Na první pohled budova s dřevěným štítem určitě nevypadá jako garáže, autodílna nebo sklad a kanceláře. V Lysolajích se totiž rozhodli, že základnu svých technických služeb postaví jinak, než bývá v Česku zvykem. S architekty.
Postavili ji v Brně na konci 19. století a pak ji dvakrát rekonstruovali. Nepříliš citlivě. Navíc budova Uměleckoprůmyslového muzea nestačila pojmout narůstající množství exponátů. Díky citlivým zásahům hned několika předních architektů, designérů a umělců se ale nyní dostala na pomyslnou designovou mapu Evropy.
Developerský projekt na místě bývalého královského mlýna u Brna má nového majitele. Multifunkční areál s tržní hodnotou jedné miliardy vlastní investiční skupina DRFG.
Orná půda u Botiče v Hostivaři se má v budoucnu proměnit na relaxační zónu. Praha koupila pozemek za téměř osm milionů korun.
Revitalizace v Riegrových sadech, kterou inicioval architekt Petr Janda, a rekonstrukce holešovické Kabelovny studia B² Architecture zaujaly porotu architektonické soutěže A+Awards.
Brno si nechalo postavit dostupné byty za 40 milionů ve čtvrti nechvalně známé jako brněnský „bronx“. Dům má sedm podlaží, garáže se zelenou střechu a stromy v atriu. Budovu, která doplnila proluku v centru moravské metropole, projektovali architekti z ateliéru CL3.
Skupina investorů v čele s podnikatelem Martinem Kulíkem, který stojí mimo jiné za rozvojem Horní Malé Úpy, a předsedou Českého olympijského výboru Jiřím Kejvalem developuje brownfield v Kanadě. Do Nového Skotska přivezla i přední české architekty.
I kvůli neřešenému územnímu plánováni se development průmyslových nemovitostí potýká s obtížemi. Česko tak pomalu ztrácí konkurenceschopnost, pomalu ho válcují Polsko i Slovensko. Co by potřebovalo změnit tuzemsko, aby dokázalo přitáhnout miliardové investice? A proč jsou potřeba další průmyslové areály? Poslechněte si další díl podcastu Realitní Club s generálním ředitelem společnosti Panattoni Pavlem Sovičkou.
Development průmyslových hal je specifickým segmentem realitního trhu, který ani v době, kdy spotřeba Čechů klesá, rozhodně nezamrzl. Poptávku po výstavbě táhne nyní především průmysl a výroba, nikoliv e-commerce. Jak se v Česku staví průmyslové areály a zda jsou vůbec potřeba jsme si povídali s generálním ředitelem společnosti Panattoni Pavlem Sovičkou.
Už víc než rok pracuje současná vláda na novele stavebního zákona. Tu původně připravila minulá vláda Andreje Babiše. Nyní ji má na starost ministerstvo pro místní rozvoj pod vedením šéfa Pirátů Ivana Bartoše. Rekodifikace zatím spíš vyvolala kritiku odborné veřejnosti. „Je to trošku krok zpátky, je to pravda. Na druhou stranu přináší rekodifikace digitalizaci, speciální úřad, který bude povolovat speciální stavby,“ přibližuje Jan Šebesta, expert na stavební právo ze Svazu průmyslu a dopravy.
Národ pivařů? Nikoliv. V tuzemsku se produkuje i skvělé víno. Navíc vinařské domy jsou čím dál "hezčí" a kromě degustace lákají i na skvělou architekturu.
Už několik měsíců je jeden z nehonosnějších paláců Na Příkopě zahalen lešením a zelenou sítí. V barokním domě totiž probíhá kompletní rekonstrukce, která by měla být hotová už za rok. V Paláci Savarin po jejím dokončení bude i nadále kasino, ale i restaurace, veřejnosti mají sloužit také další prostory.
Pražskou magistrálu čekají další změny. Kromě nového osvětlení a dopravního značení plánuje město také rozšíření chodníků a nové přechody. V pondělí pražskými radními schválená studie počítá i s radikálnějším zásahem. Před secesní Fantovou budovou, která je odbavovací halou hlavního nádraží, zmizí jeden jízdní pruh.
Začalo to rekonstrukcí klasicistního zámečku Jabloňka. Nakonec se jeho majitel rozhodl do jeho okolí vrátit i staletou tradici pěstování vína. Kopec v Praze 8 tak po revitalizaci pod taktovkou Marco Maio Architects připomíná Středomoří.
Ze severočeských Hořic do San Franciska a posléze do Šanghaje. Aktuálně ale architektka Eva Le Peutrec žije v Nové Kaledonii. Na tichomořském ostrově nejenom vychová své děti, ale i pracuje. Projektovala odsud například rekonstrukci pařížské Notre-Dame.
Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla při příchodu na summit EU v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během společného prohlášení právě s šéfkou EK a předsedou unijních summitů Antóniem Costou poděkoval Evropské unii za podporu.
