Viliam Buchert: Německé volby na houpačce. Co znamenají pro Česko?
NázoryPokud jde o byznys, zásadní změny se v případě česko-německých vztahů po zářijových volbách do Bundestagu neočekávají.
Pokud jde o byznys, zásadní změny se v případě česko-německých vztahů po zářijových volbách do Bundestagu neočekávají.
Těžko říct, zda je to koronavirovou únavou, neschopností něco zajímavého vymyslet, nebo stanoveným limitem na financování, ale kampaň před říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny je zatím šeď a nuda. Přitom mnozí hovoří o tom, že se jedná o zásadní střet o podobu demokracie a svobody u nás.
Starostové a nezávislí si od spojení s Českou pirátskou stranou slibovali, že je vytáhne nahoru. Začíná to spíš vypadat na slušný sešup dolů.
Největším překvapením letošní předvolební kampaně je zatím bezradnost koalice Piráti+STAN. Je to zvláštní, protože právě od ní se čekal gejzír zajímavých nápadů. Otázka je, zda se dá situace ještě zachránit.
Říjnové volby do Poslanecké sněmovny jsou výjimečné tím, že do nich vznikly dvě velké koalice, Piráti+STAN a Spolu (ODS, TOP 09 a lidovci), které mají v plánu porazit Andreje Babiše a pak vládnout. Zkušenosti z minulosti ale ukazují, že to bývá pouze vábnička na voliče a podobná seskupení se pak rychle rozpadnou. Může to být teď jinak? Spíše ne.
Když jste politická strana a blíží se volby, není těžší úkol než formulovat program pro důchodce. Je to jako tanec v místnosti plné střepů. Ještě horší. A přesto se to po vás chce. Což je pochopitelné, jde o půl bilionu veřejných výdajů ročně, a dva a půl milionu voličů. Takže, co s tím?
Snížení administrativy, zrušení zbytečných kontrol nebo zvýšení limitu u paušální daně. Nejen těmito sliby si politické strany a koalice chtějí v říjnových volbách naklonit podnikatele.
Průzkumy volebních preferencí předpovídají, že na podzim bude panovat příznivé politické klima. Pro Miloše Zemana. Prezidentův chráněnec Babiš se svým hnutím po jarním poklesu voličské přízně se znovu drží na čele žebříčku.
Kolik lidí je spokojených s dálnicí D1? Asi zbytečná otázka, protože to bude jen minimum jejích uživatelů. Podobně tragicky nízká je i současná spokojenost s politickou situací v zemi.
K letošním volbám do sněmovny předložilo kandidátní listiny 22 volebních seskupení. Je jich zhruba o třetinu méně než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátky 31 stran a hnutí.
V Praze podalo na magistrát kandidátku do podzimních voleb do sněmovny 21 stran, z toho dvě koalice. Uvedl to mluvčí magistrátu Vít Hofman. Lhůta pro podávání kandidátních listin uplynula dnes v 16.00 h.