Průměrná cena přes 150 tisíc korun za metr čtvereční nového bytu v Praze už nevypadá jako optimální řešení vlastnického bydlení. Naskýtá se několik variant. Nájemní bydlení nebo co-living. Ten je spíš pro mladší, kteří se snáze snesou, a možná i navážou nové vztahy. Ale kdo ví, možná to bude brzo i trend bydlení pro starší generaci.
Nic takového se na poli bydlení v Česku nestalo nejenom od finanční krize v roce 2008, ale vlastně od doby sametové revoluce. Souhra mnoha jevů nyní zcela mění situaci na trhu s bydlením, která se tu po tři dekády tvořila. Od teď bude s bydlením vše jinak. A to ze všech úhlů pohledu. Vše se mění jak pro investory, tak pro vlastníky, nájemníky či stavitele. Je třeba si přenastavit přemýšlení o bydlení a o investicích do něj.
Co teď asi dělá sto padesát tisíc českých učitelů? Jeli na hory, koukají na televizi, šli na nákupy? Od středy jsou ve školách prázdniny. Nevím, co je to za prázdniny, asi podzimní, ty dříve nebývaly. Ale už jsou. Děti dostaly úkoly, které plní doma, učitelé možná přemýšlejí nad látkou na příští týden.
Zelená úsporám je vynikající státní program. Můžete z něj získat sto padesát nebo dokonce i dvě stě tisíc korun na dotacích. Na solární panely, na tepelné čerpadlo. A nemusíte se o nic starat. Dotaci vyřídí firma, která systémy instaluje. Inzerátů na tyto služby je plný internet. Je to nyní skvělý byznys.
Inflace je sice obří, a ceny všeho rostou. Ale investice do nemovitostí se nadále vyplatí, říká Roman Latuske, partner v realitních fondech ZDR, které se soustředí na retailové parky a investovaly do nich již přes deset miliard korun. Když vložíte peníze do nemovitostního fondu, můžete díky inflačním doložkám stále počítat se solidním zhodnocením, říká Latuske.
Na nový stavební zákon, který by urychlil výstavbu bytů, se v Česku čeká roky. Teď je situace taková, že stavebníci obíhají úřady a dlouhé roky neznají výsledek rozhodování úředníků. Zákonné lhůty se nedodržují, postih za to není, získat stavební povolení trvá běžně i deset let. Výsledkem je, že mladí nemají kde bydlet, ceny bydlení šíleně rostou, a na vládní úrovni se spí. Může za to trh, nebo vláda, kde hledat viníka, ptá se komentátor newstream.cz Dalibor Martínek.
Výnosnost fondu dokážeme udržet díky sjednaným inflačním doložkám. Důležitá je také lokace našich průmyslových či distribučních center, do kterých investujeme. Vždy si vybíráme ta nejlepší místa, říká miliardář Milan Kratina, šéf největšího českého realitního fondu Accolade.
Jako první vlaštovka vyletěl s podzimem do povětří Jiří Hlavatý. Majitel Juty a bývalý senátor. Jeho společnost vyrábí z umělé hmoty vlákna a koberce. V českých žebříčcích je řazený mezi miliardáře. Z jeho fabrik odejde pět procent zaměstnanců. Přišel o ruský trh, navíc jsou tu drahé energie.
Současní miliardáři, kteří před třiceti lety postavili svůj byznys na výstavbě bytů, začínají šlapat vodu. Korec, Kunovský, Sekyra a spol. Zkušení podnikatelé, kteří dokázali najít způsob jak vydělat miliardy korun na tom, že získali pozemky, postavili na nich domy a byty výhodně prodali.
Živnostníci budou muset od ledna platit minimální zálohu na zdravotní pojištění ve výši 2722 korun měsíčně. To je o téměř sto korun víc než v letošním roce. Měsíční paušální daň se zvýší o víc než dvě stě korun na 6208 korun.
Žiju na spotu, bez fixace. Mladická nerozvážnost, která se nyní hrubě nevyplácí. Z člověka se stává štvanec. Před rokem byly zálohy za plyn 1500 korun měsíčně. Na jaře se zvedly na dva a půl tisíce. V červenci na čtyři a půl tisíce, nyní na osm a půl tisíce. Měsíčně.
Znáte ty čtverečkované sešity, říká v novém podcastu Realitní Club Jan Kasl, architekt a bývalý primátor Prahy. Nový územní plán, který se již deset let tvoří, podle něj přesně tak vypadá. „Čtvereček na územním plánu, to je sto krát sto metrů. V tom čtverečku je zanesená průměrná výška budov, které se tam mohou stavět,“ říká.
Devátého devátý roku 1999 se mi podařilo rozlousknout tehdy zablokovaný územní plán města, říká bývalý pražský primátor a architekt Jan Kasl v podcastu Realitní Club, který si můžete poslechnout již v pondělí na stránkách newstream.cz a všech podcastových platformách. „Je to magické datum,“ dodává. Nový plán podle něj nebyl dokonalý, ale bylo lepší mít nějaký než žádný plán. A podle svých slov věřil, že do deseti let si město vytvoří nový územní plán. To se ale nestalo.
Vlastně to chápu. Mít ve třídě třicet dárečků, kteří pořád řvou, jsou neposední, pobíhají, vyrušují, nesoustředí se, asi bych se zbláznil. Možná má takový pocit mnoho učitelů. Učitelský ouřádek rozhodně nechci snižovat. S dětmi je to prostě těžké.
Výsledky prvních jednání kolem nového složení pražské rady jasně ukazují, že vše směřuje ke spojení ODS a ANO. Z hlediska matematiky by to dávalo smysl, devatenáct a čtrnáct zastupitelů, to je v 65tičlenném zastupitelstvu většina s číslem 33. Je to většina o jediný hlas. Což nevypadá jako příliš pevná většina. Nicméně, když vládu, v tomto případě nad Prahou, vytvoří místo pěti stran jenom dvě, mohlo by to být pevnější.
