V Česku se loni narodilo 84 311 živě narozených dětí, uvedl ČSÚ. To je nejméně v historii České republiky. Dosud se nejméně dětí živě narodilo roku 1999, a to 89 471. V poměrně dramatickém poklesu počtu živě narozených se zrcadlí celá plejáda příčin, ať už sociálních, ekonomických či jiných.
Březnová inflace v ČR překonala původní očekávání analytiků i České národní banky. Meziročně činí 2,7 procenta, jak dnes ČSÚ potvrdil svůj předběžný odhad ze začátku měsíce. Česká národní banka i analytici přitom původně čekali její snížení na 2,6 procenta. V porovnání s únorem ovšem nastal markantní – markantnější než očekávaný – růst cen v oblasti potravin, zejména těch nezpracovaných. Meziměsíčně výrazně zdražily vejce, o 15,7 procenta, a také ovoce, o 2,7 procenta. Meziročně zdražily poměrně výrazně ještě maso a mlékárenské výrobky.
Chce Trump záměrně dovést Spojené státy do bankrotu? Není to až tak pošetilá myšlenka, jak na první poslech zní – finančníci o ní mluví jako o tajné „Dohodě z Mar-a-Lago“.
Spojené státy už pár hodin uplatňují nejvyšší daň z mezinárodního obchodu – clo – za posledních asi sto let. Dnes začaly aplikovat navýšené clo na zhruba šedesátku zemí či ekonomických celků, s nimiž vykazují obchodní schodek. Již v sobotu přitom zavedly univerzální, desetiprocentní clo. Tato „základní sazba“ se týká prakticky všech zemí světa, s výjimkou například Ruska, Běloruska, Severní Koreje či Kuby, na něž už jsou uplatňovány americké sankce.
Americký prezident Donald Trump už přiměl EU k ústupku v podobě návrhu nulového cla na veškeré průmyslové zboží dovážené z USA, pokud USA totéž clo též vynuluje. To je dobrý začátek.
Česká koruna patří mezi pětici měn světa, které jsou vůbec nejodolnější v současné vysoce turbulentní době, tedy od středečního oznámení nových cel amerického prezidenta Donalda Trumpa. Koruna dokonce poráží i zlato, tradiční bezpečné útočiště. Jako jedna z mála česká měna vykazuje zpevnění vůči dolaru. Konkrétně, od středeční uzavírací hodnoty, tedy od doby krátce po oznámení nových cel, do dneška, do času krátce po třetí hodině odpolední středoevropského času, zpevnila vůči dolaru o 0,2 procenta, plyne z dat agentury Bloomberg.
Panikařící trhy sází na to, že ČNB v důsledku Trumpových cel výrazně zrychlí tempo snižování úrokových sazeb. Koruna se ale celkem drží, zato těžce krvácí třeba Muskova Tesla, ovšem překvapivě padá i zlato.
Trumpova cla zahýbala světem. Napříč zeměmi, napříč trhy. A svět nyní přemýšlí, jak Spojeným státům vrátit úder. Jenže žádné „zub za zub“ by se dít nemělo. Evropská unie by naopak na Trumpova cla reagovat neměla, ideálně ať je Spojeným státům sníží. Zaměřit by se měla především na svá vlastní „cla“, která si uvaluje sama na sebe.
Vrcholná letní turistická sezóna se pomalu, ale jistě blíží a letos ji zásadně mohou ovlivnit nová cla Spojených států. Ta americký prezident Donald Trump oznámil tuto středu, v rámci takzvaného Dne osvobození.
Dolar včera spadl nejvíce za 20 let, burzy v USA nejvíce za pět let. Trumpova cla totiž znamenají největší zvýšení daní ve Spojených státech od roku 1968.
V prvních hodinách po oznámení poškozují Trumpova nová cla nejvíce americké akcie a dolar, méně pak akcie asijské a evropské. Zato libra, euro, jen, ale i česká koruna posilují.
Světová obchodní válka se stupňuje. Spojené státy včera oznámily nejvýraznější navýšení cel za poslední století. Přitom už dosavadní cla Trumpovy administrativy zvedla průměrnou celní sazbu uplatňovanou ze strany USA nejvýše od přelomu 30. a 40. let minulého století.
Americký prezident Donald Trump představil rozsáhlý balíček recipročních cel, na zboží z Evropské unie bude činit 20 procent a na zboží z Číny 34 procent. Trump v živě přenášeném vystoupení z Bílého domu oznámil, že minimální základní clo pro všechny obchodní partnery má činit deset procent. Cly chce podpořit americkou výrobu.
České zadlužování loni oproti roku 2023 dále zrychlilo, veřejný dluh narostl o dalších 258 miliard korun. Rychlé zadlužování vlády je hrozbou pro stabilitu celých veřejných financí, konstatuje Nejvyšší kontrolní úřad.
Vláda za první čtvrtletí letošního roku vykázala schodek státního rozpočtu čítající 91,2 miliardy korun. Přestože historicky jde nominálně o čtvrtý nejvyšší schodek za kterékoli první čtvrtletí, z porovnání se schodky za stejnou dobu let 2023 a 2024 je patrná sice značně pozvolná, ale přece jen probíhající elementární konsolidace hospodaření státního rozpočtu.
