Zbrojařská burzovní jízda končí. Trh začne tvrdě oddělovat vítěze od poražených
Válka na Ukrajině odstartovala mimořádný růst evropských zbrojařských akcií. Éra, kdy investorům stačilo nakoupit prakticky jakoukoli firmu z obranného průmyslu, se ale podle analýzy společnosti Cyrrus chýlí ke konci. O dalším úspěchu budou rozhodovat konkrétní zakázky, marže i schopnost výrobců přizpůsobit se bojišti, na němž stále větší roli hrají levné drony, senzory a software.
Ještě donedávna fungovala na burzách jednoduchá rovnice: čím větší geopolitické napětí, tím vyšší ceny akcií zbrojařských společností. Po několika letech mimořádného růstu však tento vztah slábne. Investoři už nechtějí sázet na celý obranný sektor a začínají pečlivěji rozlišovat, které firmy mají před sebou skutečný růst a které těží především z vysokých očekávání.
Podle analýzy společnosti Cyrrus bude pro další vývoj rozhodující, kdo získá nové kontrakty, jaké marže mu přinesou a zda se dokáže přizpůsobit proměně moderního bojiště. Budoucnost totiž nemusí patřit jen drahým tankům, letadlům nebo válečným lodím. Stále významnější roli mohou hrát levné drony, senzory, elektronika a software.
Geopolitika už sama o sobě nestačí
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 až do letošního jara rostly evropské obranné akcie závratným tempem. Podle analýzy si připsaly více než 450 procent, zatímco širší evropský akciový trh posílil přibližně o 40 procent.
Zbrojařská skupina CSG Michala Strnada získala prostřednictvím americké společnosti Federal další významnou zahraniční zakázku. Během sedmi let může dodat až 35 milionů nábojů policejním sborům Švédska, Norska, Dánska, Finska a Islandu. Kontrakt přichází krátce poté, co Federal a Remington uspěly také v tendru americké FBI.
Strnadova CSG boduje na severu Evropy. Policistům dodá až 35 milionů nábojů
Zprávy z firem
Ocenění některých zbrojařských firem se podle Cyrrusu vyšplhalo na úrovně srovnatelné s technologickými giganty, jako jsou Microsoft nebo Nvidia. Optimismus živený evropským přezbrojováním, navyšováním obranných rozpočtů a očekáváním dlouhé série státních zakázek však začíná narážet na své limity.
„Rozptyl výkonnosti jednotlivých zbrojařských akcií by proto měl být v příštích letech větší než v první fázi evropského přezbrojování. V roce 2022 prakticky všem pomáhala stejná makro teze: Evropa musí více utrácet za obranu,“ uvedl hlavní analytik Cyrrusu Martin Vatrt.
Z původně plošného „defence trade“, tedy široké investorské sázky na celý obranný průmysl, se podle něj trh přesouvá do období výraznějšího dělení na vítěze a poražené.
První varování už přišlo
Změnu nálady ukázal březnový propad indexu MSCI Europe Aerospace & Defence o 9,2 procenta. Šlo o jeho nejhorší výsledek za posledních pět let. Kvůli nepříznivým podmínkám byl odložen také plánovaný vstup výrobce obrněné techniky KNDS na burzu.
Právě primární úpisy akcií byly jedním ze symbolů mimořádně příznivé nálady kolem obranného sektoru. Té dokázaly využít nejen samotné firmy, ale také jejich vlastníci.
Příkladem je česká průmyslová skupina Czechoslovak Group. CSG vstoupila na amsterdamskou burzu v lednu 2026, tedy v době, kdy se evropské obranné akcie pohybovaly poblíž historických maxim. Podle analýzy šlo o největší burzovní úpis obranné společnosti v historii.
Rheinmetall ukázal citlivost trhu
Jedním z nejvýraznějších symbolů zbrojařské burzovní horečky se stal německý Rheinmetall. Jeho akcie od začátku roku 2022 do října 2025 vzrostly přibližně o 2240 procent. Jen během roku 2025 přidaly zhruba 150 procent.
Tak prudký růst však zároveň znamená, že investoři do ceny akcií započítali mimořádně optimistický vývoj na dlouhé roky dopředu. Jakékoli zklamání proto může vyvolat výraznou reakci.
Akcie české zbrojovky Colt CZ se nově obchodují i na burze v Amsterdamu. Firma si od duálního listingu slibuje širší okruh investorů i lepší přístup ke kapitálu.
Colt CZ vstoupil na burzu v Amsterdamu, bez dramatu. Akcie se drží blízko otevírací ceny
Trhy
Na začátku letošního července ztrácely akcie Rheinmetallu proti začátku roku více než 30 procent. Jedním z hlavních důvodů byla zpráva o zrušení německého programu fregat F126. Událost ukázala, jak citlivě nyní trh reaguje na osud jednotlivých kontraktů.
„Celý příběh lze shrnout do několika kroků: geopolitický šok přitáhl pozornost, politická rozhodnutí a kontrakty zvýšily očekávané zisky a opakované potvrzování této teze následně vytáhlo vzhůru i násobky ocenění. Jakmile se optimistický scénář stal široce přijímaným konsenzem, začaly být ceny mnohem citlivější na každé zklamání,“ uvedla analýza.
Rozhodnou zakázky, marže a technologie
Evropské státy budou i nadále zvyšovat výdaje na obranu. Pro další růst cen zbrojařských akcií to ale už nemusí být dostatečný argument. Investoři se budou více zajímat o to, zda se politické sliby skutečně promění v objednávky a zda firmy dokážou rozšiřovat výrobu, aniž by jim výrazně rostly náklady.
Důležitá bude také skladba zakázek. Zkušenosti z Ukrajiny ukazují rostoucí význam levných bezpilotních prostředků, senzorů, komunikačních technologií a softwaru. Tradiční výrobci drahých vojenských platforem proto nemají vítězství automaticky zaručené.
Po několika letech, kdy téměř všechny zbrojařské akcie táhl vzhůru jeden silný příběh, přichází náročnější období. Samotná příslušnost k obrannému průmyslu už stačit nebude. O dalším růstu rozhodnou především skutečné kontrakty, jejich ziskovost a schopnost firem nabídnout technologie odpovídající měnící se podobě války.
