Tureckým prezidentem byl v neděli na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. Potvrdila to večer ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kiliçdaroglu 47,8 procenta.
O příštím tureckém prezidentovi se zřejmě rozhodne až v druhém kole voleb. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan podle státní agentury Anadolu v první kole voleb sice stále s náskokem vede, po sečtení zhruba 90 procent okrsků ale jeho zisk klesl pod 50 procent. Výsledek pod 50 procenty Erdoganovi přisuzuje i agentura ANKA, kterou citují opoziční média.
Míra inflace v Turecku v dubnu zvolnila na 43,68 procenta z březnových 50,51 procenta, uvedl turecký statistický úřad. Výsledek je mírně lepší, než odhadovali analytici. Zemi čekají v polovině května parlamentní a prezidentské volby, ve kterých by mohl kvůli vysokým životním nákladům ztratit většinu úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan.
Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ohlásil pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem a Ukrajinou prodloužena, ale podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Prodloužení dohody mezitím potvrdil mluvčí OSN, ale ani on neupřesnil, o kolik dnů. Moskva trvá na tom, že dohoda bude platit jen dalších 60 dnů.
Na sociálních sítích koluje video z roku 2019, na němž se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před tehdejšími místními volbami chlubí tím, že takzvanými stavebními amnestiemi „vyřešil problém” více než stovky tisíc obyvatel provincie Kahramanmaraş. Právě tato oblast je jednou z nejhůře postižených zemětřesením, při němž se před týdnem zřítilo či bylo vážně poškozeno podle dosavadních údajů na 25.000 budov. Informoval o tom opoziční server Duvar.
Zemětřesení, které v pondělí otřáslo Tureckem a Sýrií, si vyžádalo už přes 11.000 obětí, z toho na 2600 na syrské straně hranice. Uvedly to dnes zahraniční agentury s odvoláním na oficiální statistiky obou zemí. Na místě jsou také desítky tisíc zraněných.
Turecký podnikatel Sitki Ayan, který má blízko k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi, pomáhal několik let Íránu vyhýbat se mezinárodním sankcím. Napsal to server Politico. Podle uzavřených kontraktů Ayanova společnost ASB pomohla Teheránu od roku 2020 prodat ropu za několik miliard dolarů. Prospěch z toho měly například elitní íránské jednotky Kuds. Ve čtvrtek večer Spojené státy uvalily na Ayana a jeho firmy sankce.
Inflace 70 procent je podle Turků jen papírová. Ve skutečnosti je nárůst cen podle místních daleko rychlejší, což se týká zejména cen pohonných hmot a nájmů. Ty jen za poslední rok vystřelily na troj- i čtyřnásobek. Pro srovnání: v Česku benzin a nafta podražily „jen“ o necelou polovinu, nájmy se na mnoha místech dokonce snížily kvůli pandemii. A co je horší: problémy se začínají podepisovat na turistickém ruchu, který je pro Turecko významným zdrojem příjmů.
Americký dolar dnes 📈 posiluje ke koši měn. Dolar těží z poptávky po bezpečných investicích v souvislosti s íránským konfliktem, protože Spojené státy jsou jako čistý vývozce energie v relativně lepší pozici než mnoho jiných zemí. Japonský jen však posílil, protože japonští představitelé zesílili své hrozby, že by mohli intervenovat na trhu.
Při nejméně dvou explozích na jihu Libanonu zahynuli od neděle 3️⃣ příslušníci mírových jednotek OSN. Vyplývá to z prohlášení jednotek UNIFIL. U obou incidentů modré přilby uvádí, že neví, kdo je spáchal.
Takzvaná předrodičovská, která se má čerpat dva měsíce před porodem, by mohla činit 1️⃣5️⃣ tisíc korun. Digitalizované vyřizování této dávky, rodičovské a podpory pro studující rodiče, které se mělo spustit od července, by se mělo odložit. Porodné a pohřebné by se digitalizovat neměly.
Pražská burza v úvodu týdne dál oslabila, index PX 📉 klesl o 0,49 procenta na 2470,45 bodu, níže uzavřel naposledy v druhé polovině listopadu. Dnes ho táhly dolů především bankovní tituly, nedařilo se ale většině emisí, s mírným ziskem uzavřel dnešní obchodování jen energetický ČEZ.
Polská vláda se rozhodla zavést maximální ceny pohonných hmot, platit budou od úterka. Za překročení bude ☝️ hrozit milionová pokuta, uvedl dnes polský server Business Insider. Polsko se tak podobně jako další evropské země snaží zmírnit dopady konfliktu na Blízkém východě na ceny paliv.
Italskému výrobci kávy Lavazza se loni dařilo navzdory přetrvávajícím vysokým cenám kávových zrn a slabší celosvětové poptávce. Hrubý provozní zisk skupiny stoupl o 8️⃣,8️⃣ procenta na 340 milionů eur (7,3 miliardy korun), i když náklady se zvýšily. Oznámila to společnost v dnešní tiskové zprávě.
Vláda ❌ odvolala generálního komisaře české účasti na světové výstavě Expo 2025 Ondřeje Sošku, řekl po jednání kabinetu ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česká účast a výstavba českého pavilonu v japonské Ósace čelila minulý rok kritice kvůli nedostatečným externím zdrojům financování a prodražování stavby.
Evropská komise vyzvala Slovensko, aby ❌ přestalo uplatňovat vládní nařízení o prodeji nafty, jehož součástí je i zavedení dvojích cen. Bratislavě pohrozila zahájením řízení pro porušení unijního práva. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico. Podle něj chce komise tímto krokem ovlivnit politickou situaci na Slovensku.
Francouzský soud dnes vydal zatykač a uložil roční trest vězení čínskému kapitánovi 🚢 tankeru Boracay, který podle úřadů patří do ruské takzvané stínové flotily. Francouzská armáda zabavila podezřelé plavidlo loni v říjnu. Devětatřicetiletý Číňan byl odsouzen v nepřítomnosti, protože úřady několik dní po zásahu loď i s posádkou propustily, uvedla agentura AFP.
Do Sýrie by se mělo v příštích třech letech vrátit 80 procent Syřanů žijících nyní v Německu. Na tiskové konferenci po jednání s prozatímním syrským prezidentem Ahmadem Šarou to řekl německý kancléř Friedrich Merz.
Číst více