Průměrná mzda zaměstnanců na Slovensku letos v srpnu rostla rychleji než inflace už téměř ve všech odvětvích, dříve reálné výdělky zpravidla klesaly kvůli vysoké inflaci.
Češi rekordně omezují své nakupování. Nikoli nutně částku, kterou za nákupy utrácí, ale počet pořízeného zboží a služeb rozhodně ano. Případně se spokojují s jejich nižší kvalitou a přechází tudíž z dražších na levnější varianty.
V roce 2022 rostly mzdy nejvíce lidem z IT v regionech mimo Prahu a Brno, účetním, svářečům a elektrikářům. Zatímco v případě IT zaměstnanců šlo o dorovnání mezd na úroveň Prahy, ostatní si přilepšili zejména díky nedostatku uchazečů s jejich kvalifikací. Vyplývá to z údajů personální agentury Grafton Recruitment.
Životní úroveň Čechů klesá kvůli pádící inflaci nejvíce od vzniku České republiky. Ke všeobecné drahotě se podle ekonoma Lukáše Kovandy z Trinity Bank v příštím roce přidá také vlna propuštění, jakou Češi dlouho nepamatují.
Reálná mzda meziročně klesla o deset procent. Ekonomové soudí, že spotřeba klesne a recese klepe na dveře.
Češi chudnou nejrychleji v historii země od roku 1993, potvrdil dnes ČSÚ. Nespokojenost obyvatelstva se zrcadlí v poklesu spotřebitelské důvěry a už i v proběhlé masové demonstraci
Kdyby nebyla inflace, Češi by mohli slavit. Průměrná mzda dosáhla 40 086 korun. Jenže si za to koupí o deset procent méně než loni. Zasáhnout proti mzdové chudobě se budou snažit odbory.
Reálné výdělky Čechů letos nejpravděpodobněji klesnou takřka o desetinu. Skutečný pád životní úrovně si Češi ale ještě plně neuvědomují, zatím podléhají mentální iluzi, která tlumí jejich rozhořčení.
Dnešní čísla k inflaci dokládají, že se růst hladiny spotřebitelských cen stále nedaří ani přibrzdit. Již tak rychle roztočená inflační spirála ještě nabírá na obrátkách. Z rapidního zdražování už je problém nejen ekonomický, ale také sociální a politický. Přitom se závažnost tohoto problému ve všech daných aspektech stupňuje a to nejhorší je nadále před námi. Podzimní inflační náraz může být značně bolestivý z důvodu nevyzpytatelné situace na energetickém trhu EU a z důvodu případných dalších sankcí Západu vůči Rusku a jeho možné odvety.
Za zásadní proinflační tlak považují ekonomové večerní slib ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) o zvýšení platů zhruba 300 tisícům zaměstnancům ve veřejném sektoru o 10 procent.
Náš pan ředitel říká, nejsou lidi. A že paní učitelku, která křičí na děti, a ony pak doma pláčou, nemůže vyhodit. Prostě nejsou lidi. V tom jsou tedy učitelé sejf. Není náhrada, takže si mohou na školách dělat, co se jim zamane.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
