Rusko odeslalo úroky ze dvou emisí dolarových eurobondů. Zaplatilo je v rublech. „Tím považujeme své závazky vůči věřitelům za splněné,“ uvedlo ruské ministerstvo financí, které má platby úroků z dluhopisů na starosti. Bankrotu se země nevyhne, komentuje ekonom Lukáš Kovanda. Nastane o nedělní půlnoci, dodává.
Nastává přelom na pokřiveném dluhopisovém trhu. Po třech letech záporných sazeb, kdy investoři státu ještě platili za to, že směli financovat jeho dluh, se výnosy německých dluhopisů vrací do kladného pásma. Desetileté dluhopisy německé vlády se poprvé od května 2019 dostaly fous nad nulu. Jejich růst odráží rekordní inflaci a oživování ekonomiky v eurozóně a s tím související vyhlídky na zpřísňování měnové politiky Evropské centrální banky (ECB), píší agentury Reuters a Bloomberg.
Jak se za dvacet let fyzické existence eura vyvíjel jeho kurs ke koruně? A jak s ním zamával covid? Má pro Česko ještě vůbec smysl vstupovat do eurozóny a jak to bude s jednotnou měnou dál? Nad tím se ve svém komentáři zamýšlí Petr Bartoň, hlavní ekonom investiční skupiny Natland.
V roce 2022 hrozí Česku spirály inflace a dluhu. Klíčovým důvodem je nezvládnutá zelená transformace EU, jejíž podobu je třeba přiblížit podmínkám České republiky.
Nastupující Fialova vláda od mezinárodních finančníků zrovna moc hezký dárek na uvítanou nedostává. Americká společnost BlackRock, největší světový správce majetku, varuje mezinárodní investory před půjčováním novému českému kabinetu. A to přesto, že úrok na dluhu české vlády převyšuje úrok na dluhu německém nejvýrazněji od roku 1999.
Agentura Fitch snížila rating čínských developerských společností China Evergrande Group a Kaisa Group, označila je za podniky v částečné platební neschopnosti, píší světové agentury.
Všechno se skládá jako puzzle. Z postupně se vynořujících informací se rýsuje jasný, a dost děsivý obrázek české ekonomiky v příštím roce. Hlavně pro chudé. A také pro vládu.
Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.
Míra nezaměstnanosti v ČR klesla v září na 3,5 procenta, nejníže od dubna 2020. Trh práce tak už v podstatě kompletně překonal dopady pandemické situace. Pandemie se totiž v Česku výrazněji začala projevovat v březnu 2020, kdy se vláda rovněž uchýlila k prvním plošnějším protipandemickým opatřením.
Úrok na českém desetiletém dluhopisu se včera dostal nejvýše od roku 2018.
Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 7,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 6,1 procenta.
