Lukáš Kovanda je český ekonom, pedagog a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Do roku 2022 byl členem Národní ekonomické rady vlády, je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
články autora
Vše zdražuje, ale jsou výjimky. Kilo železného šrotu vám vykoupí za zlomek toho, co na jaře
Ceny prakticky všeho napříč ekonomikou rapidně rostou. Přesto se najdou výjimky. Třeba výkupní ceny sběrných surovin klesají. A to dramaticky. Lidé by si tak s odnosem do sběru měli pospíšit. Za chvíli už nemusí dostat vůbec nic, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Propad výkupních cen ve sběrných surovinách je podle něj jedním z lakmusových papírků naznačující, že se blíží ekonomická krize.
Platy státních zaměstnanců mají růst o pět až sedm procent, bude-li to více, zbytečně se roztočí inflace. Vláda by jich navíc měla propustit alespoň nižší desítky procent.
Úsporný energetický tarif lidem pomůže jen nepatrně. Nejběžněji přibližně v rozsahu maximálně kolem patnácti procent. Ministr průmyslu Jozef Síkela absolutně neřeší podstatu problému, pouze plošně a na dluh maskuje příznaky drahých energií.
Z nových čísel k inflaci v ČR je zřejmé, že Česká národní banka bude muset nakonec i v novém složení bankovní rady přikročit k razantnímu navýšení své základní úrokové sazby, která tak letos vystoupá z nynější úrovně sedmi procent minimálně k úrovni osmi procent, ba dokonce nad ni. Je však možné, že bankovní rada si na svém prvním zasedání v novém složení dá se zvyšováním sazeb „pauzu“, jak při jmenování naznačoval nový guvernér Aleš Michl. Razance inflace však centrální banku nakonec donutí kapitulovat a sazby dále zvyšovat.
Dnešní čísla k inflaci dokládají, že se růst hladiny spotřebitelských cen stále nedaří ani přibrzdit. Již tak rychle roztočená inflační spirála ještě nabírá na obrátkách. Z rapidního zdražování už je problém nejen ekonomický, ale také sociální a politický. Přitom se závažnost tohoto problému ve všech daných aspektech stupňuje a to nejhorší je nadále před námi. Podzimní inflační náraz může být značně bolestivý z důvodu nevyzpytatelné situace na energetickém trhu EU a z důvodu případných dalších sankcí Západu vůči Rusku a jeho možné odvety.
Hypotéky v Česku prudce zdražují. Podle dnes zveřejněných údajů Fincentra Hypoindexu odpovídala průměrná úroková sazba počátkem července 6,24 procenta. Za poslední měsíc tak stoupla o další citelnou 0,53 procenta. Hypotéky jsou nejdražší od počátku milénia. Jsou dražší dokonce i než těsně před globální finanční krizí, jež vrcholila v letech 2008 a 2009. Ta tehdy následně způsobila pokles cen tuzemských nemovitostí.
Češi výrazně omezují své útraty, inflace se začíná výrazně projevovat. Pandemický polštář už spotřebitelé vyčerpali, či jej dále v obavě z finanční budoucnost vyčerpávat nechtějí.
Ukrajina kvůli vrácení turbíny spílá Kanadě: „Vrážíte nám dýku do zad“. Ode dneška bude EU prakticky bez ruského plynu, s turbínou však Rusko podle Berlína přichází o záminku, proč Nord Stream 1 nezprovoznit.
V současnosti nejsledovanějším a nejdiskutovanějším průmyslovým zařízením světa je bezesporu jedna konkrétní turbína, co odešla na údržbovou opravu do kanadského Montrealu. Poslal ji tam Gazprom, ruský plynárenský gigant, jejž ovládá Kreml. Jenže turbína nemůže zpět do Ruska. Kanada totiž v červnu zavedla sankce na ruský ropný a plynárenský průmysl, které znemožňují export právě takových zařízení do Ruska.
Po jmenování Aleše Michla guvernérem vydala Česká národní banka letos v květnu na obranu koruny celkem zhruba 3,5 miliardy eur. Plyne to z údajů banky. To odpovídá bezmála 87 miliardám korun dle nynějšího kursu.
Plynová krize v Německu se z průmyslu začíná šířit také do domácností, kanceláří či volnočasových center, informují dnešní Financial Times. Lidé v zemi už podle listu čelí realitě přidělování teplé vody, resp. možnosti ji mít k dispozici pouze v předem učených částech dne, dále dochází ke snižování teploty centrálního vytápění, zhasínání pouličních světel nebo zavírání plaveckých bazénů.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck žádá kanadskou vládu, aby vrátila Rusku turbínu do plynovodu Nord Stream 1. Kanada ji zadržuje v souladu se sankcemi. Pokud by ji Rusku vydala, sankce poruší. Berlín ji k tomu přesto vyzývá, protože se obává propadu své ekonomiky v důsledku nedostatku ruského plynu, jenž hrozí právě kvůli chybějící turbíně.
Paliva v Česku během prvního prázdninového týdne zlevnila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se ve středu prodával u čerpacích stanic v průměru za 47,91 koruny, před týdnem byl o dva haléře dražší. O 14 haléřů zlevnila nafta, nyní stojí litr dieselu průměrně 48,13 koruny.
Pokles ruské ekonomiky letos bude nečekaně mělký, prognózují největší americké banky jako JP Morgan nebo Citigroup. První jmenovaná, největší banka USA, nově počítá s poklesem ruské ekonomiky čítajícím pouze 3,5 procenta. Jednalo by se tak o dramaticky slabší propad, než jakému ruské hospodářství čelilo v letech 2008 a 2009, v době světové finanční krize, nebo v roce 2020, kdy propukla covidová pandemie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ❌ nepojede na schůzku světových státníků, která se dnes odpoledne za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa uskuteční v egyptském letovisku Šarm aš-Šajch. Informovala o tom Netanjahuova kancelář, podle které by se tato cesta uskutečnila těsně před začátkem židovského svátku.
V případě, že by se potvrdily informace o nenávistných příspěvcích zvoleného poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka na sociálních sítích, byl by to zásadní problém, řekl České televizi prezident 👨 Petr Pavel. Turek by se mohl stát ve vznikající vládě ANO, SPD a Motoristů ministrem zahraničí, dnes odpoledne chce s ním a předsedou Motoristů Petrem Macinkou o kauze jednat předseda ANO Andrej Babiš. Prezident chce vyčkat na výsledky této schůzky.
Egyptská prezidentská kancelář potvrdila, že summitu v letovisku Šarm aš-Šajch se zúčastní i izraelský premiér 👴 Benjamin Netanjahu, napsala agentura AFP. Americký prezident Donald Trump, který je nyní na návštěvě v Izraeli, spolu s Netanjahuem podle agentur telefonicky hovořili s egyptským prezidentem Abdalem Fatahem Sísím. Na schůzce bude také palestinský prezident Mahmúd Abbás.
Platforma RomanoNet, která sdružuje 18 romských a proromských organizací působících v Česku, vyzvala předsedu ANO 👴 Andreje Babiše, aby nenavrhoval na ministra zahraničí Filipa Turka (za Motoristy). V souvislosti se zveřejněnými informacemi o Turkových nenávistných příspěvcích považuje RomanoNet tuto nominaci za morálně i politicky neobhajitelnou.
Ozbrojené křídlo Hamásu předalo pracovníkům Červeného kříže všech 1️⃣3️⃣ zbývajících živých rukojmích, které toto palestinské teroristické hnutí zadržovalo v Pásmu Gazy přes dva roky a propustilo je na základě uzavřené dohody o příměří. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oficiální zdroj obeznámený s operací. Červený kříž ani izraelská armáda informaci dosud nepotvrdily. V držení Hamásu tak nyní nezůstávají žádní živí rukojmí, hnutí by mělo předat ještě 28 těl těch, kteří nepřežili.
Nová Poslanecká sněmovna bude mít čtyři místopředsedy, oznámil ve videu na facebooku předseda ANO 👴 Andrej Babiš. Místopředsedkyně hnutí Alena Schillerová dnes začne jednat s opozicí, které ANO nabízí vedení osmi výborů, tří komisí a jedné stálé delegace.
Ruské ministerstvo obrany ❌ popřelo informace o tom, že se u břehů Francie kvůli poruše nouzově vynořila ruská ponorka. Uvedla to agentura Interfax. Námořní velitelství NATO minulý týden uvedlo, že francouzská fregata zaznamenala vynořenou ruskou ponorku u pobřeží Bretaně. Při plavbě přes Severní moře následně plavidlo doprovodilo britské a nizozemské námořnictvo.
Růst čínského exportu v září dosáhl 📈 nejprudšího tempa za půl roku, čínským výrobcům se totiž daří nacházet odběratele na trzích mimo Spojené státy. Dnešní údaje čínského celního úřadu ukázaly, že export se v září meziročně zvýšil o 8,3 procenta po srpnovém nárůstu o 4,4 procenta. Překonal tak očekávání analytiků, kteří v anketě agentury Reuters předpovídali šestiprocentní růst.
Na Ben Gurionově letišti v Izraeli dnes přistál letoun Air Force One s americkým prezidentem 👴 Donaldem Trumpem na palubě. Stalo se to krátce poté, co palestinské teroristické hnutí Hamás na základě Trumpem zprostředkované dohody propustilo první část izraelských rukojmích držených přes dva roky v Pásmu Gazy. Trump vystoupí v izraelském parlamentu a podle médií se možná také sejde s rodinami izraelských rukojmích.
Palestinské teroristické hnutí Hamás dnes ráno předalo do rukou Červeného kříže prvních 7️⃣ z 20 živých rukojmích, které má dnes propustit na základě dohody o příměří v Pásmu Gazy. Informují o tom agentura AP i izraelská média. Informace o zdravotním stavu propuštěných, kteří byli v Pásmu Gazy drženi přes dva roky, nebyly bezprostředně k dispozici.
