Němečtí strojvůdci budou pracovat méně a za stejné peníze

Německá železniční společnost Deutsche Bahn (DB) postupně do roku 2029 sníží pracovní dobu strojvedoucích na 35 hodin týdně se zachováním plné mzdy, oznámil personální šéf podniku Martin Seiler. Dráhy tak po sérii stávek a pěti měsících vyjednávání přistoupily na základní požadavek odborů strojvedoucích GDL. Strojvůdci budou mít podle kompromisní dohody možnost pracovat až 40 hodin týdně, pokud budou chtít, za což dostanou příplatky.

„Spor to byl tvrdý, ale dokázali jsme se dohodnout na chytrém kompromisu,“ řekl Seiler. Tento kompromis, který bude podle Seilera založen na principu více peněz za více práce, umožní zvolit si pracovní dobu v rozmezí 35 až 40 hodin týdně. „Je to přelomové rozhodnutí,“ poznamenal.

Na následné dopolední tiskové konferenci Seiler řekl, že díky dlouhé platnosti kolektivní smlouvy nebude do února 2026 žádná další stávka strojvedoucích. „Smlouva má platnost 26 měsíců a následně jsou pro vyjednávání stanoveny další dva měsíce, kdy se rovněž stávkovat nebude. Do února 2026 tak stávky nehrozí, což znamená značnou dopravní a plánovací jistotu,“ řekl personální šéf DB. Nová kolektivní smlouva platí zpětně od 1. listopadu 2023 až do konce roku 2025.

Tohle se povedlo. RegioJet loni přepravil z Ukrajiny a zpět čtvrt milionu uprchlíků

Zprávy z firem

RegioJet v roce 2023 přepravil přes 230 tisíc cestujících mezi Ukrajinou a EU. Zájem o přepravu na lince Praha-Přemyšl vzrostl oproti předchozímu roku o 60 procent. Společnost na zvýšenou poptávku reaguje zavedením nového přímého spojení Prahy a ukrajinského Čopu. První vlak do Zakarpatské oblasti vyjede ve středu 27. března, v opačném směru pak o dva dny později. Vlak pojede denně.

nst

Přečíst článek

Týdenní pracovní doba se ze současných standardních 38 hodin týdně bude snižovat postupně. Do roku 2026 klesne na 37 hodin, o rok později na 36 hodin, od ledna 2028 na 35,5 hodiny a do roku 2029 na zmíněných 35 hodin, a to vždy se zachováním plné mzdy. Strojvedoucí se ale mohou rozhodnout pro delší pracovní závazek, což bude znamenat o 2,7 procenta vyšší hodinovou mzdu. Dráhy uvedly, že strojvedoucí a průvodčí, kteří budou místo 35 hodin pracovat 40 hodin týdně, si vydělají v konečném součtu o 14 procent více.

„V polovině roku 2025 se budeme zaměstnanců dotazovat, zda budou chtít od roku 2026 pracovat 37 hodin, nebo až 40 hodin za vyšší mzdu,“ řekl Seiler. Ti pracovníci, kteří se nevyjádří, přejdou automaticky na kratší pracovní dobu se zachováním standardní mzdy. „Je to inovativní, moderní a pro všechny nakonec dobré řešení,“ dodal o ujednání.

„Uspěli jsme takřka ve všem,“ prohlásil šéf odborářů Weselsky. Za jediný neúspěch označil to, že odbory GDL nebudou zastupovat zaměstnance DB v infrastruktuře, kteří tak z dosažených výhod těžit nemohou. Weselsky rovněž kritizoval vedení železniční společnosti, že bylo dlouho neústupné a že svým odporem zbytečně promarnilo miliony eur daňových poplatníků. „Mohli jsme to mít dříve a výrazně levněji,“ dodal o dohodě.

Smíchovské nádraží se promění ve staveniště. Začíná jeho rekonstrukce

Reality

Na pražském smíchovském nádraží začíná jeho modernizace, která zahrnuje opravu kolejí a nástupišť, přestavbu obou podchodů a jejich prodloužení či vybudování výtahů. Práce se podle mluvčí Správy železnic (SŽ) Nely Eberl Friebové uskuteční za plného provozu a hotové mají být do tří let. Správa plánuje také rekonstrukci nádražních budov a pražský magistrát chce na nádraží vybudovat dopravní terminál pro MHD. Stavbu slavnostně zahájili ministr dopravy Martin Kupka (ODS), generální ředitel SŽ Jiří Svoboda, pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) a zástupci stavebníků.

ČTK

Přečíst článek

V rámci dohody s GDL souhlasily dráhy se zvýšením mezd, a to o 420 eur (10 600 korun) měsíčně. Mzda se zvýší postupně, a to o 210 eur (5300 korun) od letošního srpna a o dalších 210 eur od dubna 2025. Pracovníci rovněž dostanou jednorázový protiinflační bonus 2850 eur (72 tisíc korun).

Strojvedoucí sdružení v odborech GDL od loňského listopadu stávkovali šestkrát. Kvůli protestům stála nejen osobní doprava, ale i ta nákladní, což vedlo k rozsáhlým problémům při zásobování průmyslu. Stávka pokaždé dolehla i na české cestující, neboť dráhy mimo jiné odřekly spoje mezi Prahou a Berlínem nebo regionální linku mezi Chebem a bavorským Marktredwitzem.

Odboráři se prostřednictvím protestů snažili DB přinutit k zavedení pětatřicetihodinového pracovního týdne se zachováním plné mzdy. Dráhy jako kompromis nabízely snížení týdenního pracovního úvazku ze současných 38 na 36 hodin, což odbory odmítly. Zmíněných 35 hodin označovaly dráhy za nereálný požadavek ohrožující provoz železnice.