Filipínci jsou vynikající pracovníci, jsme za ně rádi, říká Pavel Šatný z Doornite
Český výrobce dveří Doornite vstupuje na pražskou burzu. Z prvotního úpisu získal 26 milionů korun, přestože očekával více. Spolumajitel Pavel Šatný ale věří v další růst. Firma investuje do automatizace, proniká do velkých developerských projektů a chce zvýšit výrobní kapacitu o pětinu. Největší překážkou už přitom není výroba, ale nedostatek řemeslníků. Do jihlavského závodu proto přivezla i první pracovníky z Filipín.
Vaše společnost Doornite v pátek vstupuje na pražskou burzu. Předcházel tomu prvotní úpis akcií, prodalo se jich za 26 milionů korun. Očekávání asi byla větší. Jak jste s prvotním úpisem spokojení?
Očekávání určitě bylo vyšší. Ale musíme brát realitu trhu. Řada firem, které na tento trh vstoupily, naslibovala řadu věcí, ale nesplnila je. Kolem trhu Start je velká skepse. Což chceme změnit. Doručíme, co slibujeme. Pro nás to byl nezbytný krok, jít na trh. Není to konec, do tří, čtyř let se chceme dostat na trh Prime.
Obecně jsem rád, že spousta drobných investorů, i těch větších, do toho dala své peníze, že nám důvěřují. Máme i několik institucionálních investorů. Získané peníze jsou zhruba roční zisk naší firmy, takže nás to posouvá o rok dopředu. Jsem spokojený. Na podobné úrovni jako my se upisoval třeba Colt, takže to není něco, co by mohlo naši firmu poškodit nebo zastavit. Beru to jako úspěch a velkou zkušenost.
Start je jen začátek
Vstupem na burzu byla naceněna vaše firma. Na zhruba 350 milionů korun. Očekáváte její další zhodnocení?
My jsme nastínili naše plány do budoucích let a je důležité, abychom je naplnili. Úpis je jedna věc, ale akcie firem na trhu Start potom šly většinou dolů. Investoři, se kterými jsem se bavil, mi říkali: „Koupíme to, až to bude za poloviční cenu.“ To neočekáváme. Uděláme všechno pro to, aby to nebylo za polovinu. V žádném případě to nebude. Skutečné ocenění firmy ukáže až obchodování.
Jaký podíl firmy jste nabídli investorům na burze?
Pokusili jsme se upsat dvacet procent firmy. Všechny nové prostředky půjdou na rozvoj firmy. Upsali jsme zhruba třetinu nabízených akcií. Budeme pokračovat dál.
Český výrobce interiérových dveří Doornite potvrzuje pověst jedné z nejrychleji rostoucích firem ve svém segmentu. Polovina výroby dnes míří na export a společnost dál posiluje zejména na Balkáně a v Beneluxu.
Akustika je nový luxus: Češi chtějí ticho i v běžných bytech, říká výrobce dveří
Reality
Německo stagnuje, Balkán a Benelux rostou
Jste významný hráč ve výrobě dveří a ve střední Evropě. Jste tedy takovým lakmusovým papírkem vývoje jednotlivých stavebních trhů. Jak se nyní vyvíjejí?
Pravidelně již pět, nebo dokonce sedm let, roste Chorvatsko, Slovinsko a Srbsko. Tam je nyní růst HDP kolem pěti až šesti procent. Německo pořád stagnuje. Možná už dosáhlo svého dna, ale pořád se od něj neodrazilo. Což není vidět jenom ve dveřích, ale třeba v cihlách, kdy Německo masivně cihly vyváží do Česka. Kde se situace zlepšila, je Benelux. Je to zhruba dva roky, kdy se Holandsko a Belgie odrazily ode dna, teď je to pro nás po bývalé Jugoslávii druhý nejvýznamnější exportní trh.
Co se děje na českém trhu?
Je tu hodně segmentů. Mluví se o nové bytové výstavbě. Výstavba rodinných domů hodně spadla, z dvaceti tisíc ročně na třináct, čtrnáct tisíc. Tato situace už trvá několik let a není zatím dobrý výhled do budoucna. U bytů je to úplně naopak. V posledních několika letech roste počet připravených projektů o tři až pět procent. Začalo se stavět v Praze, v Brně, ale i v dalších městech. V příštím roce máme asi 450 bytů v Českých Budějovicích, velké projekty jsou v Hradci Králové, v Jihlavě připravuje PKS 900 bytů. Vývoj vidím velmi dobře. Plus se do toho promítne nový metropolitní plán v Praze, a také novela stavebního zákona. To je takový střednědobý výhled, který je kolem bytové výstavby v Česku výborný.
Jsou tu ovšem i další segmenty, například rekonstrukce. Ty jsou pro nás důležité zejména v letech, kdy se nedaří výstavba, což bylo třeba před čtyřmi lety, v době covidu. Obecně bude trend rekonstrukcí rostoucí. Volných pozemků bude méně, rekonstrukce budou nabývat na významu. My jsme přítomni ve všech segmentech, včetně výstavby nových bytů, tam jsme začali před třemi, čtyřmi roky. Máme tam spoustu prostoru pro růst. Ale jsme i u rodinných domů a rekonstrukcí. Působíme i v segmentech, které jsou závislé na státních investicích, jako jsou nemocnice, školy či školky. Domy pro seniory, to je obrovský segment, který poroste.
Vstup výrobce dveří Doornite na trh Start pražské burzy zaostal za původními ambicemi. Investoři upsali zhruba třetinu nabízených akcií za cenu na spodní hranici stanoveného pásma a firma získala 26,1 milionu korun namísto plánovaných 80 až 100 milionů. Obchodování s akciemi začne v pátek 23. října.
IPO Doornite zklamalo. Investoři koupili jen třetinu nabízených akcií
Trhy
Dveře umíme vyrobit. Chybějí ale lidé na montáž
Bytová výstavba v Česku, zvláště v Praze, nestíhá poptávku. Jak je na tom vaše firma, stíháte zakázky pokrývat?
Vyrábět stíháme. Máme naplněnou výrobu ze sta procent. Můžeme si ji regulovat podle toho, jak ziskový je který zákazník nebo trh. Díky digitalizaci teď zvedneme produkční kapacitu asi o dvacet procent během dvou let. Jsme schopni poptávku v Česku pokrýt. Větší problém do budoucna je montážní kapacita. Chybí nám lidé, kteří dveřní systémy montují, kteří je instalují.
Takže pokud bychom chtěli v Česku více stavět, narážíme na personální kapacity, nejsou lidé, kteří by stavěli?
Přesně tak. S ostatními výrobci dveří se navzájem přetahujeme o řemeslníky. Tím roste nárok na jejich odměňování. Ti se nyní mají velmi dobře. Růst cen není dán výrobou, ale montáží.
Kde jiní viděli chátrající zdi, oni našli důvod pustit se do práce. Soukromí vlastníci, spolky i restaurátoři vracejí českým památkám život, často za cenu let úsilí a značných investic. Národní památkový ústav jejich práci ocenil památkářskými Oscary. Mezi vítěznými počiny je záchrana cihelny v Boubíně, obnova barokní fresky i mimořádný archeologický nález v Brně.
Vlastní peníze, roky práce a staré zdi. Památkářské Oscary ocenily ty, kteří to nevzdali
Reality
Automatizace snižuje počet zaměstnanců. Firma přesto přivezla Filipínce
Je český průmysl dostatečně digitalizován? Drží krok s konkurencí?
Jdeme všemi směry. To znamená, že díky digitalizaci a automatizaci snižujeme počet lidí ve výrobě. Každou novou linku posuzujeme nejen z hlediska počtu kusů, které vyrobí, ale také z hlediska počtu lidí, kteří ji obsluhují. A také z hlediska energetické náročnosti. Naše nová linka místo čtyř operátorů vystačí se dvěma. A spotřeba elektřiny je o padesát procent nižší. Zároveň jsme na ní schopni vyrobit o dvacet procent víc výrobků. Obecně snižujeme počet zaměstnanců. V Jihlavě, v našem hlavním závodě, jsme měli před čtyřmi lety sto zaměstnanců, nyní jich máme sedmdesát. Přesto jsme si přivezli první Filipínce, měl jsem na ně dobré reference. A opravdu jsou to výborní pracovníci. Zatím spokojenost, chtěli jsme si to otestovat.
Jak je to se získáváním zaměstnanců třeba s Filipín? Co je potřeba udělat, jak dlouho to trvá je získat, jaké jsou překážky?
Nám to trvalo asi šest měsíců. Nyní je to velmi férové, ne jako s Ukrajinci před lety, kteří nad sebou mívali jakési „bossy“. Všechno jde přes státní agentury, za jasných pravidel. Musíte garantovat stejnou výplatu, jako mají ostatní pracovníci, musíte jim zajistit bydlení. Do tréninkového centra se pozve, v našem případě sto lidí, zadá se jim práce na tři dny, deset lidí si vyberete. Na Filipínách to berou jako výraznou pomoc rodině. Důležité je, jak je uvedete mezi stávající kolektiv, jak se o ně budete starat. Tomu jsme dali velkou péči. Byli nadšení, nečekali, že se o ně budeme takto starat. A jsou to lidé, kteří již mají nějakou odbornost.
Výrobce dveří se mění v dodavatele celých interiérů
Kromě toho, že vyrábíte dveře, jste vytvořili jakýsi balíček, tedy včetně montáže. Jak se vám nový model osvědčuje?
Nejsme jenom výrobní firma. Výroba je základ, ale u produktů, jako jsou podlahy, akustické nástěnné panely nebo prosklené ocelové dveře, to jsou věci, které nakupujeme a dodáváme. Máme portfolio, které pokryje velkou část interiéru. Kromě toho, že nabízíme produkt, zajišťujeme i montáž. Založili jsme kvůli tomu dceřinou firmu Topdoors, která zajišťuje dodávky pro velké developerské projekty. Generální dodavatelé vítají dodávku dveří a zároveň podlah. Nemusejí jednat se dvěma partnery, ale jen s jedním, vše na sebe dobře navazuje. Funguje to. V tomto směru dramaticky rosteme.
Metrostav plánuje v pražské Libni další rozsáhlou výstavbu. V sousedství své centrály na Palmovce chce za více než miliardu korun vybudovat nový městský blok s kancelářemi pro vlastní zaměstnance a 150 byty, včetně mikrobytů. Vítězný architektonický návrh čerpá inspiraci z historie libeňského židovského města. Stavět by se podle šéfa Metrostav Development Ondřeje Buršíka mohlo začít přibližně za tři roky.
Metrostav chystá v Libni projekt za miliardu. Součástí městského bloku bude i 150 bytů
Reality
Společnost Doornite jste před pěti lety jako její manažeři převzali od původních amerických vlastníků. Jaká je vaše strategie rozvoje?
Převzali jsme určité trhy. Trošku jsme to rozvinuli, máme nově Holandsko s Belgií a Itálií. Také Srbsko, kde jsme dřív nebyli. Český trh je pořád naše priorita. Co se týká developmentu, který jsme začali obcházet asi před čtyřmi roky, tak jsme zjistili, že bez montáže to nepůjde. Založili jsme dceřinou firmu, která zabezpečuje montáže. Někteří developeři nám dali důvěru a nabídli nám, abychom s nimi zkusili jeden projekt a pak se uvidí. Teď jsme dokončili projekt s Finepem, byli spokojení, uvidíme. Jsme schopní dodat výrobky do vyššího segmentu trhu, aby lidé, kteří platí 200 tisíc korun za metr čtvereční, byli spokojení. Pomalu pronikáme do Prahy, máme pět až deset procent developerského trhu.
Kromě toho, že děláme vlastní dodávky na developerské projekty a montážníky není snadné sehnat, poskytujeme své kapacity také ostatním stavebním firmám. Dodáme jim ruce.
Řemeslníci si vybírají, kdo jim zaplatí víc
Ještě se vrátím k pracovní síle. Přivezli jste pracovníky z Filipín. Jak velký problém je sehnat kvalifikované zaměstnance v Česku?
Je to obrovský problém. Lidé stárnou, poptávka roste. Řemeslníci si vybírají, kdo jim lépe zaplatí. Musíme si vybírat projekty, kde neočekáváme problémy. Před čtyřmi lety jsme v Jihlavě založili Akademii Doornite, kde školíme řemeslníky. Už jsme jich vyškolili dva tisíce. Pětadevadesát procent reklamací na dveře, a to nejen u nás, ale obecně, vzniká kvůli špatné montáži. Když chce někdo ušetřit, stojí to ve výsledku daleko víc peněz.
Na začátku byl chlívek, potom chatka a nakonec dům s červeným přístavkem. Stavení ve středočeské Nečíni ukazuje, že ani skromný hospodářský původ nemusí být překážkou pohodlného bydlení. Facha architekti ho otevřeli do zahrady, upravili dispozici a novou část sami postavili. Podobnou druhou šanci dostávají i staré stodoly.
Kdysi chlívek, dnes příjemné bydlení. Staré stavby mají víc možností, než se zdá
Reality
Jak se liší rozvoj výstavby v Praze a regionech?
Praha je známá nejdelším povolovacím řízením. Brno se hodně rozjelo po schválení územního plánu. Jsem optimista, že to samé se stane v Praze. Ale například v Českých Budějovicích je obrovský rozvoj. Souvisí to s dálničním propojením na Rakousko. Jsou tam připravené tisíce bytů. Když se bavíme o Praze, představuje čtyřicet procent výstavby v rámci Česka. Ale nás zajímá i těch šedesát procent.
Do nových linek investujeme navzdory krizím
Aktuální situace z globálního pohledu nevypadá dobře. Drahé energie a paliva, rostoucí úrokové sazby. Jak se s tím Doornite vypořádá?
Určitě nám to nepomáhá. Ale i konkurence má stejné problémy. Vidím tam už jenom prostor pro zlepšení. Když začala krize v Hormuzu, řešili jsme investice do čtyř nových linek za asi 56 milionů korun. Říkali jsme si, že bychom asi měli počkat, jak to dopadne. Ale potom jsme si řekli, že nejde čekat. Firmu jsme koupili za covidu, potom přišla válka na Ukrajině, energetická krize. Vlastně už jsme si zvykli žít v krizích. Řekli jsme si: „Jdeme do toho.“ Kdo bude čekat, linky mít nebude. Je to těžké. Možná ještě rok úrokové sazby porostou, z investování do bytu se stala otázka, zda se to ještě vyplatí. Ale co je rozestavěno, je prodáno. Vidím to pozitivně.
Od dohánění konkurence k vlastním inovacím
Takže cestou, která udrží vaši firmu a potažmo celý český průmysl, jsou inovace a digitalizace?
Naše hospodaření se zlepšilo ne tím, že bychom vyrobili více kusů. Změnila se struktura výroby. Před deseti lety to byly jednoduché, levné dveře. Dnes jsou to dveře, které splňují nároky v různých oblastech. Před deseti lety jsme měli nejhorší strojní vybavení ve střední Evropě. Teď máme stroje, které nemá ani naše konkurence.
To samé platí o výrobcích, se kterými přicházíme na trh. Dřív jsme konkurenci doháněli, potom jsme ji dohnali a dnes máme výrobky, které ostatní ani nemají. Máme inovovanou řadu bezpečnostních dveří, které jsou nyní jednou ze zásadních položek našeho portfolia. Jde o vstupní dveře do bytu. Čím jsou byty menší, tím větší podíl na jejich ceně dveře představují.
Také jako jedni z prvních v zemi přicházíme s dveřmi, jejichž výplň je vyrobena z lněného vlákna. Udržitelnost je jednou z našich priorit. Jsme technologicky napřed. Dostali jsme se z pozice někoho, kdo ostatní dohání, do pozice někoho, kdo je napřed. A je to díky tomu, že když jsme před pěti lety firmu převzali, všechny peníze jsme do ní vraceli zpátky.
Ještě dám jeden příklad. Postavili jsme silný tým techniků a inženýrů. Spolupracovali jsme s architektem Stanislavem Fialou a jeho týmem na úplně novém typu dveří. Oni mají krásný projekt v Bělehradě. Je otázkou, jak to dopadne obchodně. Ale jsme schopní spolupracovat na velkých věcech. A vytvořit něco úplně nového.
Česká architektura má ve světě dobré jméno, přesto zůstává podle zahraničních odborníků nedoceněná. Mezinárodní platforma Architizer sestavila žebříček 35 nejlepších tuzemských architektonických a designérských studií. A vítěz možná překvapí. Před velkými pražskými i brněnskými kancelářemi se prosadili liberečtí Mjölk architekti, kteří se nebojí experimentovat, bourat zažité představy a hledat krásu i tam, kde ji ostatní nevidí.
Česká architektura je nedoceněná, tvrdí světový portál. Nejlepší ateliér sídlí v Liberci
Enjoy
Na příští roky máme nasmlouvané tisíce bytů
Jaká očekávání máte od příštího roku?
Co se týká trhu, čekáme nárůst bytové výstavby. Čekám odšpuntování Prahy, ale to ještě bude trvat nějaký čas. Nikdy jsme neměli domluveno tolik projektů na rok až dva dopředu. Jsou to tisíce bytů. Pro nás je to obrovská změna, vidíme daleko dál než dříve. Pomocí digitalizace také dokážeme navýšit výrobu. Velká očekávání máme od nových produktů. Dnes už se zakreslují do nových projektů, za rok by se tam mohly objevovat. Máme projekty v Srbsku, máme otevřenou novou cestu do Rakouska. Něco z toho dopadne, tím jsem si jistý.
Možná je tady trend malých a středních developerů, kdy stavební firmy zjistily, že není potřeba pracovat pro velké developery a že se do developmentu mohou pustit samy. Okruh developerů se zvětšuje. Jsou to firmy, které staví od třiceti do sta bytů. Když si takové firmy spočítáte, je to velká část bytové výstavby. Pomaličku se snažíme zvětšovat a rozšiřovat naše podnikání.
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je hvězdný šéfkuchař Radek Kašpárek. Radek Kašpárek je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.