Evropská a německá průmyslová politika byly v posledních 15 letech řízeny ideologicky, nikoli pragmaticky, a proto Evropská unie ani Německo nemají globální průmyslovou a klimatickou strategii. V komentáři zveřejněném v německém listu Die Welt to uvedl český podnikatel Daniel Křetínský. Podle něj dosavadní evropská klimatická politika selhala, protože příliš málo dbala na blahobyt lidí. Je proto třeba ji změnit.
Průmysl i stavebnictví v Česku loni zůstaly po předloňském propadu v útlumu. Ve stavebnictví se produkce podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně snížila o 2,4 procenta a v průmyslu o 1,4 procenta. Naopak zahraničnímu obchodu se dařilo, jeho přebytek meziročně vzrostl o 100,7 miliardy na 223,2 miliardy korun. Pro průmysl ani obchod ale není výhled na letošní rok kvůli situaci v Evropě a hrozícím clům od USA optimistický, ve stavebnictví by mohl pokračovat příznivý trend z konce loňského roku, uvedli analytici.
Insolvenční správce Šimon Peták zahájil proces prodeje zkrachovalé huti Liberty Ostrava. Výběrové řízení bude mít dvě kola, vítěz by mohl být znám do konce května. Zájemci se mohou rozhodnout, zda budou chtít koupit celý podnik včetně koksovny, nebo bez ní. V prvním kole budou zájemci předkládat závazné nabídky, ve druhém bude část z nich moci licitovat.
Evropa bude muset více investovat do polovodičového průmyslu. „Jinak by se smířila s tím, že bude vazalem někoho dalšího,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Karel Masařík, nejúspěšnější český podnikatel v čipovém oboru. Velkou šanci mají také Češi, kteří vedou klíčovou část vývoje evropského čipu. Masaříkova brněnská – a také mnichovská – firma Codasip tak směřuje k designu procesorů pro superpočítače, datová centra i automobily budoucnosti.
Třinecké železárny investují miliardu eur, tedy v přepočtu zhruba 25 miliard korun, do technologií na ekologickou výrobu oceli. Největší část investice bude směřovat na vybudování nové elektrické obloukové pece, která nahradí výrobu v jedné ze dvou vysokých pecí na uhlí, jejíž provoz firma ukončí. Hlavním důvodem pro změnu současných technologií je splnění cílů Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), které mají vést ke snížení emisí oxidu uhličitého, uvedl generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide. Podle firmy je to největší investice v ocelářství v Česku od 80. let minulého století.
Společnost Philip Morris ČR, která je předním výrobcem a prodejcem tabákových výrobků v zemi, v Kutné Hoře rozšíří existující závod o výrobu nikotinových sáčků. Rozšíření závodu vyjde zhruba na miliardu korun, nová infrastruktura včetně nových laboratoří by měla být hotová do konce letošního roku.
Mnohé velké německé podniky přesouvají výzkum do zahraničí. Na vině jsou vysoké náklady, přílišná administrativa a zdlouhavé procesy. Z průzkumu Allensbachova institutu pro Svaz německého průmyslu (BDI) vyplývá, že již téměř každá třetí velká německá průmyslová firma přesunula výzkum a vývoj do zahraničí nebo o tom uvažuje.
Společnost Dr. Oetker letos postupně propustí 114 ze 188 zaměstnanců svého závodu v Kladně, kde ukončí výrobu. Jako důvod německá firma uvedla zvyšující se náklady a to, že provoz už nelze modernizovat tak, jak to současná výroba vyžaduje. V Česku jde podle dostupných dat o jediný výrobní závod společnosti. Produkty z Kladna bude firma vyrábět v jiném ze svých výrobních závodů, jež má v mnoha zemích.
Čínské automobilky a představitelé Číny se v Německu zajímají o továrny určené k uzavření, zejména o továrny automobilky Volkswagen. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj obeznámený se zájmy čínské vlády. Koupě továrny by Číně umožnila získat vliv v renomovaném německém automobilovém průmyslu, který je domovem některých z nejstarších a nejprestižnějších automobilových značek, dodal zdroj.
Evropská unie zvažuje restrikce na dovoz ruského hliníku a postupné omezování dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Tato opatření by se podle zdrojů mohla stát součástí nového balíku sankcí na Rusko.
Rozjet vlastní podnikání není jako jít na úřad práce. Chce to fištrón. A mega práce k tomu. David Minařík, třicátník z Moravy, vymyslel unikátní věc. Mycelium. On ho vlastně nevymyslel, je to název pro podhoubí, to nemusí nikdo vymýšlet. Minařík ale přišel na to, jak ho využít, a dokonce z něj udělat byznys. Pro svou vizi nahradit polystyrenové obaly za ty ekologicky rozložitelné z hub získal i investory. Ti mu přihráli miliony korun.
