Telenovela kolem prezidenta Pavla v Ankaře nekončí. Prezident posunul svůj spor o účast na vlastně nepodstatném zasedání NATO v Turecku k Ústavnímu soudu. Asi to Česko potřebovalo, aby někdo rozsekl, jak říká Pavel, spor o moc. Dva lidé s milionovou podporou to nedokázali, to je vlastně nejsmutnější sdělení. Nechají to na právnících.
Spor mezi vládou a prezidentem o summit NATO dál nemá jasné řešení. Kabinet měl rozhodnout 8. června, premiér Andrej Babiš ale naznačil možný odklad a do hry se vrací kompromis, podle něhož by do Ankary jeli on i Petr Pavel. Právě tam se přitom bude řešit jedno z nejcitlivějších témat pro Česko: obranné výdaje a tlak spojenců na jejich navýšení.
Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO, se dál vyostřuje. Prezident Petr Pavel dává najevo, že je připraven bránit své pravomoci i u Ústavního soudu, pokud ho vláda z delegace vynechá. Zároveň ale doufá, že k tak tvrdému střetu s kabinetem nakonec nedojde.
Spor o to, kdo bude Česko zastupovat na summitu NATO v Ankaře, se dál vyostřuje. Ministr zahraničí Petr Macinka chce odložit rozhodnutí vlády o složení delegace až na druhou polovinu června. Prezident Petr Pavel přitom trvá na tom, že by se měl zúčastnit klíčové části jednání lídrů.
Zájmy České republiky by měl na červencovém summitu NATO v turecké Ankaře zastupovat především premiér Andrej Babiš z ANO. Vyplývá to z aktuálního průzkumu agentury NMS pro server Novinky.cz, v němž se pro Babišovu účast vyslovilo 57 procent respondentů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) je dál přesvědčen o tom, že výdaje na obranu by měl na červencovém summitu NATO obhajovat kabinet. Vláda ale o složení delegace na jednání Severoatlantické aliance v Turecku bude rozhodovat až na konci června. Babiš to řekl po setkání s belgickým premiérem Bartem De Weverem. Prezident Petr Pavel po ranní schůzce s Babišem řekl, že na své účasti na summitu nadále trvá, Babiš je ovšem proti. V krajním případě je Pavel připraven zvážit kompetenční žalobu.
Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) se na schůzce na Hradě opět nedohodli na tom, jak má vypadat česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře. Babiš dál zastává názor, že Pavel by její součástí být neměl. Prezident ale trvá na tom, že se summitu zúčastnit chce.
Prezident Petr Pavel chce po dnešním jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) společně oznámit, že se červencového summitu NATO v Turecku zúčastní oba. Pokud se tak nestane, je připraven podat kompetenční žalobu. Pavel to uvedl v rozhovoru, jehož části zveřejnil Deník N.
Spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a premiérem Andrejem Babišem o účast na summitu NATO v Turecku nabírá na síle. Hrad připouští, že pokud vláda prezidentovi cestu zablokuje, může situace skončit až u kompetenční žaloby.
Spor mezi vládou a prezidentem Petrem Pavlem o účast na summitu NATO už dávno není jen technickou hádkou o kompetence. Je to příklad toho, jak se malost domácí politiky přelévá tam, kam by patřit neměla. Na mezinárodní scénu.
Premiér Andrej Babiš poletí na červencový summit NATO v Ankaře armádním letadlem spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou. Vyplývá to z usnesení vlády o letecké přepravě ústavních činitelů, které kabinet schválil v pondělí. V seznamu účastníků letu však chybí prezident Petr Pavel, který přitom usiluje o vedení české delegace.
Rusko se nepřipravuje k žádnému střetu s Evropou. Dnes to podle agentury Interfax prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Zároveň řekl, že Rusko ví o tom, že pobaltské republiky porušují práva rusky hovořících obyvatel, na což ale Moskva odpovídá humanitárními prostředky.
Polsko očekává, že Spojené státy zveřejní své úmysly o ustanovení trvalé americké vojenské základny na polském území v prosinci. Tehdy by měl Pentagon totiž schválit revizi americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) prověří své rozhodnutí v kauze navážení odpadů na hořící heřmanickou haldu v Ostravě. Úřad to dnes oznámil v tiskové zprávě. MŽP dříve prověřování kauzy odebralo České inspekci životního prostředí (ČIŽP) a následně ho ukončilo bez nalezení viníka.
Prestižní francouzská literární Goncourtova cena vyloučila ze svého soutěžního seznamu román C’était ça ou mourir (Buď to, nebo zemřít) kvůli podezření, že byl napsán za použití umělé inteligence. Toto tvrzení autor díla, kanadský spisovatel Thélyson Orélien, odmítl. Podle vedení ceny je však pravděpodobné, že velká část díla vznikla za použití AI.
Německý automobilový koncern Volkswagen musí kvůli možným problémům s řízením svolat po celém světě zhruba čtyři miliony 🚗 vozů, včetně více než milionu automobilů značky Škoda. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt, který se odvolává na své zdroje.
Mezinárodní ocelářská skupina ArcelorMittal se v důsledku série ruských raketových útoků rozhodla ❌ zastavit provoz v největší ukrajinské ocelárně. Firma v dnešní tiskové zprávě uvedla, že závod se za posledních pět týdnů stal terčem čtyř raketových útoků a že za současné situace není možné jeho provoz bezpečným a udržitelným způsobem obnovit.
Nizozemsko chce ❌ zrušit povinnost naplňovat před zimou zásobníky plynu na stanovenou úroveň. Země letos kvůli tomuto nařízení Evropské unie utratila za doplnění zásob téměř jednu miliardu eur (24,3 miliardy korun). Současný systém EU podle Nizozemska nutí vlády plnit úkol, který by měl zajišťovat trh, napsala agentura Bloomberg.
Evropská komise chce ještě letos nabídnout členským státům EU znovu k využití až téměř 2️⃣0️⃣ miliard eur (488 miliard korun) z nevyužitého rámce obranných úvěrů SAFE. Uvedl to dnes mluvčí EK Thomas Regniers tím, že část prostředků má být využita na společné projekty s Ukrajinou.
Společnost OKD zahajuje v areálu Dolu ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku výstavbu velkokapacitního bateriového úložiště elektrické energie téměř za 2️⃣0️⃣0️⃣ milionů korun. Provoz úložiště, které bude poskytovat služby výkonové rovnováhy a obchodní flexibilitu, začne ve druhém čtvrtletí příštího roku.
Britské firmy budou moci využívat 💻 data z bojiště na Ukrajině k vývoji nových modelů umělé inteligence (AI) pro roje dronů, uvedla dnes britská vláda. Dohoda mezi britským premiérem Andym Burnhamem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským umožňuje přístup k databázi snímků a videozáznamů získaných pomocí bezpilotních leteckých systémů na Ukrajině.