Skotský ekonomický historik Niall Ferguson je známý svými přesnými popisy technologických a ekonomických inovací. Pro agenturu Bloomberg nyní sepsal šestici klíčových otázek, jejichž odpovědi pomohou lépe chápat revoluci, již přináší současná vlna umělé inteligence. A také ukazuje limity, které první vlna generativní AI zatím má.
Každá desátá česká firma vnímá vliv krize na své podnikání velmi výrazně, čtvrtina uvádí střední dopady. Přes 60 procent ji nepociťuje vůbec či jen mírně. Vyplývá to z průzkumu personalistické společnosti Performia mezi více než 400 tuzemskými zaměstnavateli. Průzkum ukázal, že negativní vlivy nejvíce pociťují firmy v sektoru dopravy a transportu, naopak nejméně krize dolehla na státní správu.
Spojené státy by do roku 2075 mohly sestoupit na třetí příčku v žebříčku největších ekonomik světa. Kromě Číny by je totiž mohla předstihnout rovněž Indie. Informoval o tom server CNBC s odvoláním na prognózy investiční banky Goldman Sachs. Spojené státy jsou nyní největší ekonomikou světa. Číně patří druhá příčka, zatímco Indie je až pátá za Japonskem a Německem, uvedl server CNBC.
Ani vysoká inflace nenutí Čechy říct si šéfovi o víc peněz. Přidat chce jen větší pětina lidí, to je nejméně na světě. Vyplývá to z průzkumu prestižní PwC.
Není to jen brexit, který zastavil příliv pracovníků z Evropské unie do Velké Británie. Evropské ekonomiky od Polska až po Portugalsko teď totiž nabízejí víc pracovních míst a lepší mzdy než Británie. Podle tamního Národního statistického úřadu byl loni počet příchozích ze zemí Evropské unie zhruba poloviční oproti roku 2019. A to navzdory rekordní celkové migraci do Spojeného království čítající celkem 606 tisíc osob.
Umělá inteligence nahradí celou řadu profesí, u kterých jsme si to ještě donedávna nedokázali představit. Mezi prvními budou ti, jejichž hlavní náplní je rutinně opakovaná činnost. O kolik pracovních pozic půjde? „Může jich být spousta. Očekávám, že nepůjde o lineární nárůst. Jakmile se to skutečně rozjede, budeme sledovat exponenciální růst,“ domnívá se Sándor Bodnár, šéf společnosti Hays pro Českou republiku, která se specializuje na kvalifikovanou pracovní sílu.
Lidé v Praze se vracejí za prací do kanceláří, ale zájem o ně už nedosáhne úrovně doby před covidem, kdy byly obsazeny průměrně ze 70 procent. Podle průzkumu společnosti Savills od loňského června do letošního února stoupla obsazenost kanceláří v české metropoli o 16 procent na celkových 54 procent. Je to největší nárůst z evropských hlavních měst. Zástupci společností Scott.Weber Workspace a CBRE uvedli, že se stává běžným dělit práci mezi kancelář a domov.
Chatovací robot ChatGPT otevírá cestu k čtyřdennímu pracovnímu týdnu, myslí si nositel Nobelovy ceny Christopher Pissarides. Umělá inteligence podle tohoto ekonoma, který působí na prestižní Londýnské ekonomické škole (London School of Economics), zvýší v řadě pracovních oborů výrazně produktivitu, informovala agentura Bloomberg.
Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle.
Lidé pracující na dohodu o provedení práce asi budou muset podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšit odvody pojistného na sociální zabezpečení. V opačném případě jim hrozí, že od státu nedostanou důchody. Ministr to uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy kvůli zvýšení příjmů pro financování penzí.
Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.
Muž postřelený při sobotní demonstraci proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi v Salt Lake City ❌ zemřel. Píše to dnes agentura AP s odkazem na prohlášení úřadů. Podle prvních poznatků vyšetřovatelů muže omylem zasáhla palba člena pořadatelské služby demonstrace, který střílel na jiného ozbrojeného muže.
Při izraelských úderech na Írán zahynulo od pátku nejméně 2️⃣2️⃣4️⃣ lidí, uvádí podle AFP místní média s odvoláním na íránské ministerstvo zdravotnictví. Mezi íránskými oběťmi jsou muži, ženy i děti, uvedlo ministerstvo s tím, že více než 90 procent z nich jsou civilisté. Dalších více než 1000 lidí podle ministerstva utrpělo zranění.
