Průmyslová výroba v únoru opět zklamala, meziměsíčně poklesla o 2,4 procenta. V meziročním srovnání byla o 0,3 procenta nižší. K výraznému propadu došlo především ve výrobě motorových vozidel.
Český průmysl loni meziročně rostl o 6,4 procenta po poklesu o více než sedm procent v roce 2020. Polepšila si většina odvětví. Předcovidové úrovně ale průmyslová výroba nedosáhla, důvodem byly problémy automobilového průmyslu. Stavební výroba v Česku se loni vrátila k růstu, meziročně se zvýšila o 1,4 procenta po předchozím poklesu o 6,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Inflace a zdražování stavebních materiálů bude ovlivňovat v letošním roce i tuzemský stavební průmysl a architekturu. Podle architektky Jany Mastíkové ale může mít tento vývoj i pozitivní dopad - změnu myšlení a přístupu. „Architektura má být střízlivá a zejména má dobře sloužit. Jde o užité umění, je to řemeslo, není to osobní exhibice za každou cenu,” říká v rozhovoru Mastíková.
Důvěra v českou ekonomiku se v lednu po půl roce zvýšila, a to zejména díky zlepšení nálady na straně podnikatelského sektoru, uvedli statistici.
Ceny průmyslových výrobců v loňském roce stouply o 7,1 procenta, což byl nejvyšší meziroční nárůst od roku 1995. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) zdražení zaznamenali všichni výrobci. V zemědělství rostou ceny nejvýrazněji za více než deset let, letos i proto rekordně zdraží potraviny.
Český průmysl po třech měsících poklesu v listopadu meziročně vzrostl. Produkce se zvýšila o 1,6 procenta. Stále se však nedařilo automobilovému průmyslu ani stavebnictví, které také výrazně kleslo. Meziměsíčně byla v listopadu průmyslová produkce vyšší o 4,9 procenta.
Ani listopad nepřinesl zklidnění tuzemské výrobní inflace. Vysoké ceny surovin, energií i mezinárodní dopravy tlačí zejména ceny v průmyslu stále nahoru. V listopadu zrychlily meziroční růst na 13,5 procenta z říjnových 11,6 procenta, uvádí Český statistický úřad. Byl to nejvýraznější růst v historii samostatné České republiky. Zdražení zaznamenali i další výrobci. V zemědělství byly ceny meziročně vyšší o 14,6 procenta, ve stavebnictví o 7,9 procenta a ceny tržních služeb pro podniky stouply meziročně o 1,8 procenta.
Investiční fond Dekinvest ze skupiny Dek podnikatele a miliardáře Víta Kutnara kupuje slovenskou společnost Stachema včetně její české pobočky. Spojení posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který o tom informoval na svém webu.
Za uplynulých 12 měsíců se rozestavělo 42 tisíc nových bytů. Tolik se stavělo naposledy v roce 2009, připomíná ekonom České spořitelny Michal Skořepa. Přinese to očekávané ochlazení na trhu s nemovitostmi? Situace na hypotečním trhu by tomu mohla napomoci.
Popandemická „rekonvalescence“ stavebnictví probíhá pomaleji, než je tomu u zbytku české ekonomiky. A ani ta není kdovíjak rychlá, zejména kvůli zadrhávání automobilového průmyslu a zdražování průmyslových vstupů, včetně pracovní síly. Stavebnictví je „nejvíce nemocným mužem“ české ekonomiky.
Meziroční pokles českého průmyslu v září zrychlil na čtyři procenta ze srpnových 1,4 procenta. Může za to zejména omezení výroby aut a jejich dílů. Hodnota nových zakázek proti loňskému roku klesla o 1,2 procenta, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu. V meziměsíčním srovnání byla průmyslová výroba nižší o 3,3 procenta. Stavebnictví v září stouplo, naopak zahraniční obchod se meziročně propadl do minusu.
