Emmanuel Macron jmenoval premiérem překvapivě někdejšího brexitového vyjednavače a dlouholetého politika Michela Barniera. Od prezidenta je to docela cynická hra – v nedávných volbách se pokoušel zbavit krajní pravice, ale nyní jí umetává cestičku k vlivu.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ujistil senátory, že má fahrplan, jak opravit chromé stavební řízení. Jelikož se nezdržoval podrobnostmi, soudíme, že patrně nějaké mouchy ještě i tak bude mít. Fahrplan má docela jistě i ministr financí Zbyněk Stanjura, a to jak pro letošní rozpočet, tak pro finance na příští rok. Ten se k tomu, aby je vysvětlil, už vůbec nemá. Tak musíme doufat, že ministerské plány nevedou do kopru.
Slovenský premiér Robert Fico, který v květnu přežil pokus o atentát, řekl, že očekává další útok na člena vládní koalice. Uvedl to v reakci na demonstraci proti ministryni kultury Martině Šimkovičové a ministrovi spravedlnosti Borisovi Suskovi, kterou svolaly dvě opoziční strany.
Parlamentní prázdniny už nejsou, co bývaly. Sice skutečná politická aktivita je značně utlumená, rétorická cvičení a pokusné balonky však od politiků létají nadále. A tak už nyní například víme, že pětikoalice pro poslední rok svého aktuálního vládního období již nechystá žádné větší akce. Asi aby už nikoho dalšího nenaštvala.
Čím dál více německých průmyslových podniků zvažuje přesun výroby do zahraničí kvůli vysokým cenám energie a nejistotě ohledně budoucího zabezpečení dodávek energie. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky zveřejnila Německá průmyslová a obchodní komora (DIHK).
Česká komora architektů zveřejnila otevřený dopis, adresovaný prezidentovi, premiérovi a třem ministrům, Ivanu Bartošovi, Martinu Kupkovi a Jozefu Síkelovi. Jeho hlavním poselstvím je, že digitalizace stavebního zákona stále nefunguje. Takzvaná Platforma pro zdravý stavební zákon, která má řadu účastníků z významných profesních organizací, jako je Komora českých architektů, Hospodářská komora, Svaz podnikatelů ve stavebnictví či Asociace developerů, v dopise apeluje na nejvyšší představitele státu, aby zajistili zprovoznění stavebního řízení.
Ministerstvo obrany nakoupí munici pro americké vrtulníky systému H-1 za 3,74 miliardy korun, mezi lety 2025 až 2031 ji dodá česká firma STV Group. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) o tom ve středu informovala vládu. Česko v roce 2019 nakoupilo celkem 12 vrtulníků americké firmy Bell za 14,6 miliardy korun. Jde o osm vrtulníků UH-1Y Venom a čtyři stroje AH-1Z Viper, poslední dva dorazily do ČR v červnu.
Největší zakázka v novodobé historii Česka má vítěze. Dva jaderné bloky v Dukovanech postaví za stovky miliard korejská KHNP. Vládní kabinet Petra Fialy jí dal přednost před francouzskou EDF. „Korejská nabídka byla lepší prakticky ve všech hodnocených kritériích,“ řekl premiér.
V Praze se v úterý uskuteční společné jednání české a ukrajinské vlády, oznámil úřad vlády. Naváže na zasedání, které se konalo koncem října 2022 v Kyjevě.
Na prázdniny už odjeli i poslanci, vláda se na dovolenou teprve chystá. I tak se ale snažila rychle vyřešit - se střídavými úspěchy - některé ošemetné záležitosti.
Hospodaření státního rozpočtu – tedy to, za které odpovídá vláda – bylo letos v prvním pololetí nejlepší od roku 2019. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023, necelých 180 miliard korun. Přesto veřejný dluh narůstá za vlády premiéra Petra Fialy zhruba stejně rychle jako za covidu. I když mezitím stouply daně a odvody, nejen v rámci konsolidačního balíčku. Jak to jde dohromady? A plní současná vláda svůj předvolební slib konsolidace veřejných financí?
