Americký prezident Donald Trump slíbil vymýtit bezdomovectví ve Washingtonu a pozavírat místní zločince. Hodlá tak učinit navzdory tvrzení starostky, že hlavní město Spojených států nezažívá nárůst kriminality. Agentura Reuters v této souvislosti uvedla, že hlava státu zvažuje nasazení Národní gardy v hlavním městě.
Spojené státy a Rusko podle informací agentury Bloomberg tajně vyjednávají o příměří na Ukrajině, které by legalizovalo ruské územní zisky – včetně Krymu, Donbasu i částí Chersonské a Záporožské oblasti. Ukrajinský prezident Zelenskyj prý zatím k jednání přizván nebyl a může být postaven před hotovou věc. Historická schůzka Trump–Putin se má uskutečnit už příští týden.
Výsledková sezona je zhruba v polovině a zatímco z velkých amerických firem již výsledky reportovala významná část, Evropa je zhruba v polovině. A výsledky to nejsou příliš přesvědčivé. Může jít o výraznou ránu pro investory, kteří s nástupem obchodní války Donalda Trumpa chtěli věřit v ekonomický návrat Evropy. Ten se totiž alespoň zatím nekoná.
Ikonická značka obuvi Crocs hlásí dramatický obrat k horšímu. Firma očekává výrazný propad tržeb, na vině jsou Trumpova cla, která brzdí Američany v útratách. Akcie firmy se po zveřejnění výsledků zřítily téměř o třetinu.
Spojené státy nabídly 50 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Podle ministryně spravedlnosti spolupracuje s drogovými kartely a ohrožuje americkou bezpečnost.
Zatímco u nás se stále hovoří o Donaldu Trumpovi jako o skvělém vyjednavači, američtí ekonomové i politici se začínají obávat důsledků jeho cel. Zaměstnanost zůstává za očekáváním a firmy se „předhánějí“ ve výši ztrát. A to pravá celní smrště teprve začíná.
Do Prahy se v příštím roce po více než šestileté přestávce vrátí přímá letecká linka do americké Filadelfie. Od 21. května do října bude denně na trase létat dopravce American Airlines. Půjde o druhou přímou linku do USA z Prahy, v současnosti se létá do New Yorku.
Ruské akcie výrazně zpevňují po zprávě, že prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin se zřejmě už v nejbližších dnech setkají. Byla by to první schůzka prezidentů obou zemí od roku 2021. Poradce Kremlu Jurij Ušakov uvedl, že přípravy na schůzku už začaly. Růst po zprávě zrychlily i takzvané futures na americké akcie.
Američané získávají přibližně 55 procent z denního příjmu kalorií z vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Uvádí to americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC). Ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší už dříve přislíbil přísnější regulaci nezdravých produktů tohoto typu, které jsou často cenově dostupné a zároveň chutné, napsal deník The Washington Post (WP).
Rusko a Spojené státy se dohodly na setkání prezidentů obou zemí v nadcházejících dnech. Podle ruské státní agentury TASS to řekl poradce Kremlu Jurij Ušakov s dodatkem, že přípravy na summit lídrů už začaly. Ve středu jednal v Moskvě s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem Steve Witkoff, zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Ušakova americký činitel zmínil možnost trojstranného setkání za účasti ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moskva tento návrh nekomentovala, řekl Ušakov podle agentury RIA Novosti.
Americký prezident Donald Trump se chce osobně sejít se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem, píše list The New York Times (NYT). Schůzka by se podle dvou zdrojů, na které se deník odvolává, mohla uskutečnit už příští týden. Následovat má jednání obou prezidentů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Trump to podle NYT v telefonátu sdělil evropským lídrům. Samotný Trump řekl, že je dobrá šance, že se schůzka s Putinem uskuteční velmi brzy.
Kabinová lanovka na Sněžku v uplynulé zimní sezoně, tedy od loňského října zhruba do poloviny března, přepravila přes 83 700 cestujících, což je meziročně o 12 procent méně. Důvodem bylo nepříznivé počasí zejména v prosinci a únoru a nepříznivé povětrnostní podmínky po celou zimu.
Francouzské námořnictvo ve Středomoří nalodilo na loď patřící do ruské stínové flotily. Na síti X to napsal francouzský prezident Emmanuel Macron.
Švýcarsko ve shodě se svou neutralitou neumožní nyní žádný vývoz zbraní do Spojených států, které jsou zapojeny do válečného konfliktu proti Íránu. Dnes to v prohlášení oznámila vláda alpské konfederace. Poznamenala, že licence pro vývoz zbraní do Izraele již několik let Švýcarsko nevydalo. Totéž platí pro Írán, dodalo prohlášení švýcarské vlády.
Státní rozpočet na letošní rok vyšel se Sbírce zákonů. V účinnost má vstoupit v sobotu. Tím skončí rozpočtové provizorium, ve kterém stát od začátku roku hospodařil. Prezident Petr Pavel rozpočet podepsal dnes. První rozpočet, který předložila a prosadila koaliční vláda Andreje Babiše (ANO), počítá se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, nakonec rozpočet skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Poslanec Robert Králíček (ANO) po zhruba dvou měsících končí jako vládní zmocněnec pro digitalizaci a strategickou bezpečnost.
Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet začne platit den po svém zveřejnění ve Sbírce zákonů. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
Ve válce, kterou před čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo nejméně 204 626 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala.
V kuvajtských rafineriích🏭🏭🏭 Míná al-Ahmadí znovu vypukl požár po útoku drony. Oznámila to podle agentury AFP státní ropná společnost KPC. Oběti hlášeny nejsou.
Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu EU zopakovala, že Evropská unie poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda unijních vrcholných schůzek António Costa na adresu maďarského premiéra Viktora Orbána uvedl, že nikdo nemůže vydírat Evropskou radu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Ve schválených závěrech dnešního bruselského summitu také ostře odsoudili íránské údery na okolní země a shodli se, že chtějí předejít opakování migrační vlny z roku 2015.