Rychlý vstup Ukrajiny do Evropské unie má ze čtyř zemí visegrádské čtyřky (V4 - Česko, Maďarsko,Polsko a Slovensko) nejnižší podporu v Česku. V ČR si zároveň největší podíl obyvatel ze zemí V4 myslí, že ukrajinští uprchlíci představují pro jejich zemi zátěž. Vyplývá to z analýzy bratislavského nevládního Institutu pro veřejné otázky (IVO) na základě průzkumů z konce loňska, jejíž výsledky IVO představil novinářům.
Výroky slovenského premiéra Roberta Fica k Ukrajině se podle jeho českého protějšku Petra Fialy (ODS) nepochybně projeví na zítřejším jednání předsedů vlád Visegrádské skupiny (V4) v Praze. Premiéry Slovenska, Polska a Maďarska pozval do Prahy na jednání V4. Schůzky v tomto formátu má za důležité pro hledání konsenzu v Evropě, i když, jak řekl, z jednání s Ficem a maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem nemá "největší radost".
Polsko ukončilo 8 let trvající vládu Kaczynskeho a jeho strany Právo a spravedlnost (PiS), a od včerejška má nového premiéra Donalda Tuska. Byly to dramatické volby, a nesnadná povolební hra, ale včera se v Sejmu výměna garnitur dokončila.
Elektřina českým domácnostem v prvním letošním pololetí meziročně zdražila o více než čtvrtinu a plyn o více než polovinu, uvádí Eurostat. Češi za energie platili výrazně více než Maďaři, Poláci nebo Slováci.
Přimějí ruské útoky na ukrajinskou pšenici českou vládu k embargování jejího dovozu, jak jej praktikují další země Visegrádské skupiny? Zřejmě nebude vyhnutí.
Inflace v Evropské unii v květnu výrazně klesla a dostala se na 7,1 procenta, což je o procentní bod méně než v dubnu, oznámil statistický úřad Eurostat. Ceny v sedmadvacítce zemí rostou nejpomaleji od loňského února, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajině. Inflace brzdí i v Česku, které ale i tak zůstává s hodnotou 12,5 procenta mezi zeměmi s nejrychlejším růstem spotřebitelských cen.
Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech se letos v Česku meziročně zvýšila o 9,8 procenta na 1683 eur (40 324 korun). Od počátku koronavirové pandemie se české mzdy přiblížily německým, naopak se zvětšil rozdíl mezi Českem a Rakouskem. Česko má nejvyšší průměrnou mzdu vyjádřenou v eurech ze zemí visegradské skupiny (V4). Vyplývá to z každoroční studie poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové systémy 22 zemí střední a východní Evropy.
Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.
Podstatným faktorem energetické krize, tedy cen energií, je takzvaný Green Deal. Český prezident Miloš Zeman to řekl po schůzce s kolegy ze zemí Visegrádské skupiny (V4), do které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko a Maďarsko.
Průměrná mzda v eurech v Česku aktuálně činí 1533 eur, což je nejvyšší hodnota ze zemí visegrádské čtyřky (V4) a meziroční růst je 12 procent. Nejvyšší průměrná mzda v celé střední a východní Evropě je v Německu, a to 4130 eur . Následuje Rakousko s 3818 eur. Naopak nejnižší průměrná mzda 400 eur je v Kosovu, 450 eur v Bosně a Hercegovině a 485 eur na Ukrajině. Vyplývá to ze studie poradenské společnosti Mazars.
Ministři energetiky zemí Evropské unie dnes budou hledat způsob, jak zajistit plyn pro všechny spotřebitele ve svých zemích při omezených dodávkách z Ruska. „Jakékoli zpřísnění sankcí, které by vedlo k omezení dostupnosti energetických zdrojů, budeme vetovat,“ uvedl podle agentury Bloomberg maďarský ministr Gergely Gulyas.
Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Český státní dluh za první tři čtvrtletí letošního roku vzrostl o 204,6 miliardy korun na rekordních 3,882 bilionu korun. Ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu to dnes uvedlo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 356.046 korun. Míra zadlužení na konci třetího čtvrtletí dosáhla 43,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP), když na počátku roku činila 42,9 procenta HDP.
Ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi nebude žádné území dost, chce Ukrajinu zničit, řekl po jednání na summitu Evropské unie v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Od Evropy cítí ukrajinská hlava státu plnou podporu, kontinent je podle něj velmi sjednocen
Německý kancléř Friedrich Merz se ve středu 21. října v Berlíně sejde s českým prezidentem Petrem Pavlem. Dnes to oznámil tiskový úřad spolkové vlády s tím, že schůzka v kancléřství bude pracovní a že tématem budou mimo jiné zahraniční a bezpečnostně politické otázky.
Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě.
Evropská unie nezruší žádné sankce vůči Rusku, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině, uvedla při příchodu na summit EU v Bruselu šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během společného prohlášení právě s šéfkou EK a předsedou unijních summitů Antóniem Costou poděkoval Evropské unii za podporu.
Středočeský kraj a Praha podepsaly s Českými drahami (ČD) třicetiletou smlouvu na provoz příměstských vlaků za 165 miliard korun. Jde o dosud největší zakázku na železničního dopravce v Česku. České dráhy budou od roku 2030 nadále vozit cestující na nejvytíženějších tratích ve středních Čechách a Praze. Součástí zakázky je pořízení nových velkokapacitních elektrických vlaků, první mají začít jezdit v průběhu roku 2030.
Český premiér Andrej Babiš se po včerejším jednání v Bruselu domnívá, že se lídrům nejspíš nepodaří dosáhnout dohody o budoucím víceletém rozpočtu EU do konce letošního roku. Stane se tak nejspíš až v únoru či v březnu, uvedl Babiš při příchodu na druhý den summitu.
Prezident Petr Pavel zaplatil za cestu na dovolenou v Maroku 3750 eur (91 tisíc korun) a za zpáteční let ✈ kvůli účasti v komunálních volbách 15 tisíc eur (365 tisíc korun) ze svých vlastních peněz. Uvedl to dnes v prohlášení, které zveřejnila Kancelář prezidenta republiky (KPR). Pavel zdůraznil, že KPR jeho soukromou cestu neplatila ani neorganizovala. Do Česka se vrátil běžnou linkou ve čtvrtek.
Prestižní ocenění Královského institutu britských architektů (RIBA) získala sedmipodlažní továrna na koberce v Bangladéši, která oplývá zelení a která podporuje své zaměstnankyně, uvedla to stanice CNN. Mezi projekty, které se o cenu RIBA International Prize ucházely, byla i Štvanická lávka v Praze.Číst více
