Přerovská společnost Meopta hlásí rekordní zisky i tržby, pomohla i zvýšená poptávka po polovodičích
Společnost Meopta-optika, která v Přerově vyrábí optické produkty pro průmyslové, vojenské a spotřební použití, v roce 2022 zvýšila čistý zisk o třetinu na rekordních 1,078 miliardy korun z 806,4 milionu v roce 2021.
Nejvyšší hodnota v historii padla i v rámci tržeb, které hlavně díky poptávce po optoelektronice určené pro polovodičový průmysl meziročně vzrostly o 1,364 miliardy korun na 5,038 miliardy. Podnik v příštích měsících změní majitele. Většinový podíl v něm získá nadnárodní investiční fond Carlyle Group. Rodina Rausnitzů, která Meoptu-optiku dosud vlastnila, si v přerovské firmě ponechá menšinový podíl.
Vedení Meopty-optiky loňský rekordní zisk přičetlo zejména lepšímu provoznímu hospodářskému výsledku, který meziročně vzrostl o 84 procent na 1,217 miliardy korun. „Byl tažen vzhůru zejména tržbami a pečlivým řízením a udržením osobních nákladů, které zůstaly téměř beze změny," stojí v komentáři ve výroční zprávě. Meopta-optika hlavně v prvním pololetí evidovala výrazný nárůst objednávek. „V druhé polovině roku jsme my a naši významní zákazníci byli zasaženi obchodními sankcemi USA vůči Číně v souvislosti s výrobou polovodičů," uvedla generální ředitelka Meopty-optiky Alena Moore.
Ruská měna se v pondělí ráno středoevropského času propadla nad psychologicky důležitou úroveň 100 rublů za dolar. Tato úroveň má značnou symboliku i z pohledu kremelských propagandistů typu Vladimira Solovjova. Ten už minulý týden v ruské televizi rozhořčeně vinil z pádu měny ruskou centrální banku. Nyní je tedy ještě hůře. Navzdory tomu, že právě ruská centrální banka podnikla minulý týden zásadní opatření, které i podle analytiků mělo pád rublu alespoň na čas zbrzdit. To se ale neděje.
Rubl prudce padá, ruští propagandisté zuří. Dávají to za vinu centrální bance
Trhy
Hlavní část tržeb získala loni Meopta-optika v oboru strategických systémů, do kterých spadá optoelektronika. Za průmyslové a vojenské optoelektronické aplikace utržila 4,4 miliardy korun, meziročně o 37 procent více. Růst tržeb byl podle vedení Meopty-optiky způsoben zvýšenou poptávkou po polovodičích, na jejichž výrobě se přerovský podnik podílí. Za sportovní a vojenskou optiku Meopta-optika v roce 2022 utržila dohromady 655 milionů korun, meziročně o 35 procent více. Vyšší tržby firmě přinesly například další subdodávky noktovizní předsádky na útočnou pušku určenou pro příslušníky Armády ČR.
Meopta-optika zaměstnává 1700 lidí a 90 procent produkce exportuje do více než 70 zemí. Firma v posledních letech změnila svoji obchodní strategii. „Dnes je to především technologická společnost, která je dodavatelem opticko-průmyslových řešení a průmyslových aplikací například pro polovodičový průmysl či zdravotnictví. Výroba sportovní a vojenské optiky nyní tvoří pouze deset procent objemu prodeje," uvedla již dříve Moore.
Loni na podzim vedení Meopty oznámilo, že na přelomu loňského a letošního roku propustí desetinu svých zaměstnanců, tedy asi 170 lidí. Média poté informovala o chystaném prodeji podniku. Mezi zájemci byla firma Carl Zeiss či americký investiční fond Carlyle Group, který už vlastní většinový podíl v brněnském výrobci elektronových mikroskopů Tescan Orsay. Vlastníci Meopty se nakonec dohodli s fondem Carlyle Group. Hodnota transakce nebyla zveřejněna. Hospodářské noviny krátce před jejím oficiálním oznámením uvedly, že Carlyle Group koupí stoprocentní podíl za necelých 700 milionů eur (16,8 miliardy korun).
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
