Petrof přesunuje část výroby do Asie, konkrétně do Indonésie. Největší evropský výrobce akustických klavírů a pianin tak „využívá příležitost“, kterou nabízí Green Deal EU. Z něj tedy ovšem těží indonéský výrobní partner, který od královehradecké legendy se 160letou tradicí získává nejen pracovní místa, ale hlavně cenné know-how, akumulované od poloviny 19. století.
Nákupní centra či restaurace sice loni mnohdy plné byly, ale z toho nakonec – jak se ukazuje – nelze nic moc usuzovat. Dokládají to nově zveřejněná čísla statistiků za celý loňský rok. Tržby maloobchodu se totiž – v inflačním očištění – propadly o více než čtyři procenta. Že to není mnoho? Pak vězme, že je to nejhlubší propad minimálně v tomto miléniu.
Amerika míří vzhůru, hlavně tedy její technologické firmy, Izrael zase dolů, hlavně tedy jeho dluh, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Je koruna opravdu slabá? Reálná mzda průměrného Čecha při nákupech v eurozóně vzrostla o sedm procent v porovnání s obdobím před válkou a covidem, i když je kurs koruny k euru číselně stejný jako tehdy.
Česká koruna po snížení sazeb oslabila až nad 25,1 koruny za euro, což je její nejslabší úroveň od května 2022.
Míra nezaměstnanosti v Česku roste, je nejvyšší za takřka tři roky. Pokud nebereme v potaz dobu covidu, je nyní nejvyšší za takřka sedm let, takže pro ČNB jde o další důvod, aby snížila úrokovou sazbu hned o 0,5 procentního bodu.
Češi loni přiškrtili svoji spotřebu nejvíce v tomto miléniu, dokonce čtyřikrát více než během globální finanční krize. Drtila je mimořádná inflace a dramatický pokles reálných mezd, výdaje za potraviny omezují již dvacet měsíců v řadě, komentuje čerstvá data Českého statistického úřadu hlavní ekonom Lukáš Kovanda.
Průmyslová výroba v Česku vykázala poměrně solidní závěr roku 2023. Meziměsíčně totiž v prosinci přidala celkem výrazná 2,8 procenta. Díky tomuto vzestupu nakonec meziročně průmyslová produkce v prosinci klesla „jen“ o 0,7 procenta. To je sice na poměry celého roku podprůměrný výsledek, neboť průmysl loni celoročně poklesl o 0,4 procenta, avšak i tak jde o nižší než většinově očekávaný pokles.
Stát nemá provozovat čerpací stanice. Je to notoricky špatný hospodář. Stát by ideálně ani neměl stavět jaderné elektrárny. Jenže jejich budování už natolik přereguloval – a tedy prodražil –, že se těžko najde soukromý investor. Na rozdíl od těch benzínek.
Současná údajně středopravá vláda se chystá zasadit další ránu českému kapitálovému trhu. Již se jí podařilo ochromit důvěru investorů v něj kurzotvornými výroky pronášenými nahodile a zmateně, zjevně bez znalosti věci a vůbec bez koncepce, případně jako v banánové republice v prostředí ducha venkovské hospody.
Evropské akcie jsou teď v historicky rekordní slevě vůči těm americkým. Vyplývá to ze srovnání poměrového ukazatele vyhlížené tržní ceny akcie a čistého zisku na akcii na horizontu dalších dvanácti měsíců. Brány jsou přitom v potaz všechny klíčové akciové tituly jak ve Spojených státech, tak v Evropě, jak níže ukazuje graf.
Fialova vláda včera fakticky zúžila výběr stavitele dalších, až čtyř jaderných bloků v Česku na dva uchazeče, a to francouzský plně již postátněný podnik EDF a korejskou státní společnost KHNP. Zřejmým favoritem je však francouzský podnik. I proto, že francouzská vláda, jež o zakázku silně stojí, má zásadní vliv v Bruselu, kde Evropská komise musí projekt výstavby tuzemských jaderných bloků schválit, takzvaně notifikovat, z hlediska oprávněnosti jeho státní podpory.
Jak se nejlépe zajistit na stáří? Investuje už od dvaceti, třeba do akcií. Není třeba velkých částek, důležitá je pravidelnost a právě brzký začátek, radí ekonom Lukáš Kovanda. Odkládat si pětistovku měsíčně do akciového indexu S&P 500 podle něj dokáže i čerstvý dvacátník. Index odvede zbytek práce. Bát se nemusíte ani sebevětších krizí a měnových otřesů. Tak si to spočítejme.
Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ.
Soud v Hong Kongu poslal do likvidace čínského realitního obra Evergrande. Pro celou Čínu může jít o okamžik srovnatelný s tím, co pro Západ značil bankrot investiční banky Lehman Brothers v roce 2008. Pád Evergrande, stejně jako pád Lehmanů, je dosud nejprůkaznějším dokladem neudržitelného ekonomického růstu živeného dluhem. Dneškem se tedy investoři po celém světě definitivně dozvídají – a mají na to štempl hongkongského soudu –, že vzestup čínské ekonomiky byl zejména v posledních letech nezdravý a v podstatě iluzorní. Vyhnaný dluhem.
