Na pozemek u Botiče si brousili zuby developeři, koupila ho Praha. Stavět na něm nebude
Orná půda u Botiče v Hostivaři se má v budoucnu proměnit na relaxační zónu. Praha koupila pozemek za téměř osm milionů korun.
Téměř 24 tisíc metrů čtverečních velký pozemek v Hostivaři, nově ve vlastnictví Prahy, je součástí rozlehlejší oblasti zvané Trojmezí. Lokalita zasahuje hned do několika městských částí se má v budoucnu přeměnit podle jednotné koncepce. Krajinářskou studii vypracovává architektonické studio Gogolák+Grasse architekti.
Jak to dnes vypadá v pražském Trojmezí se můžete podívat do následující galerie.
Trojmezí je z většiny zahrnuto v přírodním parku Hostivař – Záběhlice a prochází jím několik toků. Nejvýznamnějším je potok Botič, jehož meandry jsou přírodní památkou. Teče tudy také Chodovecký a Košíkovský potok, na kterém jsou vybudovány tzv. retenční nádrže pro zadržování vody. Ve střední části jsou charakteristickým prvkem území sady.
Developerské firmy dříve usilovaly o zastavění území, ale nepodařilo se jim prosadit změny územního plánu. Město podle dřívějších informací vlastní v oblasti velkou část pozemků, další mají v majetku restituenti či developerské firmy.
Praha není zdravým způsobem zahuštěná. A trpí kvůli tomu, říká architekt Jan Holna, spolumajitel architektonického studia DAM. Hlavní město má spoustu satelitů, ze kterých jezdí každé ráno a večer spousta lidí do města za prací. Tvoří dopravní zácpy, zahušťují dopravu a otravují vzduch zplodinami ze svých aut.
Architekt Jan Holna: Praha trpí tím, že není zdravě zahuštěná
Reality
Sledovaný a několikrát měněný projekt Evy Jiřičné do Revoluční ulice v Praze 1 se realizovat nebude. Majitel pozemku, společnost RSJ, vypsal novou architektonickou soutěž.
Definitivní stopka projektu Jiřičné v Revoluční. Investor vypisuje novou soutěž, v porotě zasedne i Gebrian
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
