Kdyby se udílel titul pro největšího záporáka globálního byznysu, poprali by se o tento titul dva muži. Elon Musk a pak teprve třicetiletý Sam Bankman-Fried, o němž do letoška v Česku slyšelo jen pár zasvěcenců a čtenářů amerických byznysových magazínů. SBF, jak se mladíkovi běžně říká, totiž dokázal udělat takový průšvih na kryptoměnovém trhu, že se z něj tento oklepávat roky. Pokud se z něj vůbec oklepe. Zde je další příběh roku 2022.
Akcie americké společnosti Tesla směřují k největšímu měsíčnímu, čtvrtletnímu i ročnímu propadu za dobu své existence. Jen za úterý odepsaly 11 procent a od začátku prosince jsou levnější o 44 procent. Podle analytiků je hlavní příčinou fakt, že Tesle vyrůstá konkurence, k tomu se potýká s problémy při výrobě ve Spojených státech i v zahraničí, zatímco šéf Tesly Elon Musk věnuje až příliš mnoho času firmě Twitter, kterou koupil na podzim.
Žlutý kov letos strádal a rok zakončuje tam, kde začal. Zlato ztratilo lesk. Jako uchovateli hodnoty mu začaly konkurovat kryptoměny a nemovitosti. Vysoké a bezrizikové výnosy krátkodobě nabídnou státní dluhopisy.
Kdo jsou osobnosti roku 2022? Redakce byznysového portálu newstream.cz sestavila seznam klíčových osobností, které letos pohnuly dějinami, čeřily vody a měnily naše životy. Zdaleka ne všechny tak činily v pozitivním slova smyslu. Zde je jedenáctka politiků, byznysmenů i zástupců zábavního průmyslu, kteří zanechali v kronice roku 2022 výrazné stopy. V průběhu celého týdne budeme postupně zveřejňovat profily jednotlivých figur.
Na to, že by se nejrozšířenější kryptoměna bitcoin vrátila na své rekordy a stála opět 70 tisíc dolarů, by vsadil v současné nejisté době vyvolané pádem burzy FTX a dalších platforem jen málokdo. Jeden z nejvíce proslulých rizikových investorů z amerického Silicon Valley Tim Draper jde ale ve svém optimismu ještě dál – bitcoin se podle něj bude do půl roku prodávat za čtvrt milionu dolarů (5,8 milionu korun), řekl CNBC muž, který v minulosti úspěšně investoval do Tesly, Skypu či vyhledávače Baidu.
V úterý 22. listopadu 2022 se koná neformální meetup InvestNight 2022. Je určen pro ty, kteří přemýšlejí, kam v době vysoké inflace uložit své úspory, chtějí si o investování promluvit a dozvědět se nejaktuálnější informace od odborníků z oboru. Na akci vystoupí zástupci společností, které jsou špičkami v oblastech investování do akcií, dluhopisů, ale i kryptoměn a dalších alternativních investičních artiklů.
Akcie kryptoměnové burzy Coinbase v pondělí klesly o více než osm procent a propadly se nejníže od vstupu firmy na akciovou burzu v dubnu 2021. Propad způsobuje pokračující pokles ceny bitcoinu a obavy investorů po kolapsu konkurenční společnosti FTX na počátku tohoto měsíce, upozornil server zpravodajské televize CNBC.
Pro trh kryptoměn může pád burzy FTX představovat stejný okamžik jako pro svět tradičních investic krach Lehman Brothers. Může dojít ke zhroucení celého systému připomínajícího pověstný domeček z karet. Kdo přežije a u koho je krach již téměř nevyhnutelný?
Krach kryptoburzy FTX není krachem bitcoinu. Dokazuje pouze problematičnost jeho napodobenin, nebo-li „shitcoinů“, komentuje dění na kryptoměnovém trhu Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Zhroucení impéria teprve třicetiletého Sama Bankmana-Frieda připravilo miliony lidí o nemalé finanční prostředky a pád kryptoburzy FTX s sebou stáhl stamiliony dolarů z celého trhu s kryptoměnami. Situaci zpovzdálí sledovaly významné instituce zejména v USA a Evropské unii, které nyní začnou dále tlačit na konečné určení pravidel pro kryptoaktiva, míní agentura Bloomberg.
Kyperský regulátor pozastavil kryptoměnové burze FTX licenci pro působení v EU. S odvoláním na zdroje agentury Bloomberg o tom informuje server CoinDesk a další média. Firma, která se ocitla ve finančních těžkostech, přitom licenci získala teprve před dvěma měsíci. Regulační úřad na Bahamách mezitím zmrazil burze část aktiv. Potíže FTX v minulých dnech způsobily výrazný pokles celého odvětví, například bitcoin se zotavuje z propadu na dvouleté minimum.
Kryptoměny třetí den po sobě výrazně oslabují. Kryptoměnová burza Binance ve středu oznámila, že se rozhodla odstoupit od plánovaného převzetí rivala FTX. Ten se dostal do finančních problémů, což podkopává stabilitu celého trhu s kryptoměnami. Kauzou se podle zdrojů Reuters a agentury Bloomberg zabývají americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) a tamní ministerstvo spravedlnosti. Největší kryptoměna bitcoin se pokouší zotavit z dvouletého minima.
Kryptoměny druhý den po sobě výrazně oslabují. Investoři mají obavy o stabilitu celého sektoru a také o finanční kondici burzy FTX, přestože se jí chce ujmout rival Binance. Nejznámější kryptoměna bitcon po poledni ztrácela podle údajů specializovaného webu CoinDesk přes deset procent na 17 640 dolarů (zhruba 427 tisíc korun).
Zaplatit byt kryptoměnou lze v Miami, New Yorku, Dubaji a teď už i v pražských Holešovicích. Do zatím neprobádaných vod se nově pustila developerská skupina Cresco.
Prezident Petr Pavel na Mnichovské bezpečnostní konferenci vystoupí v hlavním programu na téma populismus a zúčastní se panelu k Ukrajině. Také absolvuje bilaterální jednání a zúčastní se literárního večera pořádaného jako předvoj Frankfurtského knižního veletrhu. Pavel bude na konferenci v pátek 13. února a sobotu 14. února.
Nejdůvěryhodnějším politikem je prezident Petr Pavel, důvěřuje mu 62 procent lidí. Následuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) s důvěrou 50 procent a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) s důvěrou u 44 procent lidí. Naopak nejvyšší nedůvěru, 70 procent, má vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy). Dvě třetiny lidí nedůvěřují předsedovi Sněmovny Tomiu Okamurovi (SPD), šest z deseti lidí nevěří také ministru zahraničí Petru Macinkovi (Motoristé).
Ministerstvo financí v pravidelné aukci prodalo státní dluhopisy za 21,9 miliardy korun. Zájem investorů byl větší, připraveni byli nakoupit české obligace v hodnotě 36,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů České národní banky, která aukci zajišťovala.
Počet strojvedoucích v Česku loni poprvé od roku 2022 vzrostl. Celkem jich loni Drážní úřad evidoval 9356, což je oproti předloňsku o téměř 200 více. Často jde ale například o strojvůdce, kteří se k profesi po nějaké době vrátili, nebo strojvůdce za zahraničí. Počet nově vydaných licencí totiž klesl.
Rusko zcela zablokovalo komunikační platformu WhatsApp, řekl dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Aplikace, jejímž vlastníkem je americká společnost Meta Platforms a která má v Rusku na 100 milionů uživatelů, podle Peskova nedodržovala ruské zákony. Mluvčí zároveň lidem v Rusku doporučil, aby začali používat domácí aplikaci MAX. Kritici tvrdí, že tato aplikace ruské vládě umožňuje lidi sledovat, což úřady popírají.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.
České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace 🚆🚆🚆vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. Uvedl to předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.