Vltavská filharmonie má zelenou. Praha ji zaplatí, stavba se už teď prodražuje
Praha schválila financování další fáze Vltavské filharmonie. Projekt má vyjít na 780 milionů korun. Výsledky architektonické soutěže musí ještě potvrdit městské zastupitelstvo.
„Zahájení stavby by mělo proběhnout v roce 2027. Bohužel s tím, jak je momentálně nastavený legislativní proces, nelze tuto fázi urychlit. A jak to dopadne s novým stavebním zákonem, je v tuto chvíli více než nejisté,“ komentuje situaci Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.
Harmonogram projektu je navržený tak, aby se mohlo začít stavět v roce 2027, budova byla dokončena v roce 2031 a užívat se začala v průběhu roku 2032.
Proč Praha budovu potřebuje?
Filharmonie z pera předního architektonického posílí postavení Prahy jakožto kulturního centra Evropy, zároveň se stane katalyzátorem proměny jednoho z nejrozsáhlejších brownfieldů.
„Obávám se, že bez tohoto impulzu v podobě veřejné a architektonicky jedinečné stavby, navíc s celodenním a celoročním využitím, se tak velké historicky zanedbané území probudit k plnohodnotnému životu nepodaří,“ dodává Martin Krupauer, vedoucí týmu Vltavské filharmonie. V nové městské čtvrti Bubny-Zátory bude bydlet až 23 tisíc obyvatel.
Urbanismus u stanice metra D Olbrachtova navrhnou architekti nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, jejichž projekt vzešel z mezinárodní architektonické soutěže.
Urbanismus kolem stanice Olbrachtova navrhnou nizozemští architekti
Enjoy
Aktuální situace, skokové zdražení materiálů a služeb, rekordní dvouciferná inflace a válkou na Ukrajině narušené dodavatelské řetězce se propíší i do výše předpokládané investice výstavby filharmonie. Z původních 6,1 miliard stoupla na 9,4 miliardy korun. Další téměř tři miliardy se budou muset investovat do přípravy území.
„Na zvýšení ceny se podílela zhruba z jedné třetiny inflace, taktéž z asi třetiny výjimečnost a originalita řešení, například využití veřejného prostoru včetně zakomponování střechy a potom nárůst podlahové plochy o 16 procent vzhledem k původním odhadům,“ vypočítává Hlaváček.
Vrátí se miliardové investice?
Za deset let výstavby a deset let provozu získají veřejné rozpočty minimálně devět miliard korun zpět jen na daních a odvodech, další zdroje by mohl stát například díky turismu. Tvrdí to Hlaváček, a odkazuje se přitom na ekonomické analýzy, které si město nechalo zpracovat.
„Nechci, aby byla filharmonie vnímána jako nějaká rozmařilost, kterou si postavíme pro radost, když nebudeme vědět, co s penězi. Tak to není. Nepodléhejme dojmu, že kulturní budovy typu filharmonií jsou zbytečností, kterou si nemůžeme dovolit. Je to dobrá investice nejenom města a jeho kultury, ale zároveň do jeho ekonomiky,“ uzavírá Hlaváček.
Brněnské architektonické studio Chybík+Kristof vzniklo před 12 lety. Na svém kontě má řadu realizací a také prestižních ocenění. Například za projekt českého pavilonu na EXPO v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. A právě tuto realizaci, stejně jako návrh dřevěného sídla státního podniku Lesy České republiky (LČR), se kterým vyhráli mezinárodní soutěž, považuje jeden ze zakladatelů ateliéru, Ondřej Chybík, za přelomovou. Jeho padesátičlenný tým se nyní podílí například na návrhu ostravského mrakodrapu, soutěží i pražskou filharmonii na Vltavské. Chybík volá nejenom po změně legislativy, ale i po tom, aby česká společnost víc naslouchala názoru architektů.
Chuť stavět v Česku je, finance taky. Projekty ale dusí legislativa, říká architekt
Leaders
Urbanismus u stanice metra D Olbrachtova navrhnou architekti nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, jejichž projekt vzešel z mezinárodní architektonické soutěže.
Urbanismus kolem stanice Olbrachtova navrhnou nizozemští architekti
Enjoy
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
