Společnost Applied Materials, která je největším světovým producentem nástrojů používaných při výrobě čipů, hodlá investovat až čtyři miliardy dolarů, tedy zhruba 88 miliard korun, do výzkumného centra v Silicon Valley v Kalifornii. Cílem investice je urychlit pokrok ve výrobě polovodičů.
Loni vědce i nadšence astronautiky mimo jiné nadchly první úchvatné fotografie pořízené vesmírným teleskopem Jamese Webba (na snímku). Co se v dobývání kosmu očekává letos? Letošní rok bude v astronautice opět vzrušující, píše deník The New York Times.
Lékaři snad už za pár let budou mít zdroj „opravářských buněk“ pro pacienta, který potřebuje spravit poškozenou míchu, srdce po infarktu nebo třeba slinivku, jež nepracuje dobře a vyvolává cukrovku. Hned dvě vědecké skupiny zveřejnily informace o tom, že se k tomuto cíli zase o kus přiblížily, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Běžní Američané se jí hodně bojí, běžní Evropané se jí bojí trochu, zato světový biotechnologický a farmaceutický průmysl je z této bakterie nadšený, protože s její pomocí vyrábí léky. A teď vědci bakterii E. coli geneticky upravili tak, že je ještě odolnější proti virovému napadení, takže může pracovat v továrnách o to efektivněji, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Kolik peněz by člověk chtěl, aby uspokojil své touhy? To zjišťovali výzkumníci z britské Univerzity v Bathu ve 33 zemích světa. Někde lidem stačilo dostat jednorázově deset tisíc dolarů, jinde by nepohrdli stovkou miliard. Touha po maximálním majetku tedy není univerzální, což je poznatek pro ekonomy i politiky, píše pro Newstream vědecký novinář Josef Tuček.
Nejlepším místem pro život je letos hlavní město. Na druhém místě se umístil Jihočeský kraj, na třetím Karlovarský a na posledním Moravskoslezský kraj. Ukázaly to výsledky dvanáctého ročníku srovnávacího výzkumu Místo pro život, který zajišťuje společnost Communa. Ta vítězným krajům v Praze udělila ocenění. Průzkum hodnotil sociální a enviromentální parametry a spokojenost obyvatel.
Vědci poprvé ve vzorcích měsíční půdy vypěstovali rostliny. Jde o významný krok na cestě k dlouhodobým pobytům na Měsíci, píše zpravodajský web BBC. Semínka řeřichy vědci zasadili do malých vzorků měsíčního prachu odebraných během misí Apollo v letech 1969 až 1972. K jejich velkému úžasu semínka vyklíčila do dvou dní.
Evropská sonda se dostala na vzdálenost 48 milionů kilometrů. Nyní bude kolem hvězdy kroužit a v říjnu by se měla dostat dokonce na vzdálenosti pouhých 42 milionů kilometrů.
„Zázračné“ prostředky zaručující nový růst vlasů na plešaté hlavě už celé věky nabízela a stále nabízí spousta podvodníků. Teď se však zdá, že biologové pracující pro několik nových startupů jsou blízko reálnému postupu, který by mohl zcela novou čupřinu skutečně vytvořit. A metoda může fungovat nejenom pro růst vlasů, ale i pro opravy lidských orgánů.
Projekt vesmírného teleskopu Jamese Webba, který lidstvu umožní pohlédnout hluboko do minulosti vesmíru, má za sebou první kritickou část mise. Rozvinutí tepelného štítu proběhlo bez komplikací. Další nejbližší zatěžkávací zkouškou bude rozložení „srdce“ celého teleskopu - jeho primárního zrcadla, které proběhne za několik málo dní.
Poručit dešti nechtěli jen komunisté, ale zkoušejí to i vědci – vždyť zemědělci i vodohospodáři by správně vyvolaný déšť přivítali. Uměle jej spustit opravdu jde, ale pořád s problémy. Nově se výzkum hodně soustřeďuje na vyvolání sněžení v zimě, aby sněhová pokrývka vydržela a dlouho uvolňovala vodu do krajiny.
