zprávě. Texas Instruments zaplatí 231 dolarů za akcii, dokončení transakce se očekává v první polovině roku 2027, až transakci schválí regulační orgány.
Lufthansa ✈ se přihlásila k temné kapitole dějin, byla částí nacistického systému. Uvedl to předseda představenstva společnosti Carsten Spohr. U příležitosti stého výročí založení předchůdkyně Lufthansy představil Spohr studii, která se věnuje roli aerolinek v třetí říši.
Evropská unie chce prosadit plán na vytvoření rezervy strategických surovin, aby snížila závislost na Číně. Vedoucí úlohu v této iniciativě má Itálie, Francie a Německo. S odkazem na své zdroje to uvedla agentura Reuters. Unie zveřejnila strategii ohledně klíčových surovin už v prosinci. Hovořila v ní o společných zásobách, omezení vývozu opakovaně použitelného kovového šrotu a odpadu ze vzácných zemin. Podobné snahy vyvíjejí i Spojené státy.
Číst více
Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se podle prezidentské kanceláře na dnešním jednání shodli na tom, že není možné, aby ministerstvo zahraničních věcí přestalo spolupracovat s prezidentem a jeho kanceláří. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) o víkendu uvedl, že kvůli aktuálnímu sporu budou on i jeho úřad prezidentskou kancelář ignorovat.
Číst více
V Abú Zabí začalo druhé kolo rozhovorů mezi ukrajinskými a ruskými činiteli, které zprostředkovávají Spojené státy s cílem ukončit válku, jíž rozpoutalo před takřka čtyřmi lety Rusko proti Ukrajině. O zahájení jednání informoval vedoucí ukrajinské delegace Rustem Umerov na platformě Telegram.
