Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Potlesk pro Stanjuru. Dotovat stavebko bohatým je nesmysl

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí
ČTK
Lukáš Kovanda

Ministr financí Zbyněk Stanjura vrací na stůl možné snížení nebo zrušení podpory státnímu stavebnímu spoření. Po prezidentských volbách se totiž vládě otevírá několikaměsíční „okno příležitosti“, kdy může provádět citlivá a nepopulární úsporná opatření. 

Reklama

Stát ušetří přes čtyři miliardy

Zrušení státní podpory stavebnímu spoření by vylo ekonomicky smysluplným krokem, po němž podstatná část ekonomů volá již léta. Stát by ušetřil přes čtyři miliardy korun ročně. Podpora stavebnímu spoření nyní nahrává spíše lidem, kteří podporu státu nepotřebují, tedy zástupcům vyšších střední vrstev a bohatým. Tito lidé totiž nyní stále investují do vlastnického bydlení a nemovitostí obecně. Naopak, chudí už ani nic spořit nemohou obecně a nižší střední vrstvy zase na vlastní bydlení nedosáhnou.

Přitom i chudí nebo zástupci nižších středních vrstev podporu stavebku ze svých daní platí, třeba v podobě DPH, kterou platí, když si kupují potraviny.

Ze stavebního spoření tyji vedle bohatých lidí také bankéři a finančníci, tedy stavební spořitelny a několik tuzemských bank.

V letech 2000 až 2022 vyplatil stát na podpoře státnímu stavebnímu spoření celkem zhruba 202 miliard korun.

Skupina ČEZ letos státu odvede přes 100 miliard korun.

Štědrý ČEZ. Letos státu odvede na daních přes 100 miliard

Polostátní energetická skupina ČEZ odvede letos státu více než 100 miliard korun. Půjde o kombinaci odvodů z běžných a mimořádných daní či odvodů a výplaty dividendy z loňského zisku. V této souvislosti ČEZ očekává za letošní rok čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy ve výši 30 až 40 miliard korun. Konečná částka se bude odvíjet především od tržních cen elektřiny. ČTK to sdělil mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Přečíst článek

Stavební spoření v Česku chřadne

Stavební spoření v Česku ale chřadne už od poloviny nultých let. Jeho státní podpora by se tedy i proto mohla zcela zrušit. V době začátků stavebního spoření v Česku, v první polovině 90. let, činil maximální státní příspěvek 4500 korun, což představovalo přes 70 procent průměrné mzdy a počítal se zhruba z jejího 3,5násobku. Dnes by při stejných podmínkách musel příspěvek činit přibližně 35 až 40 tisíc korun ročně. Místo toho ale činí 2000 korun.

V posledním předpandemickém roce 2019 šly na státní podporu stavebka necelé čtyři miliardy korun, tedy zhruba 0,25 procenta uskutečněných výdajů státního rozpočtu v daném roce. Pro srovnání, v době „vrcholící slávy“ stavebka v roce 2005 šlo na jeho státní podporu přes 16 miliard. To odpovídalo 1,7 procenta výdajů tehdejšího státního rozpočtu.

V roce 2020, předloni i loni šly na stavebko lehce přes čtyři miliardy.

Zbyněk Stanjura (ODS), ministr financí

Vyšší splátky dluhu i pomoc s energiemi poslaly v lednu státní kasu do mínusu

Státní rozpočet skončil v lednu ve schodku 6,8 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Loni v lednu bylo lednové hospodaření státu přebytkové, výsledek 3,9 miliardy ale byl ovlivněn rozpočtovým provizoriem, které omezilo výdaje státu na dvanáctinu rozpočtu roku 2021. Je to potřetí za posledních 15 let, kdy je lednový výsledek státního rozpočtu záporný.

Přečíst článek

Podpora stavebního spoření klesá

Je ale zřejmé, že význam státní podpory stavebního spoření opravdu dlouhodobě trendově klesá, byť v uplynulém desetiletí převážně jen velmi pozvolna. Zrušení státní podpory je navýsost žádoucí a plošný pláč veřejnosti to tedy také nezpůsobí.

Uvažme, že byť jde „jen“ o jednotky miliard, jde stále o veřejné peníze, které plynou zhusta do oblasti bydlení a nemovitostí, kde tedy dále nafukují už tak vyšponované ceny. Stát, respektive tedy daňový poplatník, by se neměl na nafukování cen bydlení podílet, a už vůbec ne touto cestou.

Premiér Petr Fiala (ODS) poskytl rozhovor redaktorům České tiskové kanceláře (ČTK),10. ledna 2023, Praha.

Opatření proti spamu se blíží. Chce zrušit dvě licence digitálního vysílání

Novela zákona o elektronických komunikacích, která upravuje nárok na levnější volání pro sociálně slabé občany, by mohla proti původní podobě nově zpřesnit některé povinnosti operátorů týkající se bezpečnosti. Mohla by také zpřísnit zákaz rozesílání nevyžádané elektronické pošty, takzvaného spamu. Novelu by měla Sněmovna v příštím týdnu projednávat ve druhém čtení, kdy poslanci mají šanci předkládat své pozměňovací návrhy.

Přečíst článek

Reklama

Související

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka

Stanislav Šulc: Konec šetření. Volby se blíží a rozdávání peněz z eráru je zpět

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme