Páteční zhoršení ratingu Francie ze strany agentury Fitch podtrhuje, jak moc se eurozóna od roku 2004 změnila. Tehdy Česko coby „čtyřkař“ mělo vstupovat mezi „jedničkáře“, dnes je z Česka „dvojkař“ a má vstupovat mezi „horší trojkaře“.
Realitní společnost CPI Property Group (CPIPG) českého miliardáře Radovana Vítka vykázala za loňský rok díky akvizicím rakouských firem Immofinanz a S Immo rekordní hospodaření, zároveň ale musí řešit vysoké zadlužení. Z zveřejněné výroční zprávy vyplývá, že firma zvýšila konsolidovaný hrubý provozní zisk o 64,9 procenta na 608 milionů eur (přes 14,3 miliardy korun).
Česko jako jediná země EU prohlubuje své zadlužení, všechny ostatní jej snižují. Těžko tedy česká vláda může zadlužování svádět jen na inflaci či dopady války, neboť s nimi se utkávají i ostatní.
Spojené státy jsou opět v závažném politickém klinči ohledně maximální možné úrovně federálního zadlužení. Republikáni, kteří od začátku letošního ledna ovládají Sněmovnu reprezentantů amerického Kongresu, se shodují se zástupci Demokratické strany na tom, že daná maximální úroveň zadlužení – takzvaný dluhový strop – musí být navýšena. Prostě proto, že rozdíl mezi vládními výdaji a příjmy je propastný.
Zvyšování úrokových sazeb centrálními bankami může v příštích letech způsobit, že globální dlužníci budou mít dodatečné náklady na obsluhu dluhu až 8,6 bilionu dolarů (190,3 bilionu korun). Vyplývá to z odhadu agentury S&P Global. Agentura dodala, že svět je ohrožen krizí, protože vlády, domácnosti a finanční instituce se zadlužují, což by mohlo do roku 2030 zvýšit celkovou zadluženost na 366 procent hrubého domácího produktu.
Nákup stíhaček z USA, který Fialův kabinet zvažuje, by vyšel na více než 100 miliard korun. I proto by vláda měla předložit rozsáhlejší plán škrtů, jinak jí hrozí zhoršení ratingu a prodražení dluhu. Stav veřejných financí komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Tři čtvrtiny Čechů má osobní zkušenost s půjčkou a jen zbývající čtvrtina české společnosti si prý na nic nikdy nepůjčuje. Minimálně desetina z půjčujících si lidí se letos zadlužovala rizikově. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu České bankovní asociace (ČBA) a výzkumné agentury Ipsos. Experty nejvíce překvapilo, že Češi jsou při zadlužování nyní mnohem více disciplinovaní a zodpovědní, než čekali. Otázkou je, zda se to vlivem složité sociálně-ekonomické situace v příštím roce nezmění.
Vysoká inflace a rostoucí úrokové sazby povedou podle slovenské centrální banky (NBS) ke zhoršení finanční kondice části domácností a zejména některých podniků v zemi. To podle ní zvýší riziko nesplácení půjček. Zároveň skončil trend nadměrného zadlužování Slováků, řekl člen bankovní rady NBS Vladimír Dvořáček. Komerční banky na Slovensku jsou podle NBS připraveny zvládnout případné vyšší ztráty z nesplácených úvěrů.
O nebankovní půjčky je nyní enormní zájem. Vloni firmy, které poskytují půjčky a nejsou bankou, rozpůjčovaly téměř 34 miliard korun. Číslo patrně poroste. Nejnovější průzkum, který si firmy půjčující peníze nechaly zpracovat u Centra tržních analýz, ukázal, že firmy jako Provident, Zaplo nebo Faircredit ale i další, odmítají stále více potenciálních klientů.
Sněmovna dnes v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády představovat 295 miliard korun. Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, se schodem 375 miliard korun. Příjmy rozpočtu na příští rok mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Státní dluh za letošní tři čtvrtletí vzrostl o 424,7 miliardy korun na 2,89 bilionu korun. Na každého českého občana tak hypoteticky připadá dluh zhruba 275 tisíc korun. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,8 procenta, od začátku roku se zvýšila o 3,4 procentního bodu, informovalo ministerstvo financí ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu.
