Za necelého čtvrt milionu korun si v USA můžete pořídit robotického psa, z něhož šlehají plameny až do vzdálenosti devět metrů. K čemu vám bude? To je dobrá otázka, na kterou by mohl odpovědět nejspíš psychiatr nebo kriminalista. Další příklad toho, že tvůrcům moderních technologií občas selže zdravý rozum.
Tlouštíků je na světě víc než lidí trpících podvýživou. Většina z nich by chtěla zhubnout – a zaplatit za to celkově miliardy dolarů. Tuto bonanzu nyní ovládly dvě farmaceutické firmy s „opravdovými“, tedy schválenými a prokazatelně fungujícími léky. Jedna z nich se nyní chystá posílit své postavení dalším medikamentem, který slibuje, že bude ještě účinnější a než ty současné a bude se i příjemněji užívat.
Čína letos zvýší výdaje na vědu a výzkum ze státního rozpočtu o deset procent oproti loňskému roku. Chce tak umožnit příklon své ekonomiky k rozvoji špičkových technologií. Současně ji motivuje závod se Spojenými státy o technologickou převahu ve světě.
Má z genově upravených zvířat určených ke konzumaci užitek i spotřebitel, nebo jenom producent? To není teoretická otázka. Určuje, proč mohou genové inženýrství přijímat nebo naopak odmítat běžní lidé, kteří o něm svými peněženkami (platebními kartami) rozhodují. Nejnověji oznámená genová modifikace je zase více užitečná pro výrobce než pro zákazníky.
Zdá se, že končí éra relativně levného helia, bez něhož se neobejdou současné nejmodernější přístroje a bude jej potřebovat i nová výpočetní technika pro umělou inteligenci.
Umělá inteligence zase o pořádný kus vylepšila možnost vytvářet realisticky vyhlížející videa. Budeme se díky tomu už brzy v kině (televizi, streamovací platformě...) dívat místo na živé herce na jejich uměle vytvořené protějšky? A přijdou tedy filmové celebrity o práci?
Prs po vyříznutí nádoru může opravit implantát ze želatiny, který povzbuzuje regeneraci tkání. Dění v organismu se při tom dá dobře sledovat, ukazuje belgicko-český výzkum, který slibuje nové materiály pro rekonstrukční i plastickou chirurgii měkkých tkání, nejdříve v prsu, později i v obličeji a na dalších místech.
Problémem elektromobilů jsou jejich baterie. Pokud začnou hořet, nedá se požár téměř uhasit. Takže existuje poptávka po méně hořlavých či nejlépe úplně nehořlavých bateriích. A vědci nabízejí možnosti, jak poptávku naplnit.
České vysoké učení technické v Praze oznámilo, že se jako první instituce v ČR připojilo ke kvantové počítačové síti IBM, takže bude moci ještě více využívat tyto výpočetní postupy. Kvantové počítače umožňují množství složitých výpočtů, které mimo jiné dokážou modelovat průběh chemických reakcí nebo třeba pomáhají vytvářet nové léky.
Pacient po mozkové smrti byl v USA po tři dny připojen ke geneticky upraveným játrům prasete. Je to nový pokus, jak z transplantací, závislých do vysoké míry na náhodě, udělat standardní byznys biotechnologického průmyslu.
Hlavní témata lednového čísla odborného měsíčníku Science Robotics připomínají obsah sci-fi knížky. Roboty se v nich vyskytují v poněkud neobvyklých rolích. Ale nastiňují, co všechno se v tomto oboru dá čekat a uplatnit v praxi.
