Ruský rubl k americkému dolaru v Moskvě poprvé po více než dvou letech zpevnil za hranici 63 rublů (23 korun) a v růstu pokračuje i k euru, kde je nejsilnější za pět let. Je to díky podpoře centrální banky, která na devizovém trhu zavedla restrikce jako odpověď na západní sankce.
Ruská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu o tři procentní body na 14 procent.
Také rakouská energetická skupina OMV bude za dodávky ruského plynu platit v rublech, píše list Financial Times (FT).
Účet v rublech už si otevřelo deset evropských odběratelů ruského plynu a čtyři z nich za plyn zaplatili způsobem, který začal vyžadovat Kreml. S odkazem na svůj zdroj to uvedla agentura Bloomberg.
Dodávky ruského plynu do Polska skončí ve středu v 8:00 ráno. Dosud neoficiální informace polských médií potvrdila polská plynárenská firma PGNiG s tím, že obdržela oznámení o zastavení dodávek od ruského Gazpromu. Minulý pátek vypršel termín, do kterého mělo Polsko zaplatit za suroviny v rublech, jak žádá Kreml. To ovšem polská strana odmítla. Už odpoledne, kdy se začaly objevovat zprávy, že dodávky plynu skončí, jeho cena skočila o 17 procent, uvedla agentura Bloomberg.
Rubl posiluje vůči oběma světovým měnám. K euru je nejsilnější za poslední dva roky. Pomáhá mu poptávka ruských exportérů, kteří musí směnit zahraniční měnu, aby mohli uhradit daně.
Ruský prezident Vladimir Putin loni vydělal 10,2 milionu rublů. Uvádí to včerejší zpráva ruské prezidentské kanceláře. Taková částka podle loňského průměrného kurzu (1 rubl = 0,29428 koruny) odpovídá takřka na korunu přesně třem milionům korun. Putin tedy loni bral oficiálně 250 tisíc korun měsíčně. Letos by to už bylo jen 225 tisíc korun měsíčně, neboť rubl v důsledku války na Ukrajině a sankcí oslabil.
Rubl prudce posiluje, za poslední dva dny o bezmála deset procent. Pomáhají mu v tom regulace Kremlu a neochota Evropské unie odstřihnout se od ruských energií. Ruská měna je silnější než před válkou.
Ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z jejích dolarových dluhopisů v rublech. Zahraniční banka totiž odmítla zpracovat příkaz vyplatit držitelům těchto dluhopisů částku 649,2 milionu dolarů (zhruba 14,5 miliardy korun) v dolarech. Oznámilo to ruské ministerstvo financí.
Ruský energetický gigant Gazprom v pátek oznámil odchod z Německa. Děje se tak uprostřed sporu mezi oběma zeměmi kvůli naléhání Moskvy na převedení plateb za plyn z eur na rubly, píše Reuters.
Proti plánům skupiny ČEZ na výstavbu větrného parku v Ralsku na Českolipsku vznikla petice, na webu ji podepsalo přes 1680 lidí. Společnost ČEZ PV & Wind chce v bývalém vojenském prostoru postavit 16 větrných elektráren o celkovém instalovaném výkonu až 115 megawattů (MW), autoři petice žádají zastavení projektu, obávají se ohrožení přírody a krajiny i změny mikroklimatu.
