Od loňského počátku zdražování a také od začátku války na Ukrajině na konci února je v Česku patrný trend úspory plynu. V květnu byla spotřeba po očištění od vlivů počasí meziročně o 9,2 procenta nižší, bez očištění dokonce o třetinu. Vyplývá to z analýzy firmy Amper Meteo.
Nová vláda je pod tlakem. Musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.
Proč jsou běžné i spořicí účty nabízené bankami v Česku úročeny pod inflací? A bude někdy z pohledu střadatele lépe?
Lidé v průměru utrácí o 2 530 korun měsíčně více než před rokem. Může za to odložená spotřeba z koronavirových časů i zdražování drtivé většiny zboží a služeb. Úspory v bance jim požírá inflace.
Útraty Čechů po pandemii zaostávají za očekáváním. Přitom jim díky zrušení superhrubé mzdy zůstává v peněženkách víc.
Prezident Miloš Zeman při sobotním jednání o návrhu státního rozpočtu na příští rok apeloval na úspory. Návrh považuje podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka za málo úsporný a nedostatečně investiční. Bez patřičných změn úspor a investic by zvažoval vetování rozpočtu, uvedl mluvčí na twitteru.
„Mamahotely“ se v důsledku pandemie vrací do módy. Mladí lidé totiž během ní z důvodu ekonomické nejistoty a zhoršených vyhlídek na získání práce zůstávají bydlet u rodičů déle. V průměru tím uspoří až milion korun. Zároveň pokračující růst cen nemovitostí během pandemie snížil dostupnost bydlení, zejména právě pro mladé.
