Vltavská filharmonie má zelenou. Praha ji zaplatí, stavba se už teď prodražuje
Praha schválila financování další fáze Vltavské filharmonie. Projekt má vyjít na 780 milionů korun. Výsledky architektonické soutěže musí ještě potvrdit městské zastupitelstvo.
„Zahájení stavby by mělo proběhnout v roce 2027. Bohužel s tím, jak je momentálně nastavený legislativní proces, nelze tuto fázi urychlit. A jak to dopadne s novým stavebním zákonem, je v tuto chvíli více než nejisté,“ komentuje situaci Petr Hlaváček, 1. náměstek primátora pro oblast územního rozvoje.
Harmonogram projektu je navržený tak, aby se mohlo začít stavět v roce 2027, budova byla dokončena v roce 2031 a užívat se začala v průběhu roku 2032.
Proč Praha budovu potřebuje?
Filharmonie z pera předního architektonického posílí postavení Prahy jakožto kulturního centra Evropy, zároveň se stane katalyzátorem proměny jednoho z nejrozsáhlejších brownfieldů.
„Obávám se, že bez tohoto impulzu v podobě veřejné a architektonicky jedinečné stavby, navíc s celodenním a celoročním využitím, se tak velké historicky zanedbané území probudit k plnohodnotnému životu nepodaří,“ dodává Martin Krupauer, vedoucí týmu Vltavské filharmonie. V nové městské čtvrti Bubny-Zátory bude bydlet až 23 tisíc obyvatel.
Urbanismus u stanice metra D Olbrachtova navrhnou architekti nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, jejichž projekt vzešel z mezinárodní architektonické soutěže.
Urbanismus kolem stanice Olbrachtova navrhnou nizozemští architekti
Enjoy
Aktuální situace, skokové zdražení materiálů a služeb, rekordní dvouciferná inflace a válkou na Ukrajině narušené dodavatelské řetězce se propíší i do výše předpokládané investice výstavby filharmonie. Z původních 6,1 miliard stoupla na 9,4 miliardy korun. Další téměř tři miliardy se budou muset investovat do přípravy území.
„Na zvýšení ceny se podílela zhruba z jedné třetiny inflace, taktéž z asi třetiny výjimečnost a originalita řešení, například využití veřejného prostoru včetně zakomponování střechy a potom nárůst podlahové plochy o 16 procent vzhledem k původním odhadům,“ vypočítává Hlaváček.
Vrátí se miliardové investice?
Za deset let výstavby a deset let provozu získají veřejné rozpočty minimálně devět miliard korun zpět jen na daních a odvodech, další zdroje by mohl stát například díky turismu. Tvrdí to Hlaváček, a odkazuje se přitom na ekonomické analýzy, které si město nechalo zpracovat.
„Nechci, aby byla filharmonie vnímána jako nějaká rozmařilost, kterou si postavíme pro radost, když nebudeme vědět, co s penězi. Tak to není. Nepodléhejme dojmu, že kulturní budovy typu filharmonií jsou zbytečností, kterou si nemůžeme dovolit. Je to dobrá investice nejenom města a jeho kultury, ale zároveň do jeho ekonomiky,“ uzavírá Hlaváček.
Brněnské architektonické studio Chybík+Kristof vzniklo před 12 lety. Na svém kontě má řadu realizací a také prestižních ocenění. Například za projekt českého pavilonu na EXPO v Miláně získali bronzovou medaili za architekturu. A právě tuto realizaci, stejně jako návrh dřevěného sídla státního podniku Lesy České republiky (LČR), se kterým vyhráli mezinárodní soutěž, považuje jeden ze zakladatelů ateliéru, Ondřej Chybík, za přelomovou. Jeho padesátičlenný tým se nyní podílí například na návrhu ostravského mrakodrapu, soutěží i pražskou filharmonii na Vltavské. Chybík volá nejenom po změně legislativy, ale i po tom, aby česká společnost víc naslouchala názoru architektů.
Chuť stavět v Česku je, finance taky. Projekty ale dusí legislativa, říká architekt
Leaders
Urbanismus u stanice metra D Olbrachtova navrhnou architekti nizozemského ateliéru Benthem Crouwel Architects, jejichž projekt vzešel z mezinárodní architektonické soutěže.
Urbanismus kolem stanice Olbrachtova navrhnou nizozemští architekti
Enjoy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
