Elektronická evidence tržeb (EET) zřejmě definitivě skončí k závěru letošního roku. Její konec bez náhrady schválila sněmovna. Vládní návrh musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident. Evidence byla od jara 2020 kvůli pandemii covidu přerušena do konce letošního roku a stala se fakticky dobrovolnou. Pokud by se zákon nepodařilo schválit, začala by od příštího roku opět fungovat a rozšířila by se navíc na další obory podnikání. Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), který evidenci prosazoval, řekl již dříve, že EET narovnala podnikatelské prostředí a vynesla více než 35 miliard korun.
Limit pro povinnou registraci plátců k dani z přidané hodnoty se od příštího roku zřejmě zvýší z nynějšího jednoho milionu korun na dva miliony korun. Stejně tak se na dva miliony korun zvýší limit pro možnost podnikatelů využít paušální daň. Místo nynější jedné sazby paušální daně ale budou platit tři pásma. Dnes to v takzvaném daňovém balíčku schválila sněmovna. Vložila do něj i návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků, takzvané windfall tax. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.
Sněmovna dnes v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády představovat 295 miliard korun. Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, se schodem 375 miliard korun. Příjmy rozpočtu na příští rok mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.
Na platy zaměstnanců by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliard korun. Počet míst placených států se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42 932 korun hrubého. Uvedla to vládu v návrhu státního rozpočtu v příštím roce, který předložila poslancům.
Sněmovna schválila zvýšení schodku letošního státního rozpočtu z 280 miliard na 375 miliard korun. Vláda původně navrhla navýšení rozpočtu i jeho schodku o 50 miliard na 330 miliard. Poslanci ale dnes schválili dva koaliční návrhy, které zvyšují výdaje i schodek o dalších 45 miliard korun. V rámci těchto návrhů přidali 38 miliard domácnostem i firmám kvůli vysokým cenám energií a dalších sedm miliard na sociální věci. Výdaje novelizovaného rozpočtu překročí poprvé dva biliony korun. Opozice žádný ze svých návrhů na přesuny peněz uvnitř rozpočtu neprosadila. Byly celkem zhruba za 63 miliard korun.
Takřka na den přesně před rokem tehdejší Babišova vláda znovu schválila státní rozpočet se schodkem bezmála 377 miliard korun. Fialova vláda jej po svém nástupu letos začátkem roku proškrtala, za cenu rozpočtového provizoria. Deficit tak snížila na 280 miliard. V příštím týdnu se ale letošní schodek může opět vrátit až na 375 miliard, tedy nominálně prakticky přesně tam, kde jej plánoval ještě Babišův kabinet.
Návrh státního rozpočtu na příští rok je rozpočtem ve znamení pokračujících nejistot a má dva cíle. Prvním je podpora obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a druhým pokrytí výdajů v důsledku válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedla to vláda v důvodové zprávě k návrhu rozpočtu, který už mají poslanci na stolech. Rozpočet předpokládá schválený schodek 295 miliard korun. Je to o 80 miliard korun méně, než by měl činit letošní schválený schodek, o kterém budou poslanci ještě rozhodovat.
Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO s 29 procenty hlasů před ODS se 16 procenty a SPD se 14 procenty. Piráti by dostali 11,5 procenta, ČSSD pět procent. Další strany by pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do sněmovny nepřekročily, a to včetně nyní sněmovních uskupení STAN, TOP 09 a KDU-ČSL. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median.
Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.
Sněmovna ve středu v úvodním kole podpořila zvýšení letošního schváleného schodku státního rozpočtu z 270 miliard korun na 330 miliard korun. Novela nyní zamíří do rozpočtového výboru. Změny vláda navrhuje hlavně kvůli situaci vyplývající z ruské agrese vůči Ukrajině i kvůli vysokému růstu cen, hlavně energií. Poslanci strávili nad dnešním prvním čtením novely asi 7,5 hodiny.
Česku hrozí sankce od Evropské unie, protože dosud nepřijalo povinné limity pro pořizování nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Podle unijních pravidel by úřady členských států měly v budoucnu část veřejné dopravy zajišťovat ekologickými vozidly. Už nyní je ovšem jasné, že ČR nestihne tato pravidla přijmout včas. Při dnešním jednání sněmovního hospodářského výboru to uvedla náměstkyně ministerstva pro místní rozvoj Leona Gergelová Šteigrová.
Americký dolar na devizových trzích 📈 zpevňuje vůči hlavním měnám. Podle agentury Reuters se tak děje částečně v důsledku očekávání dohod s řadou obchodních partnerů, včetně Číny, jež by mohly zmírnit dopad amerických cel na většinu zboží. Naopak japonský jen dnes oslabuje, protože centrální banka (BOJ) ponechala úrokové sazby beze změny a snížila prognózy růstu právě kvůli americkým clům.
Za vyváženou a spravedlivou ukrajinský prezident 👨 Volodymyr Zelenskyj označil dohodu uzavřenou se Spojenými státy, na základě které Američané získají přístup k ukrajinským přírodním zdrojům a díky níž vznikne společný investiční fond obnovy Ukrajiny. Zelenskyj v proslovu zveřejněném na jeho účtu na telegramu řekl, že dohoda se během přípravy změnila a že otevírá cestu k modernizaci průmyslu na Ukrajině a vytváří investiční možnosti v této zemi.
Letecký dopravce Ryanair ☝ pohrozil zrušením objednávek stovek letadel amerického výrobce Boeing, pokud výrazně vzrostou cla v důsledku celní války vedené Spojenými státy. Ryanair by v takovém případě hledal alternativy, včetně čínského výrobce letadel COMAC, uvedl podle agentury Reuters šéf společnosti Michael O'Leary v dopise jednomu z významných amerických zákonodárců.
Ceny ropy dnes na světových trzích 📈 rostou poté, co dobré čtvrtletní výsledky společností Meta a Microsoft podpořily americké akcie a vyvážily obavy o americkou ekonomiku a vyhlídky na vyšší těžbu ropy státy skupiny OPEC+. Tu tvoří členové Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenci včetně Ruska.
Plánovaná víkendová jednání mezi Íránem a Spojenými státy v Římě o rychle postupujícím jaderném programu Teheránu byla 👉 odložena. Dnes to podle agentur oznámil Omán, kde se minulý týden konaly třetí nepřímé rozhovory mezi zástupci Íránu a USA, jejichž cílem je uzavřít novou jadernou dohodu.
Vedení polské armády jako lež a manipulaci ❌ odmítlo tvrzení spolupracovníka krajně pravicového politika Grzegorze Brauna, že Polsko zahájilo přípravy na vojenskou intervenci na Ukrajině. Europoslanec Braun kandiduje v prezidentských volbách, které Polsko čekají ve druhé polovině května.
Ukrajinská vláda zveřejnila 📜 text dohody mezi Spojenými státy a Ukrajinou o vzniku společného investičního fondu obnovy, který poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dokument zmiňuje ukrajinské zásoby a ložiska přes pěti desítek nerostů a ropy či zemního plynu.
Americkému řetězci rychlého občerstvení McDonald's 📉 klesl v prvním čtvrtletí čistý zisk o tři procenta na 1,86 miliardy dolarů (40,9 miliardy korun). Celosvětové tržby v provozovnách otevřených nejméně jeden rok se pak za leden až březen nečekaně snížily o jedno procento, jak na zákazníky doléhá ekonomika nejistota.
Za důležitý milník v partnerství Ukrajiny a Spojených států označil ukrajinský ministr zahraničí 👨 Andrij Sybiha dohodu o vytvoření společného investičního fondu obnovy, která podle médií poskytne Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Dohodu ve středu podepsali představitelé obou zemí.
Podpis dohody o minerálech mezi Spojenými státy a Ukrajinou je podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) dalším důkazem, že Ukrajina je skutečně 👍 připravena na mírová jednání. Naopak Rusko se dál vykrucuje a nereaguje na americkou snahu válku ukončit, řekl Lipavský.
