V příštím roce předpokládá propouštění zaměstnanců 57 procent firem. Vyplývá to z průzkumu, který mezi svými členy udělala Asociace exportérů.
Elon Musk chce zrušit 75 procent pracovních míst v Twitteru, dotklo by se to více než 5000 zaměstnanců. Uvádějí to zdroje deníku The Washington Post (WP). Nejbohatší muž na světě po několikaměsíčním otálení slíbil, že jednu z nejvlivnějších sociálních sítí planety koupí za 44 miliard dolarů (1,1 bilionu korun). Firma vzápětí zaměstnance ujistila, že se žádné velké propouštění nechystá.
Největší česká textilka Juta ze Dvora Králové nad Labem kvůli ztrátě zakázek propustila v závodě v Úpici na Trutnovsku 24 lidí, dalších 26 míst je v ohrožení. V minulých měsících podnik propustil v závodě v Jaroměři přes 70 lidí, a to kvůli ztrátě ruského trhu. Kvůli zdražení energií a dalších vstupů podnik redukuje investice, uvedla ekonomická ředitelka Juty Marie Čermáková. Juta má 17 výrobních závodů a nyní zaměstnává 2150 lidí, propustila tak téměř pět procent z nich.
Americký výrobce mikročipů Intel se chystá v souvislosti s ochlazením trhu s osobními počítači snížit počet zaměstnanců o tisíce. S odvoláním na informované zdroje to dnes uvedla agentura Bloomberg. Intel podle zdrojů propouštění oznámí už tento měsíc a v některých divizích, včetně úseku prodeje a marketingu, by počet zaměstnanců mohl klesnout až o pětinu. V červenci měla firma kolem 113 700 lidí. Intel se odmítl k věci vyjádřit.
Nejméně 5,2 milionu lidí v Británii se rozhodlo najít si druhou práci nebo i několik dalších zaměstnání, aby zvládli pokrýt zvýšené životní náklady. Dalších deset milionů lidí podobný krok plánuje a někteří zaměstnanci mají kvůli krizi extrémně dlouhou pracovní dobu. Uvedl to server BBC News, který se odvolává na výzkumnou zprávu pojišťovací společnosti Royal London.
Americká internetová společnost Meta hodlá v příštích měsících snížit náklady minimálně o deset procent, mimo jiné prostřednictvím redukce počtu zaměstnanců. S odvoláním na zdroje obeznámené s plány podniku o tom informoval ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ).
Více než 70 procent zaměstnavatelů pociťuje proti lednu tohoto roku ze strany zaměstnanců nebo uchazečů o práci značný tlak na navyšování mezd. Firmy nepřistupují k plošnému zvyšování mezd, aby dohnaly inflaci, preferují spíše individuální navyšování mezd a mají i další nástroje, pomocí kterých s touto situací bojují. Novinářům to řekl manažer personální agentury Hays pro technický nábor Jan Nezkusil.
Výrobci skla, hutnických produktů, papíru, hnojiv a dalších, kteří jsou bytostně závislí na plynu a elektřině, oznámili utahování opasků, či spíše výrobních pásů. Největší producent užitého skla na světě, francouzská skupina Arc International, poslala třetinu zaměstnanců na dovolenou, německá společnost Hakle, jeden z největších výrobců toaletního papíru, oznámila, že se kvůli „historické energetické krizi“ dostala do platební neschopnosti. Takových případů je mnohem, mnohem víc, píše deník The New York Times.
Společnost Panasonic bude investovat postupně do roku 2026 zhruba 145 milionů eur (přes 3,5 miliardy korun) do svého závodu v Plzni. Výrazně posílí výrobu tepelných čerpadel vzduch-voda, po nichž je teď v Evropě veliká poptávka. Do fiskálního roku, který končí v březnu 2026, chce zvýšit roční výrobní kapacitu na 500 tisíc jednotek, oznámila centrála Panasonic Corporation v japonské Ósace.
Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje. Řešení vidí v zastropování cen, především plynu. Dával by přednost celoevropskému před národním řešením. Do konce roku bude hlavně kvůli vysokým cenám energií propouštět 18 procent firem, řekl Dlouhý novinářům.
Český pracovní trh se do roku 2030 výrazně změní. Podle studie poradenské firmy Boston Consulting Group pro Aspen Institute Central Europe hrozí zánik řady pracovních pozic. Lidé se budou muset přeškolovat či dovzdělávat.
