Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle.
Na ruských sociálních sítích a internetových stránkách s nabídkami práce se objevily inzeráty shánějící pracovníky pro budování zákopů a opevnění v okupované ukrajinské Záporožské a Luhanské oblasti a v Belgorodské oblasti na západě Ruska. Informuje o tom zpravodajský portál Meduza.
Poptávka severoamerických podniků po průmyslových robotech se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na nové rekordní maximum. Firmy tak reagují na nedostatek pracovních sil v továrnách a skladech.
Epidemie covidu-19 urychlila nástup růstu nezaměstnanosti mezi čerstvými absolventy středních odborných škol. V případě vyučených se loni meziročně zvýšila zhruba o polovinu na devět procent a u absolventů s maturitou o třetinu na 6,2 procenta. Vyplývá to z analýzy Národního pedagogického institutu (NPI). Očekávaný pokles ekonomiky podle odborníků povede k tomu, že se stát bude muset víc zabývat potřebou modernizace systému vzdělávání a rekvalifikací. V souvislosti s nástupem nových technologií očekávají v nejbližších letech významné změny na trhu práce.
Pracovní trh se dál přehřívá a stále je méně nezaměstnaných než volných míst. A to o několik desítek tisíc. Ukrajinští uprchlíci pomůžou jen někde, myslí si šéf agentury pro nábor specializovaných pracovníků Hays Sándor Bodnár. „Nejvíce volných pracovních míst je v sektoru výroby, dále můžeme zmínit sektor služeb včetně hotelnictví, s patřičným jazykovým vybavením pak také centra sdílených služeb nebo IT sektor,“ uvádí Bodnár.
Odhady březnové inflace připomínají kvůli válečnému konfliktu na Ukrajině sázku do loterie. Nejistý je podle redakcí oslovených ekonomů i dlouhodobější výhled. Jisté každopádně je, že zdražování se nezastaví. Přesný údaj o inflaci zveřejní Český statistický úřad zítra.
Ruskou ekonomiku čeká v nejbližší době další rána v podobě rekordní nezaměstnanosti. Ta podle prognóz agentury Bloomberg poprvé za deset let překročí devítiprocentní hranici.
Válka na Ukrajině dopadne i na tuzemský pracovní trh. Českým firmám budou chybět ukrajinští IT specialisté. Náhrada za ně se bude hledat jen těžko, píše ve svém komentáři headhunter Ondřej Havlíček.
Devět z deseti firem a podnikatelů pracujících v zemědělství se potýká s nedostatkem pracovníků. Situaci mají zachránit snazší podmínky pro přijímání Ukrajinců.
Írán po 20 dnech války již není schopen obohacovat uran, ani vyrábět balistické rakety, uvedl dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Uvedla to agentura Reuters.
Jihokorejská společnost Samsung Electronics letos plánuje zvýšit investice do výzkumu a rozšíření výroby čipů o 22 procent na rekordních 110 bilionů wonů (1,56 bilionu korun). Cílem je zaujmout vedoucí pozici v odvětví polovodičů pro umělou inteligenci (AI).
Americký prezident Donald Trump dnes v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
Spojené státy zrušily sankce na tři běloruské firmy vyrábějící potaš a také zmírnily sankce proti běloruskému finančnímu sektoru, včetně banky Belinvestbank. Minsk na oplátku propouští 250 vězňů. Informovala o tom média s odvoláním na vyjádření amerického zmocněnce Johna Coaleho po jeho dnešním jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem a na sdělení amerického velvyslanectví v Litvě.
Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) dnes odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Informaci Deníku N potvrdila mluvčí galerie Jana Holcová. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková.
Pět evropských států společně s Japonskem vyjádřilo ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Vyzvaly rovněž k zastavení vzdušných útoků Teheránu i dalších pokusů tento průliv zablokovat, informují tiskové agentury. K dnešnímu společnému prohlášení se vedle Japonska připojily Británie, Francie, Německo, Itálie a Nizozemsko.
Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna.
Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 koruny až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před a po vypuknutí konfliktu stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
Spolek Milion chvilek čeká na sobotní demonstraci na pražské Letné v závislosti na počasí 200 až 400 tisíc lidí. Akcí chce upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim směřují.