Rusové omylem shodili už několik desítek klouzavých bomb na svá území. I na velká města
Rusko od loňského do letošního dubna shodilo omylem nejméně 38 klouzavých bomb na vlastní území v Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, napsal americký list The Washington Post s odkazem na ruský interní dokument, který zachytila ukrajinská rozvědka. Většina z leteckých pum nevybuchla. Na ruské území podle odborníků dopadly zřejmě kvůli chybným naváděcím systémům.
Většinu bomb objevili civilisté - lesníci, zemědělci nebo místní obyvatelé, píše deník, jenž vychází z dokumentu, který podle něj obsahuje tabulku incidentů a zdá se, že ho vyhotovil belgorodský úřad pro mimořádné události. Nejméně čtyři bomby přitom spadly na regionální metropoli Belgorod, kde žije přibližně 400 tisíc obyvatel.
Portál Astra podle deníku ověřil, že řada incidentů zmíněných v dokumentu se shoduje s těmi, které shromáždil na základě informací místních úřadů a regionálních médií. Podle jeho vlastních údajů Rusko jen za poslední čtyři měsíce omylem shodilo nejméně 119 leteckých pum na vlastní nebo okupovaná ukrajinská území. Tato doba přitom podle The Washington Post odpovídá období, kdy Rusové výrazně navýšili používání těchto zbraní.
FOTOGALERIE: Jak probíhají boje na frontové linii?
Ačkoliv bomby v řadě případů neexplodovaly, Rusové evidují i jejich exploze. The Washington Post zmiňuje například loňský duben, kdy jedna taková puma zasáhla v noci Belgorod. Způsobila škody a kráter v normálně rušné ulici, ale vzhledem k noční hodině úřady tehdy nehlásily žádné zraněné. Ruská armáda tehdy připustila, že za explozí bylo „náhodné uvolnění letecké munice“ z ruského stíhacího bombardéru Su-34.
Obecně ale místní úřady o těchto incidentech mlčí, případně hlásí „nehody“ anebo viní z výbuchů ukrajinské ostřelování, píše deník a zmiňuje i případy z května nebo června, kdy portály jako Astra informovaly, že šlo nejspíše také o omylem shozené letecké pumy na ruské území. Ruská vláda na žádost o komentář nereagovala, podotkl deník.
Velká výbušná síla
Rusko před časem zintenzivnilo používání klouzavých bomb ve své vojenské agresi proti Ukrajině. Podle The Washington Post se jedná o sovětský relikt, který Rusové modernizovali tím, že neřízené pumy vybavili naváděcími systémy. Bomby pak shazují bojová letadla z území kontrolovaného nebo okupovaného Ruskem, přičemž pumy ke svým cílům „kloužou“ vysokou rychlostí. Dolet mají několik desítek kilometrů.
Klouzavé bomby nejsou tak přesné jako řízené střely a často minou cíl, ale vzhledem ke své výbušné síle způsobují velké škody, podotkl deník. Jsou jim připisovány určité zásluhy na nedávném ruském postupu v tažení na Ukrajině. Nejlepší obranou proti nim je podle amerického deníku systém protivzdušné obrany Patriot, jehož střely mohou zničit ruský letoun dříve, než vypustí bomby, ale Ukrajina nemá dostatek baterií Patriotů.
Plán dvojice důležitých poradců Donalda Trumpa na ukončení bojů na Ukrajině počítá s vytvořením tlaku na Kyjev i na Moskvu. Ukrajinu by Washington varoval, že další americké zbraně dostane, jen když přistoupí na mírové rozhovory. Rusko zase, že pokud odmítne vyjednávat, zvýší USA svou podporu napadené zemi, uvedla agentura Reuters.
Tlak na Moskvu i Kyjev. Donald Trump přichází s plánem na ukončení války
Politika
Maďarský premiér Viktor Orbán - poprvé od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022 - přicestoval do Kyjeva. V ukrajinské metropoli má jednat s prezidentem Volodymyrem Zelenským o šancích na uzavření míru a o aktuálních problémech v maďarsko-ukrajinských vztazích, oznámila agentura Reuters s odvoláním na mluvčího šéfa maďarské vlády Bertalana Havasiho.
Třaskavá návštěva. Orbán poprvé od začátku války dorazil na Ukrajinu
Politika
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
