Vlastní peníze, roky práce a staré zdi. Památkářské Oscary ocenily ty, kteří to nevzdali
Kde jiní viděli chátrající zdi, oni našli důvod pustit se do práce. Soukromí vlastníci, spolky i restaurátoři vracejí českým památkám život, často za cenu let úsilí a značných investic. Národní památkový ústav jejich práci ocenil památkářskými Oscary. Mezi vítěznými počiny je záchrana cihelny v Boubíně, obnova barokní fresky i mimořádný archeologický nález v Brně.
Když se v roce 2022 soukromý investor pustil do obnovy strojní cihelny v Boubíně, areál už byl blízko zániku. Oprava budov pro něj ale představovala jen část úkolu. Rozhodl se obnovit také původní charakter místa, včetně tradičních pracovních postupů a technologií. Do záchrany vložil vlastní peníze, čas i osobní nasazení. Cihelna dnes postupně ožívá a připomíná řemeslnou minulost Pošumaví.
Právě její obnova patří mezi vítězné projekty letošních cen Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro, tedy Dědictví pro budoucnost. Odborná porota vybírala z 36 nominací, do finále jich postoupilo 22. Celkem bylo uděleno deset ocenění v devíti kategoriích za počiny uplynulého roku.
Záchrana začíná u lidí, kteří to nevzdají
Oceněné projekty spojuje ochota pustit se do práce, jejíž výsledek nemusí být rychlý ani předem jistý. Někde obnovu táhne soukromý vlastník, jinde obec, spolek nebo tým odborníků. „Letošní laureáti dokazují, že péče o kulturní dědictví není záležitostí jediné instituce ani jediné profese,“ uvedla generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková. Připomněla také čas, energii a prostředky, které lidé záchraně památek věnují.
V Kraslicích takto získal druhou šanci hrázděný dům z 18. století. Ještě před několika lety mu hrozil zánik, díky spolupráci místního spolku a města se ho však podařilo zachránit a postupně vracet do života. Projekt získal ocenění v kategorii Záchrana památky.
Dlouhodobou práci samosprávy vyzdvihla porota také v Chudenicích. Městys získal cenu za příkladnou správu Starého zámku, který díky postupným investicím a soustavné péči slouží jako kulturní a komunitní centrum.
Ve znojemském historickém centru stojí dům s kořeny ve 13. století, který Valerie a David Kozelští postupně obnovují už řadu let. Památkově chráněný objekt rekonstruovali z velké části svépomocí, zachovali původní historické prvky a doplnili je střídmým současným designem. Dnes Stará Pekárna funguje jako komorní boutique hotel a ukazuje, že i staletý dům může dostat nový život bez ztráty svého charakteru.
Středověký dům zachránili téměř svépomocí. Dnes patří k nejhezčím místům ve Znojmě
Enjoy
Pod tmavými vrstvami čekali olympští bohové
Jiný druh trpělivosti vyžadovala obnova nástropní malby v tanečním sále pražského Colloredo-Mansfeldského paláce. Monumentální dílo italských mistrů z 18. století s názvem „Olympští bohové a pád Titánů - Apoteóza císaře Karla VI. jako vítěze nad Turky“ dlouho zakrývaly nečistoty a staré přemalby.
Restaurátoři museli spojit práci na samotné malbě s opravou krovu nad ní. S využitím různých technologických postupů se jim podařilo zachovat autenticitu díla včetně specifických autorských zásahů. Výsledkem je obnovená freska, jejíž výtvarné kvality lze znovu vnímat bez tmavých nánosů minulosti. NPÚ její obnovu označuje za jeden z nejnáročnějších restaurátorských počinů posledních let.
Brno odkrylo dům z poloviny 13. století
Zatímco v Praze odborníci odhalovali malbu, v centru Brna archeologové objevili mimořádně zachované pozůstatky raně gotického měšťanského domu. Nález z Veselé ulice pochází z poloviny 13. století a patří k nejstarším hmotným dokladům života ve středověkém městě na území Čech a Moravy.
Dochovalo se torzo zadního traktu domu, takzvaná komora. Její rozsah a stav umožňují lépe poznat podobu města i způsob života jeho obyvatel před téměř osmi sty lety. Projekt získal cenu v kategorii Objev, nález roku. Jak jej zpřístupnit veřejnosti, nyní odborníci teprve hledají.
Na západním okraji Česka, pár kilometrů od německých hranic, stojí vedle sebe dvě stavby, které přežily velkou část bouřlivého 20. století. Jedna je roubená a patřila babičce dnešního majitele, druhá vznikla v roce 1852 z místního kamene. Místo demolice dostaly nový život.
Místo demolice návrat ke kořenům. Kamenka a Roubenka U Babi v Sudetech mají nový život
Reality
Ocenění získal i kulturní dům z padesátých let
Mezi letošními laureáty se objevuje také architektura 20. století. Cenu generální ředitelky NPÚ získala obnova interiéru Domu kultury v Ostrově. Projekt zachoval původní architektonické a výtvarné hodnoty stavby z padesátých let a současně ji přizpůsobil dnešním potřebám.
Stejné ocenění obdržela obnova vily Františka Grossmanna v Ostravě. U stavby z počátku 20. století památkáři vyzdvihli zachování autentických prvků, řemeslnou kvalitu a respekt k původní architektuře. Obě realizace připomínají, že pozornost si vedle hradů, zámků a kostelů zaslouží i městské vily nebo kulturní domy.
Stát se znovu pokouší prodat barokní zámek Bezdružice na Tachovsku, který připadl státu po odsouzeném podnikateli Jiřím Kubíčkovi. Rozsáhlý areál s téměř dvouhektarovým parkem, ubytovacími pokoji, restaurací a dalšími provozy nabízí tentokrát za minimálně 45 milionů korun, tedy výrazně méně než při prvních pokusech o prodej.
Stát zlevnil zámek po odsouzeném podnikateli. Bezdružice nabízí za 45 milionů
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
