Ve školství se pohybuje již několik let. V poslední době se však Nikola Hodková rozhodla, že do škol vrátí radost a hru. Její společnost Infráček proto vyvíjí inovativní pomůcky a hry, které mají dětem pomoci najít si cestu k předmětům, jako jsou matematika nebo chemie. Vedle toho se ale zabývá i tím, jak umělá inteligence promění pracovní trh. „Systém, kdy se ve škole něco naučím, na základě toho dostanu práci a tu budu dělat dalších dvacet třicet let, tak ten definitivně skončí. AI některé trhy úplně zruší, ale zároveň bude jiné vytvářet. Lidé se tak budou muset neustále vzdělávat,“ myslí si zakladatelka a CEO Infráčku Nikola Hodková.
Pracovat znamená žít. Žít znamená pracovat. Ne kvůli penězům. Kvůli realizaci sebe sama, svého nejlepšího já. To je stále častějším motivem lidí k práci. A tato radikální změna na pracovním trhu bude mít stále větší dopad na společnost a její fungování. Odpovědi přináší hlavní téma nového magazínu Newstream CLUB, který již nyní seženete v trafikách.
Vzbuzuje nadšení i obavy. Řeč je o generativní umělé inteligenci, která se podepíše pod změnu pracovního trhu. Lidi by měla osvobodit od rutinních, administrativních činností typických zejména pro kancelářské práce. To by se mohlo odrazit na zaměstnanosti žen - s ohledem na jejich nadměrné zastoupení právě v tomto odvětví, zejména v bohatších zemích.
Každá desátá česká firma vnímá vliv krize na své podnikání velmi výrazně, čtvrtina uvádí střední dopady. Přes 60 procent ji nepociťuje vůbec či jen mírně. Vyplývá to z průzkumu personalistické společnosti Performia mezi více než 400 tuzemskými zaměstnavateli. Průzkum ukázal, že negativní vlivy nejvíce pociťují firmy v sektoru dopravy a transportu, naopak nejméně krize dolehla na státní správu.
Spojené státy by do roku 2075 mohly sestoupit na třetí příčku v žebříčku největších ekonomik světa. Kromě Číny by je totiž mohla předstihnout rovněž Indie. Informoval o tom server CNBC s odvoláním na prognózy investiční banky Goldman Sachs. Spojené státy jsou nyní největší ekonomikou světa. Číně patří druhá příčka, zatímco Indie je až pátá za Japonskem a Německem, uvedl server CNBC.
Ani vysoká inflace nenutí Čechy říct si šéfovi o víc peněz. Přidat chce jen větší pětina lidí, to je nejméně na světě. Vyplývá to z průzkumu prestižní PwC.
Není to jen brexit, který zastavil příliv pracovníků z Evropské unie do Velké Británie. Evropské ekonomiky od Polska až po Portugalsko teď totiž nabízejí víc pracovních míst a lepší mzdy než Británie. Podle tamního Národního statistického úřadu byl loni počet příchozích ze zemí Evropské unie zhruba poloviční oproti roku 2019. A to navzdory rekordní celkové migraci do Spojeného království čítající celkem 606 tisíc osob.
Umělá inteligence nahradí celou řadu profesí, u kterých jsme si to ještě donedávna nedokázali představit. Mezi prvními budou ti, jejichž hlavní náplní je rutinně opakovaná činnost. O kolik pracovních pozic půjde? „Může jich být spousta. Očekávám, že nepůjde o lineární nárůst. Jakmile se to skutečně rozjede, budeme sledovat exponenciální růst,“ domnívá se Sándor Bodnár, šéf společnosti Hays pro Českou republiku, která se specializuje na kvalifikovanou pracovní sílu.
Lidé v Praze se vracejí za prací do kanceláří, ale zájem o ně už nedosáhne úrovně doby před covidem, kdy byly obsazeny průměrně ze 70 procent. Podle průzkumu společnosti Savills od loňského června do letošního února stoupla obsazenost kanceláří v české metropoli o 16 procent na celkových 54 procent. Je to největší nárůst z evropských hlavních měst. Zástupci společností Scott.Weber Workspace a CBRE uvedli, že se stává běžným dělit práci mezi kancelář a domov.
Chatovací robot ChatGPT otevírá cestu k čtyřdennímu pracovnímu týdnu, myslí si nositel Nobelovy ceny Christopher Pissarides. Umělá inteligence podle tohoto ekonoma, který působí na prestižní Londýnské ekonomické škole (London School of Economics), zvýší v řadě pracovních oborů výrazně produktivitu, informovala agentura Bloomberg.
Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle.
Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair oznámila, že ruší svůj věrnostní program, protože se slev rozhodlo využít příliš mnoho cestujících a po osmi měsících od jeho zahájení se projekt ukázal jako ztrátový.
Akcie na pražské burze za 11 měsíců letošního roku výrazně vzrostly a index PX si od počátku ledna do konce listopadu připsal 41,6 procenta na 2493,1 bodu. Během listopadu se dostal na dosavadní maximum. Nejvíce posílily akcie Doosan Škoda Power, které se obchodují na hlavním trhu burzy od 6. února. Naopak nejvíce ztratily akcie Photon Energy.
Ruský úřad pro kontrolu médií a internetu Roskomnadzor pohrozil úplným zablokováním komunikační aplikace WhatsApp. Rusko již v srpnu začalo omezovat hovory přes aplikaci WhatsApp a obvinilo ji, že odmítá ruským úřadům poskytovat informace ohledně podvodů a terorismu, napsala agentura Reuters.
Pražská burza v závěru týdne posílila, index PX stoupl 0,42 procenta na 2493,07 bodu. Z předních emisí se dařilo rakouským titulům a Komerční bance, naopak akcie energetické společnosti ČEZ a Monety Money Bank mírně oslabily.
Vývoz zboží z České republiky do zahraničí by měl podle Asociace exportérů letos vzrůst přibližně o 2,3 procenta na rekordních asi 6,25 bilionu korun z loňských 6,11 bilionu korun. Meziroční nárůst však bude výrazně nižší než mezi lety 2024 a 2023, kdy činil 7,6 procenta.
Česko začalo jednat s Polskem o společné přihlášce do projektu evropské AI Gigafactory. Součástí jednání a společného projektu jsou také Pobaltské státy. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu, které jednání za českou stranu vedlo. Projekt by se měl podle plánu zahájit v roce 2026 a jeho rozpočet přesahuje 90 miliard korun, když přibližně třetinu pokrývají evropské a státní dotace a zbytek financuje soukromý sektor.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podle webu iROZHLAS.cz v domě generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody nalezli hotovost převyšující částku 80 milionů korun. Svoboda následně sdělil, že peníze pocházejí z celoživotních úspor jeho předků.
Německý Spolkový sněm schválil rozpočet na příští rok. Vláda v něm počítá s výdaji 524,5 miliardy eur (12,7 bilionu Kč), tedy vyššími než letos. Předpokládá rovněž rekordní investice za 126,7 miliardy eur (3,1 bilionu Kč), tedy o deset procent vyšší než v rozpočtu na letošní rok. Kvůli loňskému pádu vlády a únorovým předčasným volbám Německo rozpočet na letošní rok schválilo teprve v září.
Italské odbory dnes ráno zahájily rozsáhlou stávku proti vládě premiérky Giorgie Meloniové, informuje agentura DPA. Odbory se rozhodly svolat protest proti rozpočtovému zákonu, velkým investicím do armády a na podporu Palestiny.
Zástupci členských států EU se shodli na návrhu dvou nařízení, která jsou součástí obchodní dohody mezi EU a USA. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. První legislativní návrh se týká zrušení cel na americké průmyslové zboží a druhý navrhuje prodloužit bezcelní režim související s obchodováním s humry.
