Jestli si vedení firem a manažeři stěžují na to, že jim zaměstnanci na home office ruinují produktivitu, tak to mnohdy vypovídá více o firmě než o zaměstnancích. Data stanfordského ekonoma tvrdí, že dobří manažeři dokážou lidi ukočírovat i z domova.
Ani vysoká inflace nenutí Čechy říct si šéfovi o víc peněz. Přidat chce jen větší pětina lidí, to je nejméně na světě. Vyplývá to z průzkumu prestižní PwC.
Není to jen brexit, který zastavil příliv pracovníků z Evropské unie do Velké Británie. Evropské ekonomiky od Polska až po Portugalsko teď totiž nabízejí víc pracovních míst a lepší mzdy než Británie. Podle tamního Národního statistického úřadu byl loni počet příchozích ze zemí Evropské unie zhruba poloviční oproti roku 2019. A to navzdory rekordní celkové migraci do Spojeného království čítající celkem 606 tisíc osob.
Umělá inteligence nahradí celou řadu profesí, u kterých jsme si to ještě donedávna nedokázali představit. Mezi prvními budou ti, jejichž hlavní náplní je rutinně opakovaná činnost. O kolik pracovních pozic půjde? „Může jich být spousta. Očekávám, že nepůjde o lineární nárůst. Jakmile se to skutečně rozjede, budeme sledovat exponenciální růst,“ domnívá se Sándor Bodnár, šéf společnosti Hays pro Českou republiku, která se specializuje na kvalifikovanou pracovní sílu.
Lidé v Praze se vracejí za prací do kanceláří, ale zájem o ně už nedosáhne úrovně doby před covidem, kdy byly obsazeny průměrně ze 70 procent. Podle průzkumu společnosti Savills od loňského června do letošního února stoupla obsazenost kanceláří v české metropoli o 16 procent na celkových 54 procent. Je to největší nárůst z evropských hlavních měst. Zástupci společností Scott.Weber Workspace a CBRE uvedli, že se stává běžným dělit práci mezi kancelář a domov.
Chatovací robot ChatGPT otevírá cestu k čtyřdennímu pracovnímu týdnu, myslí si nositel Nobelovy ceny Christopher Pissarides. Umělá inteligence podle tohoto ekonoma, který působí na prestižní Londýnské ekonomické škole (London School of Economics), zvýší v řadě pracovních oborů výrazně produktivitu, informovala agentura Bloomberg.
Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle.
Lidé pracující na dohodu o provedení práce asi budou muset podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) zvýšit odvody pojistného na sociální zabezpečení. V opačném případě jim hrozí, že od státu nedostanou důchody. Ministr to uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy kvůli zvýšení příjmů pro financování penzí.
Produktivita práce v Česku se od rozdělení Československa zvýšila o 84,6 procenta. Z výjimkou let 1997, 2008, 2009, 2016 se vždy meziročně zvyšovala, průměrný roční nárůst byl o 2,4 procenta. Vyplývá to z analýzy Hospodářské komory ČR. Podle komory ale česká produktivita práce stále nedosahuje evropského průměru. Pro její zvýšení je třeba, aby se tuzemské firmy zaměřily na inovace a výrobu s vysokou přidanou hodnotou.
Umělá inteligence může zefektivnit práci lidí, ale plně ji nenahradí. Vystřídat lidskou činnost může v případě opakovaných, rutinních úkolů. Přestože podle personalistů některé pracovní pozice v důsledku využití umělé inteligence postupem času vymizí, řada jiných vznikne. V příštích letech umělá inteligence podle personalistů zjednoduší některé úkony a bude práci lidí více doplňovat.
Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání dále zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007. Banka to uvedla v tiskové zprávě na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru. Zdůraznila v ní také, že kvůli přetrvávající vysoké inflaci bude nutné sazbu dál zvyšovat.
