Čínský mírový plán pro vyřešení situace na Ukrajině je rozumný a z podobných návrhů zatím nejpřesnější, prohlásil podle ruských tiskových agentur ministr zahraničí Sergej Lavrov. Plán, s nímž Peking přišel v loňském roce, vyzývá mimo jiné k respektování Charty OSN a integrity států, ale i ke zrušení protiruských sankcí včetně těch, které byly přijaty ještě před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon snižující věkovou hranici pro mobilizaci do války s Ruskem z 27 na 25 let, uvedl web ukrajinského parlamentu. Ten připomněl, že zákon čekal na prezidentův podpis deset měsíců.
V Rusku se dnes terčem dronového útoku stala ropná rafinerie a průmyslový objekt ve dvou městech asi 1300 kilometrů od ukrajinské hranice, uvedly ruské úřady.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil úředníkům a zákonodárcům urychleně se věnovat zvýšení daní zámožným spoluobčanům a prosperujícím firmám, aby naplnil státní rozpočet, který letos utratí každý třetí rubl na armádu a výrobu zbraní.
Pokud Ukrajina neobdrží slíbenou americkou vojenskou pomoc, kterou blokují spory v Kongresu, budou ukrajinské síly muset začít po malých krůčcích ustupovat. Kyjev ovšem hledá cesty, jak takovému scénáři zabránit, v rozhovoru s americkým listem The Washington Post to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Moskevský soud poslal na dva měsíce do vazby novinářku zpravodajského portálu SOTAvision Antoninu Favorskou, kterou vyšetřovatelé viní z účasti v extremistické organizaci.
Zmijivská tepelná elektrárna, jedna z největších v ukrajinské Charkovské oblasti, je po ruském útoku z 22. března zcela zničená. V areálu se demolují zbytky budov, odklízí sutiny a k většině zařízení není přístup. Po návštěvě elektrárny to uvedl ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko a přislíbil pomoc. S odkazem na provozovatele elektrárny Centerenerho o tom informovala ukrajinská média.
Vyšetřování, které vedou české zpravodajské služby kvůli ruské propagandistické síti, jež měla platit unijní politiky, je velmi znepokojivé. Řekl to nizozemský premiér Mark Rutte s tím, že případem se zabývají i nizozemské zpravodajské služby. České úřady uvedly, že byly peníze poskytnuty politikům v Nizozemsku, Belgii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku výměnou za šíření ruské propagandy, informoval nizozemský list NL Times.
Ruské invazní síly od začátku svých ofenzivních operací loni v říjnu obsadily odhadem 505 kilometrů čtverečních ukrajinského území, napsal ve své analýze bojů americký Institut pro studium války (ISW). To je přibližně jako rozloha Prahy, která se rozkládá na zhruba 496 kilometrech čtverečních.
Poslanec německé Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň byl podle Bezpečnostní informační služby (BIS) jedním z politiků, kteří dostali peníze od ruské vlivové organizace, napsali Deník N a časopis Der Spiegel. Bystroň v reakci uvedl, že tvrzení českého média právně napadne.
Ruský vyšetřovací výbor uvedl, že získal důkazy o vazbě mezi pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy a Ukrajinou. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně ukrajinští nacionalisté, napsala ruská agentura RIA Novost. USA v reakci uvedly, že za útok je odpovědný výhradně Islámský stát, prohlásil bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.
