Český pracovní trh se do roku 2030 výrazně změní. Podle studie poradenské firmy Boston Consulting Group pro Aspen Institute Central Europe hrozí zánik řady pracovních pozic. Lidé se budou muset přeškolovat či dovzdělávat.
Úřady práce evidují zhruba 231 tisíc nezaměstnaných, naopak volných míst je téměř 320 tisíc. Ale například na Karvinsku je na jedno pracovní místo skoro 10 uchazečů.
Naprostá většina ukrajinských uprchlíků, kteří našli dočasné útočiště v Česku, má vysokoškolské vzdělání. Více než polovina z nich pak hodlá v zemi nastoupit do zaměstnání. To jsou závěry studie „Ukrajinští uprchlíci v České republice“, kterou vypracovala Migrační platforma EWL a Centrum východoevropských studií Varšavské univerzity.
Americký trh práce tak pokračuje v příznivém vývoji, ačkoliv se ekonomika potýká s negativními důsledky vysoké inflace, výpadků v dodavatelských řetězcích, války na Ukrajině a rostoucích nákladů na půjčky.
Blíží se doba, kdy řada lidí nebude mít na nenadále výdaje. A začne se to týkat i střední třídy, tedy lidí, kteří by se za chudé rozhodně neoznačili. Myslí si to šéf odborů Josef Středula, podle něhož by se firmy měly o své zisky dělit se zaměstnanci. Jinak hrozí, že veškerá tíha inflace dopadne právě na ně. „Nejde všechno hodit na válku, propad životní úrovně tu byl už předtím,“ říká dlouholetý odborář. Majitelé firem si podle něj vždy najdou peníze na luxusní služební auto, ale na adekvátní odměny zaměstnancům už nikoliv.
Platová nerovnost mezi muži a ženami se v Česku během covidové pandemie ještě prohloubila. Ženy jsou placeny výrazně hůře než jejich mužští kolegové na stejných pozicích, vydělávají v průměru o pětinu méně, uvádí studie PwC.
Ženy v Česku musí v roce 2022 pracovat o 60 dní déle, aby dosáhly na stejnou výplatu jako muži v roce 2021. Dobrou zprávou ale je, že oproti loňsku je to o devět dní méně. Děje se tak díky růstu výdělků ve vysoce feminizovaných odvětvích, jako je například školství nebo zdravotnictví. Problém je, že efekt covidových bonusů ve zdravotnictví není zrovna trvalý. Nepředstavuje systémovou změnu, míní socioložka a genderová expertka Lenka Simerská.
Rozhovor s šéfem odborů Josefem Středulou jsme měli domluvený několik dní dopředu. Chtěli jsme probrat platy, mzdy, inflaci a podobně. Ale v noci vtrhli Rusové na Ukrajinu, a téma se změnilo. V Česku pracuje podle oficiálních údajů asi 180 tisíc Ukrajinců. Ve skutečnosti asi mnohem více. „Aktuální je, že do Česka mohou z Ukrajiny bezvízově přijet lidé, kteří mají biometrické pasy,“ hlásil Středula po schůzce na vládě.
Inflace, covid, drahé energie. A za stromem číhá jako pomyslný pohádkový vlk evropský klimatický výmysl Green Deal. Třetí rok už trvá boj českého průmyslu s nástrahami, které předtím neznal. Newstream se bavil s šéfy velkých českých firem o očekáváních roku 2022.
Svaz průmyslu a dopravy je mocným lobbistickým uskupením, které má díky schopnostem Jaroslava Hanáka vždy velmi blízko k vládní politice. S minulou vládou měl problém, bojoval s Janou Maláčovou kvůli její politice rozdávání peněz. Současnou prioritou je podle něj dostavění jádra. „V roce 2029 bychom měli začít stavět,“ říká. Mezi další priority matadora české ekonomické diplomacie patří uvolnění českého trhu práce pro zahraniční pracovníky, a také oživení zahraničních vazeb. „Musíme se vrátit do Afriky,“ dodává.
Co bude hlavní výzvou pro český průmysl v příštím roce? Oslovili jsme ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy jeho kapitány, majitele i ředitele významných firem, a přinášíme unikátní anketu na toto téma. Každá firma řeší své vlastní výzvy. Ale některé problémy jsou společné pro všechny. Kromě pandemie a rostoucí inflace trápí lídry firem, které táhnou tuzemskou ekonomiku, také nedostatek pracovníků nebo nejasnosti kolem Green Dealu. Příležitost naopak vidí v rozšiřování nových technologií, ať už jde o elektromobilitu či jiná chytrá řešení. Žádné černé scénáře před sebou klíčoví lidé průmyslu nevidí, naopak věří, že tuzemská ekonomika bude opět šlapat.
