Šéf švédské Umírněné koaliční strany Ulf Kristersson oznámil, že se dohodl s Křesťanskodemokratickou stranou a Liberály na vytvoření menšinové koaliční vlády s podporou krajní pravice. Protiimigrační Švédští demokraté tak budou mít podle agentury Reuters poprvé přímý vliv na vládní politiku. Hlasování parlamentu o novém předsedovi švédské vlády se uskuteční v pondělí 17. října.
Kazachstánští zákonodárci přejmenovali své hlavní město Nur-Sultan zpět na Astanu. Metropole dostala název Nur-Sultan v roce 2019 na počest někdejší autoritářské hlavy státu Nursultana Nazarbajeva, od něhož se současný prezident Kasym-Žomart Tokajev i jeho vláda snaží distancovat, uvedla agentura Reuters.
Ukrajina hlásí osvobození desítek měst a menších obcí, v Rusku stoupá odvaha vojenskou akci kritizovat a přemýšlet o nástupci Vladimira Putina. Někteří vysocí ruští činitelé naopak tváří v tvář neúspěchům ruské armády volají po větší intenzitě útoků včetně všeobecné mobilizace, což ovšem rovněž znamená kritiku dřívějšího Putinova rozhodnutí se jí vyhnout, napsal deník The New York Times.
Druhý čistě zářijový týden začne zostra, pražský městský soud otevře kauzu Čapí hnízdo. Žádné omluvenky zatím nedorazily, tak by na veřejné projednávání měl osobně dorazit šéf hnutí ANO.
Ekonom a bývalý poradce Kremlu Sergej Gurijev varoval, že Rusko by se mohlo stát „Severní Koreou na steroidech“ ve chvíli, kdy bude prezident Vladimir Putin nahrazen. Pokud otěže převezme po Putinovi nový vůdce, současný politický systém v Rusku se pravděpodobně zhroutí, dodal Gurijev, který ze země emigroval v roce 2013 do Francie, uvedl server CNBC.
Sněmovna souhlasila se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.
Proč chtěl vlastně Fiala vyhrát volby? Osvobodit Česko od Babiše? OK, ale co dál? Jak se ukazuje, nic moc dalšího tady není. Žádný plán, žádná strategie pro Česko. Jak se naše krásná země plná šikovných lidí stane lepší? Vláda nic neukázala. Znalostní ekonomika? Zmenšení byrokracie? Nic se nestalo.
Rusko prožívá největší exodus obyvatel od rozpadu Sovětského svazu před třiceti lety. A co hůře – ze země vycestovaly až čtyři miliony převážně mladých a vzdělaných lidí, nejen kvůli práci, ale i nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajině a současnému stavu ruské společnosti, napsal server Fortune.
Říká se, že když zasedá parlament, nikdo si nemůže být jistý svým majetkem ani životem. Ta nadsázka obecně platí, ale aktuálně to není problém české sněmovny, protože ta je fakticky vypnutá. Jak a kde se vlastně pečou pravidla hry v našem systému, jakou roli hrají zájmové skupiny a lobbisti, a jak to vypadá s aktuální sněmovnou v jejím prvním roce? Nijak oslnivě.
Středopravá Fialova vláda zřejmě zastropuje marže pohonných hmot. Jde o krok, na nějž si netroufla ani levicová ČSSD.
Senátní volby tradičně zůstávají ve stínu kterýchkoliv jiných, které se konají souběžně s nimi. Jak si stojí, nejlépe dokládá jediné číslo: Finále, respektive druhého kola senátek se účastní obvykle pouhých patnáct procent voličů. Letos na podzim to nejspíš nebude jiné.
