Hrozí světová potravinová krize, varují OSN, Světová banka i Mezinárodní měnový fond. Prázdnými regály v Británii může jenom začínat, v Česku ovoce a zelenina ale asi „jenom“ dále zdraží.
Česká ekonomika letos může dopadnout hůř než ta ruská. Ne, nejde o kremelskou propagandu. Je to závěr prognóz západních institucí a bank v čele s Mezinárodním měnovým fondem (MMF), píše ekonom Lukáš Kovanda.
Podle Českého statistického úřadu činila inflace v ČR v lednu 17,5 procenta. Podle Eurostatu je tedy ještě o 1,6 procentního bodu vyšší. Poměrně markantní rozdíl spočívá v odlišné metodice měření inflace. Hlavní rozdíl pramení z odlišného přístupu k takzvanému imputovanému nájemnému.
Pohonné hmoty se v Česku prodávají ze srovnatelné ceny jako takřka přesně před rokem 23. února, tedy v předvečer ruské invaze na Ukrajinu. Útok loni na jaře a v létě vedl ke zdražení pohonných hmot v ČR na historicky rekordní úrovně, kdy třeba cena nafta atakovala v celorepublikovém průměru úroveň 50 korun za litr. Toto mocné cenové vzepětí je však pryč, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Zásadním cílem opatření v oblasti penzí by mělo být dostat do důchodového systému více peněz. Pokud to nemá být na dluh nebo z vyšších daní, nezbývá jiná možnost, než že si lidé budou sami na stáří spořit více, eventuálně začnou s takovým spořením dříve. Takže cokoli je k něčemu takovému pobídne, stojí za zvážení, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Emisní povolenka EU stojí poprvé v historii více než 100 eur, a cena půjde ještě výše. Drahé povolenky zdražují nejen elektřinu, ale třeba i cukr nebo tvrdý alkohol.
Akciím energetické společnosti ČEZ se daří. V minulém týdnu se jejich cena na pražské burze vrátila zpět nad psychologickou hranici 1000 korun. Ve středu se prodávaly až za bezmála 1070 korun, tedy nejdráže od loňského srpna. V pátek se ovšem propadly zpět mírně pod hranici 1000 korun, kde jsou i nyní, poté, co se klíčový menšinový akcionář podniku, uhlobaron Pavel Tykač, nechal slyšet, že česká vláda zřejmě ČEZ nezestátní. Tykač míní, že se ve Fialově vládě nakonec zřejmě nenajde nikdo, kdy by byl ochoten zaplatit reálnou cenu za zhruba 30procentní zbývající podíl.
Mezinárodní měnový fond v lednu překvapil. Výrazně zlepšil svůj odhad letošního růstu ruské ekonomiky. Ano, růstu. Ruské hospodářství by podle něj mělo reálně přidat, byť mírně, konkrétně 0,3 procenta. Česko je na tom dle MMF jen o trochu lépe, vlastně takřka neznatelně, když jeho hospodářství má podle washingtonské instituce letos posílit o 0,5 procenta, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vládní politici čím dále častěji vypouštějí balonek, jímž testují, jak veřejnost přijme záměr navyšovat věk odchodu do důchodu. Už loni ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka hlásal, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak podle materiálu z jednání koaliční rady v minulém týdnu už črtá poměrně konkrétní obrysy toho, co se chystá.
Ve Švýcarsku se uskuteční referendum o záležitosti, kterou v tomto týdnu český Senát zamítl. Totiž o ústavním ukotvení práva na platbu v hotovosti. Stoupenci referenda v této věci, Švýcarské hnutí za svobodu, shromáždili pro záměr více než 157 tisíc podpisů svých spoluobčanů. Pokud úřady potvrdí platnost alespoň 100 tisíc podpisů z nich, musí se ze zákona alpské země referendum konat.
Důchodci se letos v červnu nakonec dočkají citelně slabšího navýšení penzí, než na jaké by měli nárok, pokud by vláda v tomto týdnu nepředstavila nový – a ad hoc – způsob valorizačního výpočtu. Kabinet tím jen letos ušetří takřka dvacet miliard korun. Dvacet miliard korun, které měly jít důchodcům, avšak takto zůstanou eráru. Není to šťastné a právem to vyvolává určité pnutí ve společnosti.
Stejně jako Česku i jeho metropoli Praze agentura Moody’s loni v srpnu zhoršila ratingový výhled, ze „stabilního“ na „negativní“. To ovšem nesouvisí ani tak s hospodařením Prahy, jako spíše s možným negativním dopadem energetické krize EU na veřejné finance ČR. Energetická krize však nakonec v této topné sezóně nedoléhá na EU, ani na Česko zdaleka tak tíživě, jak se loni v létě i mnozí experti obávali. Vždyť referenční burzovní cena plynu v EU se dnes poprvé po sedmnácti měsících dostala pod úroveň 50 eur za megawatthodinu.
Češi tankují naftu nejlevněji od počátku ruské invaze. A pohonné hmoty ještě zlevní. Nafta u tuzemských čerpaček stojí o čtyři koruny na litr míň než v Maďarsku. Je levnější i než v Polsku a na Slovensku.
Průměrně vydělávající důchodce kvůli nižší valorizaci jen letos přijde na penzích o 7100 korun.
Červnová mimořádná valorizace penzí bude nečekaně masivní, průměrný důchod vyskočí o skoro 1800 korun, citelně nadinflačně. Ministerstvo práce i proto urgentně hledá způsob, jak valorizace snížit, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
