Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Soláry a sklady na poli nemají co dělat. Poslanci schválili vyšší ochranu zemědělské půdy

Soláry a sklady na poli nemají co dělat. Poslanci schválili vyšší ochranu zemědělské půdy
iStock
 ČTK

Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji navrhla vláda. Do vládní předlohy doplnila zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři.

Reklama

Na nejkvalitnější zemědělské půdě by podle vládní novely nesměly do budoucna vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.

Sněmovna stanovila ze zákazu odnětí nejkvalitnější půdy ze zemědělského půdního fondu výjimky podle úpravy skupiny koaličních poslanců v čele s Janem Burešem (ODS). Výjimky se budou týkat například záměrů uvedených v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a projektů bezprostředně navazujících na veřejnou dopravní infrastrukturu, jako jsou čerpací stanice pohonných hmot a překladiště u železnic.

Navíc se v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury patrně změní výčet rozvojových lokalit. Poslanci schválili pozměňovací návrh ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který z nynějšího seznamu osmi lokalit sice škrtá strategický podnikatelský park Plzeň-Líně, ale rozšiřuje počet lokalit na 13 včetně strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně na Karvinsku.

agrovoltaika v praxi

Agrovoltaika by měla sloužit především aktivním zemědělcům

Projekty zaměřené na agrovoltaiku, tedy využití solárních panelů na zemědělské půdě, by měly sloužit především aktivním zemědělcům. Pokud by tomu tak nebylo, hrozí jejich zneužívání například ze strany spekulantů. Tvrdí to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která využívání zemědělské půdy v energetice umožní, tento týden schválila vláda. Konkrétní podobu fungování upraví prováděcí právní předpis.

Přečíst článek

Poslanci protlačili komprosmisní návrh

Vládní novela čelila ve sněmovně kvůli rozsahu ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy kritice části koaličních poslanců kvůli obavám o další ekonomický rozvoj Česka. Ve hře byly ještě razantnější zmírnění, sněmovna už o nich nehlasovala. Bureš uvedl, že nebylo jednoduché se s předlohou vypořádat, výsledné znění označil za kompromis. „Na jedné straně zajistí ochranu naší zemědělské půdy, na druhé straně nezablokuje rozvoj měst, obcí, ale také našeho hospodářství,“ řekl.

Úprava koaličních poslanců také prodlužuje z pěti na deset let dobu, v níž by ještě bylo možné na nejlepší zemědělské půdě velká centra stavět, pokud je předpokládá územní plán. Mění i další přechodná období, která mimo jiné dávají šanci také případným novým záměrům.

Výjimku ze zákazu prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí by měly podle schváleného pozměňovacího návrhu zemědělského výboru státy Evropského hospodářského prostoru, Švýcarsko a třetí země, s nimiž má Česko uzavřenou příslušnou mezinárodní smlouvu. Sněmovna do předlohy vložila také osvobození všech evidovaných ekologicky významných krajinných prvků od daně z nemovitých věcí. Nově by k nim patřily například skalky a terasy. Dolní komora naopak odmítla zavedení předkupního práva zemědělců na pozemky, na nichž hospodaří na základě například nájemní nebo pachtovní smlouvy, jak to navrhl Josef Kott z opozičního hnutí ANO.

Předloha podle ministra pro životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) zjednoduší umísťování staveb pro obranu a pro vnitřní bezpečnost. Sněmovna schválila například také úpravu Jiřího Havránka (ODS), která má podle zdůvodnění urychlit výstavbu mobilních sítí nové generace.

Cena zemědělské půdy roste dvacet let v kuse. Loni růst téměř dohnal inflaci

Cena zemědělské půdy stoupá dvacet let v kuse. Loni růst téměř dohnal inflaci

Cena zemědělské půdy loni meziročně vzrostla o 13,5 procenta, jeden hektar stál v průměru 334 080 korun. Vyplývá to ze zprávy o trhu s půdou společnosti Farmy.cz, která se věnuje prodeji zemědělských pozemků. Průměrná míra inflace za loňský rok byla podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) 15,1 procenta. Mezi roky 2002 až 2022 cena půdy podle údajů společnosti vzrostla o víc než 180 procent.

Přečíst článek

Reklama

Související

David Ondráčka: Obstrukční blábolení do sněmovny nepatří. Vypněte kamery i mikrofony

Přečíst článek
Česko má zvláštní talent řešit nesmysly a podstatné věci nechat ležet

Dalibor Martínek: Česko má zvláštní talent řešit nesmysly a podstatné věci nechat ležet

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Doporučujeme