Tureckým prezidentem byl v neděli na další pětileté období po 20 letech u moci opět zvolen Recep Tayyip Erdogan. Potvrdila to večer ústřední volební komise v Ankaře při oznámení oficiálních výsledků druhého kola prezidentských voleb po sečtení téměř sta procent hlasů. Erdogan získal zhruba 52,2 procenta hlasů, jeho opoziční vyzývatel Kemal Kiliçdaroglu 47,8 procenta.
O příštím tureckém prezidentovi se zřejmě rozhodne až v druhém kole voleb. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan podle státní agentury Anadolu v první kole voleb sice stále s náskokem vede, po sečtení zhruba 90 procent okrsků ale jeho zisk klesl pod 50 procent. Výsledek pod 50 procenty Erdoganovi přisuzuje i agentura ANKA, kterou citují opoziční média.
Míra inflace v Turecku v dubnu zvolnila na 43,68 procenta z březnových 50,51 procenta, uvedl turecký statistický úřad. Výsledek je mírně lepší, než odhadovali analytici. Zemi čekají v polovině května parlamentní a prezidentské volby, ve kterých by mohl kvůli vysokým životním nákladům ztratit většinu úřadující prezident Recep Tayyip Erdogan.
Za tři týdny Turecko volí nového prezidenta a s blížícími se volbami roste nejistota na měnovém trhu a turecká lira nadále oslabuje. Turci se snaží své úspory chránit na speciálních účtech, které dotuje tamní vláda, aby zabránila ještě většímu oslabování domácí měny.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ohlásil pokračování dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z ukrajinských přístavů přes Černé moře. Erdogan neupřesnil, o kolik dnů je dohoda s Ruskem a Ukrajinou prodloužena, ale podle ukrajinského ministra infrastruktury Oleksandra Kubrakova jde o 120 dnů. Prodloužení dohody mezitím potvrdil mluvčí OSN, ale ani on neupřesnil, o kolik dnů. Moskva trvá na tom, že dohoda bude platit jen dalších 60 dnů.
Švédsko, které rovněž usiluje o vstup do NATO, bude muset na začátek ratifikace v tureckém parlamentu ještě počkat.
Na sociálních sítích koluje video z roku 2019, na němž se turecký prezident Recep Tayyip Erdogan před tehdejšími místními volbami chlubí tím, že takzvanými stavebními amnestiemi „vyřešil problém” více než stovky tisíc obyvatel provincie Kahramanmaraş. Právě tato oblast je jednou z nejhůře postižených zemětřesením, při němž se před týdnem zřítilo či bylo vážně poškozeno podle dosavadních údajů na 25.000 budov. Informoval o tom opoziční server Duvar.
Zemětřesení, které v pondělí otřáslo Tureckem a Sýrií, si vyžádalo už přes 11.000 obětí, z toho na 2600 na syrské straně hranice. Uvedly to dnes zahraniční agentury s odvoláním na oficiální statistiky obou zemí. Na místě jsou také desítky tisíc zraněných.
Turecký podnikatel Sitki Ayan, který má blízko k tureckému prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi, pomáhal několik let Íránu vyhýbat se mezinárodním sankcím. Napsal to server Politico. Podle uzavřených kontraktů Ayanova společnost ASB pomohla Teheránu od roku 2020 prodat ropu za několik miliard dolarů. Prospěch z toho měly například elitní íránské jednotky Kuds. Ve čtvrtek večer Spojené státy uvalily na Ayana a jeho firmy sankce.
Turecký prezident Erdogan se vidí jako zprostředkovatel míru mezi Ukrajinou a Ruskem.
Inflace 70 procent je podle Turků jen papírová. Ve skutečnosti je nárůst cen podle místních daleko rychlejší, což se týká zejména cen pohonných hmot a nájmů. Ty jen za poslední rok vystřelily na troj- i čtyřnásobek. Pro srovnání: v Česku benzin a nafta podražily „jen“ o necelou polovinu, nájmy se na mnoha místech dokonce snížily kvůli pandemii. A co je horší: problémy se začínají podepisovat na turistickém ruchu, který je pro Turecko významným zdrojem příjmů.
Koalice ANO, SPD a Motoristů chce zpřísnit vymáhání 💰💰💰výživného. Koalice, jejíž vláda do Strakovy akademie nastoupí v pondělí, proto podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) připraví novelu předpisu, který byl přijat letos v létě. Podle Vildumetzové se ukazuje, že ochrana před neplatiči není dostatečná.
Evropské a americké bezpečnostní🤝🏻🤝🏻🤝🏻záruky pro Ukrajinu by mohly být náhradou členství země v NATO. Podle agentury Reuters to v neděli v chatu s novináři na WhatsAppu připustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil přitom, že by to byl z ukrajinské strany kompromis a takové záruky by musely být právně závazné.
